Březen – za kamna vlezem, KPII vyhrajem

29. 3. 2026 Pavel Holásek Céčko, 1

ŠK Řetůvka – ŠK Ústí nad Orlicí C 2:6

Z Řetůvky by měl psát reportáž Martin, ale nějak se neukázal, tak snad abych ho zastoupil.

Poslední kolo KPII ještě nebylo úplně bez nervů, kvůli minulému klopýtnutí s Nekoří jsme nesměli prohrát a Řetůvka může patřit k docela silným týmům.

Proto Vojta vytvořil sestavu silnou, s Jendou i Soňou, takže třeba tahoun Jarda hrál až na šesté.

Změnu času jsme si pohlídali, venkovní sychravo nevadilo, v světnici totiž teplo u kamen, útulno, skoro se ani nechtělo hrát.

Domácí nám naštěstí sestavou vrásky nenadělali, z tradičních opor chyběli Pěkník a Martin Dudla, vzadu nastoupili náhradníci z hloubi pole. Ale to víte, my taky umíme ztratit s kdekým.

Nic rychlého se na šachovnicích nedělo. Až časem, ale nevím chronologii, získal Bohouš figuru, Jirka kvalitu a Soňa několik pěšců. Naopak jisté problémy měli překvapivě nejlepší hráči soutěže Vojta a Jarda.

Partie pak končily po půlkách. Jarda byl favoritem, ale za remízu mohl být spíš rád. 0,5:0,5

Nevím, v jakém rozpoložení byl Jenda, možná nechtěl riskovat, když není rozehraný. 1:1

Vojta s přijetím nabídky čekal dost dlouho, hlídal, jak se vyvine zápas, ale odmítnout mohl těžko. 1,5:1,5

Potom ale už zabraly zadní dvě desky, Bohouš i Jirka vyhráli, vypadalo to dobře. 1,5:3,5

Bylo totiž jasné, že zanedlouho vyhraje i Soňa. 1,5:4,5

Půlka týmu potom už postupně odjížděla, dohrával jsem já s Petrem.

Petr viděl, že já předčasnou remízu nedám, rozhodl se proto taky soupeře zkoušet. Jenže já jsem ho zradil, vyhrál jsem pak docela rychle. 1,5:5,5

Petr proto zase převezl mě, zrovna, když jsem si chtěl dát oběd, partii zapůlil. 2:6

Do půl druhé bylo hotovo, kontroly se žádná partie nedočkala.

1. Lubomír Švéda – Pavel Holásek

Proti Colleho systému jsem hrál g6, vlastně to byl katalán černými. Po většinu partie jsem si udržoval mírnou iniciativu, soupeř musel dávat pozor. Po výměně dam jsem si nechal rozbít pěšce za aktivitu figur a pořád jsem zlobil. Nakonec rozhodly vazby a vidlička (říkám to dětem pořád), po chybách soupeře jsem získal nejdřív kvalitu, pak ještě figuru. 0:1

2. Jan Mareš – Milan Pail

Symetrická anglická s dvojným fianchettem a d4, takové pozice mám rád, bělopolák na g2 vypadal hezky, černý měl nějaké poloslabiny, na které se dalo hrát. Finální pozici jsem asi ani neviděl, rozhodně půlka před vyčerpáním všech možností. 0,5:0,5

3. Pavel Kylar – Vojtěch Holásek

Pavel je houževnatý, ale Vojta by na něj stačit měl, i když vloni spolu taky remizovali, myslím že i tehdy Vojta nekorektně obětoval. Dnes to byla dámskoindická výstavba s f7-f5, Vojta se pokoušel o útok na krále (převodem věže přes f6), ale nechal soupeři převahu v blokovaném centru, kůň mu skočil až na e6. Vojta zaragoval zcela kavárensky, obětoval dámu za věž a figuru, o pár tahů později mu Pavel kvalitu vrátil, takže to byly dvě věže za dámu, jenže Pavel tou dámou prošel na dámské křídlo, vybral tam nějaké pěšce a mohl pak docela rychle šlapat. Remízu odmítnout asi nešlo. 0,5:0,5

4. Petr Mareš – Jan Vaníček

Oba hráli královskoindickou výstavbu, nakonec z toho byla vlastně zavřená sicilská. Složitá pozice, pěšcová struktura blokovaná jen tak napůl, spousta figur, to jsem se neodvažoval hodnotit. Napohled korektní, náročná partie. Petr remízu odmítal, ale když zbyl v zápase poslední, už se jí nebránil. 0,5:0,5

5. Josef Řehák – Soňa Leksová

Soňa byla ovšem favoritem a postupně to ukázala. Hrála se jakási moderna s nástupem e7-e5, Soňa převzala iniciativu, dostala figury do centra a na královské křídlo, pobrala asi dva pěšce a v koncovce V+J x V+S je v pohodě realizovala, sice to nebylo hned, ale zato přesvědčivě. 0:1

6. Jaroslav Volf – Zdeněk Branda

Tady bych se s tipováním výsledku neterefil. Tahoun týmu Jarda proti xtému náhradníkovi domácích, navíc skoťák, kde si černý optimisticky dal oslí ucho a dobral na c3, viděl jsem to na miniaturku. Jenže Jarda zřejmě nebyl přísný, černý postupně zkonsolidoval figury, ovládl centrum a bílý za gambitového pěšce nic neměl. Půlka vzhledem k pozici správná, vzhledem k hráčům to je zklamání. 0,5:0,5

7. Roman Bartoš – Bohumír Glembek

Zahájení opravdu neumím pojmenovat (1. e3 e5 2. Jc3 f5). Bohouš měl záhy značnou prostorovou převahu, šlapal v centru minimálně čtyřmi pěšci, postup d5-d4 znamenal chycení koně na c3. Pak jsem na půl oka viděl divoké zápletky, kde zase Bohouš něco ztratil, měl pak dva střelce za věž. Pěšců měl sice bílý dost, ale Bohouš mu je blokoval a aktivními figurami dělal bílému problémy. Čekal jsem, že pak projde pěšcem na královském křídle, ale místo toho rozhodlo vtržení věže černé, které znamenalo zisk věže bílé. 0:1

8. Jiří Švec – Matěj Slanina

Já ani nevím, něco otevřeného typu hra dvou jezdců. Jirka měl prostor, jezdcem skočil na d5 a černý pod tlakem nějak dal kvalitu. Při realizaci bylo potřeba vypořádat se s aktivní černou dámou, která se proháněla bílou pozicí, ale po jejím vytlačení už byla partie technicky vyhraná, černý navíc kvůli mezišachu ztratil ještě střelce. 1:0

Takže jsme vyhráli zápas i soutěž. Hodnocení týmu nechám na kapitánovi (takže nic nebude, holenkové).

Oslabené déčko v souboji o stříbro prohrálo s Letohradem (viz Pokynova reportáž), ale přesto bere bronz, Horní Čermná totiž v regionálním derby dostala v Lanškrouně. Žamberk těsně porazil Svitavy B, v záchranářských bojích uspěl jak Kunvald s děravou Českou Třebovou, tak Nekoř s Moravskou Třebovou, která tak končí fakt nečekaně poslední.

My můžeme být s prvním a třetím místem celkem spokojeni, Letohrad i Horní Čermná předvedli vydařenou soutěž.

Asi bychom měli slavit.

Hurá.

První vyhrání z kapsy vyhání TK 1. kolo