Dominance černých

15. 3. 2026 Honza Pokorný Déčko, 0

aneb Boj o druhé místo po výhře 5:3 stále otevřený

Poslední dvě kola do cíle a v kápédvojce na obou koncích vyjasněno. Naše vedoucí céčko mělo mečbol s poslední Nekoří. O druhé místo pokračující přetahovaná: Letohrad, oustecké D a Horní Čermná shodně na 20 bodech. Drobný náskok a druhý flek jsme vyhodili v Lanškrouně, kde se nám 4:4 zápas kdovíjak nevyvedl, pročež nezbylo než složit reparát v Moravské Třebové.

Dlouhý výlet, nevyzpytatelný soupeř. Úrovní soupisky rozhodně na vrch KPII, navíc ke zkušeným borcům 1900 přibylo mládí. Ale letošní sezonu mají ve Slovanu nějakou nijakou, nevyrovnané výkony, lepší chvíle střídají výbuchy, 5 bodů a jediné vyhrané utkání znamenalo nelichotivý desátý flek. Jako by kouzelná skříňka, již zmiňovaná v reportáži Ústí nad Orlicí „Ř“, pozbyla kouzla…

My potřebovali plnotučný zisk a ideálně vylepšit skóre před rozhodující bitvou s Kyšperkem. Soupiska tomu odpovídala: první tři v plné palbě, chyběli Petr s Tomem, ale i tak jsme na 8. desce měli číslo 10. Žádný cedník, prostě zodpovědně. Drobná příprava s juniorem o sobotním podvečeru, na místě srazu u Dudlových jsme ještě pozdravili Ústí Ř před výjezdem do Svitav🙂

Vyrazili jsme dokonce třemi vozy, kapitán Kuba s celou family včetně čtyřnohé posily Čendy již čekal na parkovišti před hrací místností.

Domácí nepřekvapivě téměř komplet, chyběl jim pouze junior Šmehlík, místo něj na 8. šachovnici plnohodnotný náhradník 1750. Od oka úplně rovný match. V mé partii se záhy přiostřilo, takže ostatní jsem stíhal sledovat jen po očku. Na prvních dvou Vlasta s Kubou určitě věděli, co staví, já byl spokojen asi víc než Ondra na čtvrté. Pátá od oka rovina, Marian měl zajímavou a hodně živou pozici, Saša „svoji“ italku, Jožka svůj Londýn, akorát tedy proti holandské.

Dvě hodiny se naplno bojovalo, než zastavil hodiny Ondra, který ale měl pozici na odpis už dlouho. Vyrovnal zuřivý reportér, pročež vyrazil obdivovat renesanční krásy… v překladu oběd v centru a pak vizita zámku. U vývaru a vítězného žejdlíku jsem konzumoval na onlajnu šílený mistrák céčka, kde půlka partií skončila před 20. tahem a první s posledním zachraňoval chudobnou remízu 4:4. Tady by sázkaři prodělali majlant.

Když jsem se vrátil, byl už pryč Vlasta (s bodem) a Matěj (s půlbodem). Jožka víc než remízu neměl a pozice se bohužel úplně otočila u Mariana. Za stavu 3:3 to měl Kuba lepší a Saša totálně prohrané… nicméně ve skoropralese či pralese není nic nemožné, zejména na zadních deskách. Takže soupeř naší Amazonky nakráčel suverénně do matu a najednou jsme vedli. Po 14. hodině jsme odjížděli ve chvíli, kdy Nety mohl přijmout remízu, ale jako správný bojovník dřel s flokem víc dál, nutno říct, že s minimem rizika. A úspěšně, vyhráli jsme 5:3 a taky to byla jediná výhra bílými figurami, zatímco černí slavili hned pětkrát!

K partiím jen stručně, všechny je naťukám až zítra:

Grepl-Hrobař 0:1 Vlasta nachystal králku, soupeř vyměnil na e5 s minimem rizika (a možná remízovými oumysly). Náš lídr postupně vyrovnal, pak si na drzouna cvaknul pěšce na a3 a celkem snadno jej uplatnil. Bílý moc odpor nekladl.

Netušil-Sojma 1:0 Tady se naopak bojovalo fest a suverénně nejdéle. Zahájení Kuba, hádám, znal, v pozici londýnského typu (ale s Jc3 namísto c3) se jiskřilo, než se ustálila a zablokovala – s plusflokem pro našeho kapitána. Ten mohl za stavu 4:3 v klidu vzít půlku a hodně hráčů by o další lopotu nestálo… což ale není Netíkův styl. Takže zatímco jsme ve 14 vyrazili, obytňák stál dál na parkovišti a Kuba po kontrole utahoval šrouby. V 15:15 dorazila vítězná zpráva.

Polák-Pokorný Jan 0:1 Další junior, po zmaru v Lanškrouně ne úplně dobrá zpráva. Dilema o kolik céčkem jsem vyřešil, pozice z přípravy mi docela sedla, jen jsem opět pálil hodně času. Mladý soupeř naproti tomu skoro blical, na můj vkus ale až moc, v jednu chvíli měl pomalu o hodinu lepší čas, ale už s těžkou pozicí. Útokem jsem neprorazil, ale k flokovi se přidal druhý, šejdy při těžkých figurách jsem i na pěti minutách do kontroly pohlídal a po 30. tahu se najednou vyloupl mat místo vyhrané věžovky.

Hejda-Meleško 0:1 Vážná není rapid, nechci se opakovat. Navíc Andrij neměl skoro 2000 náhodou, zahájení má obehraná a podceňovat jej není dobrý nápad. Ondra hrál lehkou rukou karokánek bez náznaku výhody, pak frajersky „obětoval“ dvě věže za dámu… načež začal ve zdechlé pozici konečně přemýšlet. Jenže nebylo o čem, černé věžky sebraly ještě svázaného jezdce na první řadě a šejdy dámou a pěšci by fungovaly možná v pralese na páté, ne tady. Za dvě hodiny vymalováno.

Mičík-Kobr 1/2 Tady moc nevím, snad jen, že se hrála výměnná francouzská a dle vyjádření domácího hráče juniorská přetlačovaná celou dobu nevybočila z roviny – takže korektní remíza.

Pokorný Marian-Šmíd 0:1 Rozdíl 60 let se nakonec projevil. Přitom Majda zahrál zahájení dobře, získal v Londýnu citelnou výhodu. Místo trpělivého zesilování bohužel nadějnou pozici uspěchal a pro ústeckou kavárnu neměl velezkušený soupeř pochopení. Náznak útoku se rozplynul, zbyl jen materiální deficit a slabiny.

Endl-Dudlová 0:1 Tady se zápas lámal a bylo to podobně crazy jako onehdá ve Svitavách. V dětské italce Saša nejdřív vyrovnala, pak mohla v několika momentech získat citelnou výhodu… místo toho věnovala figuru. Motor křičí místy až plus 10, tedy zcela nehratelnou pozici, jenže bílý strašlivě tápal. Když zastavili hodiny, myslel jsem, že naše šachistka vzdává… než jsem v partiáři vykoukal 0:1. Domácí matador si totiž nakráčel do matu. Ufff…

Chmelař-Švancara 1/2 Tohle byla docela korektní remíza, slušně odvedená od obou. Holandskou Jožka vymýšlel celkem obstojně, dokonce si zobl na g6 a připravil černého o rošádu. Jenže zesílení pozice nebylo snadné, bílý se musel dovyvinout a e pěšce nakonec vrátil s nabídkou remízy. Černý mohl a s ohledem na vývoj zápasu asi měl hrát, netroufl si. Pro nás jedině dobře.

Tady něco foťákem z průběhu líté bitvy: