Šachový klub Ústí nad Orlicí

Šťastných osm a statečných devět na Kozlově

aneb Jako vždy to bylo fajn

Kdovíjak podrobnou reportáž z osmého kozlovského rapidu nečekejte – hrát devět kol ve svižném tempu je makačka a člověk z partií pochytí jen střípky.

Já chci hlavně chválit:

Kozlov – to je tak překrásné a malebné místo. Letos jsem sice nestihl obligátní výstup na Švabinského chaloupku, na výsledném hodnocení to však nic nemění.

Hospůdku U Sitařů – Když sem vkročím, hned zavzpomínám na srdeční Klopoty, kde jsme kdysi hrávali turnaj dvojic. Tady je navíc opravený divadelní sál, Polička za 30, luxusní obídek a usměvavý pan vedoucí.

Lukáše Hurta – Kamaráda, konopného žurnalistu, kozlovského srdcaře. Na všech ročnících má lví podíl. Letos velel, nehrál.

Ivoše Praxe – Druhého z Třebováků, který s obrovskou vervou oživuje kdysi výstavní oddíl. Ten na rozdíl od Hurťáka hrál a dost dobře.

Celou sobotní partu – Sešlo se nás 76, pomalu co minutu jsem potkal známou tvář, poklásobil. Čím víc mám pocit, že to jde v Česku do zadele, tím víc si vážím podobných akcí.

A teď k samotnému turnaji. Hrálo se svižným rapidovým tempem 12+3, které jsme si synkem o den dřív natrénovali. Času je tak na dvě zamyšlení… ideálně ani jedno  v zahájení. Ousteckých nás vyrazilo devět: tři Holásci, dva Pokyni, Vlasta, Soňa, Peťan a nově taky Martin Dlouhý. Ještě před výstřelem jsme si dělali legraci, že hlavní cíl je objevit se aspoň jednou na pódiu… což se nakonec povedlo hned pěti z nás!

Turnaj byl  vzácně vyrovnaný, první tři urvali shodně 8 bodů… a za nimi zela bod a půl široká propast. První flek bral na pomocné Ruda Jun (s ním jsem zdechnul já), druhé velmistrovský favorit Honza Bernášek (s ním padl v posledním kole Holy) a třetí ultratalentovaný junior Tomáš Mík (na pódiu smázl Vlastu a Peťana).

Nu a k vyslancům našeho ÚO:

Vojta Holásek – 4. místo, 6,5 bodu, perfo 2077: Vojta hraje i vážné jako rapidy, takže tady byl ve svém živlu. Kosil jednoho soupeře za druhým, prohrál jen s vysokomýtským duem Sabol, Doseděl. Finiš velkolepý – bílými sejmul Tomáše Pokorného i Luboše Ptáčka!

Zuřivý reportér Pokyn – 10. místo, 6 bodů, perfo 1939: Šest míst nad nasazením, druhý nejlepší z Oustí, nejlepší ze čtyř Pokorných… nač bych si měl stěžovat? Partie mi vesměs sedly, paradoxně porážka v nejlepší partii se Soňou (zazdil jsem totálně vyhranou pozici) mi pomohla díky k přijatelnému losu a finiši 2/2.

Vít Holásek – 12. místo, 6 bodů, perfo 1892: Taky Vítek odehrál hodně dobrý turnaj, prohrál jen s Tomášem Míkem a Marianem Sabolem. Pozice měl kolikrát hodně crazy, ale to není nic nového. Po probdělé noci cenný výsledek.

Pavel Holásek – 15. místo, 5,5 bodu, perfo 1980: Pavel tradičně makal, on to jinak ani neumí. Dostal ťafku od svého svěřence Petra Svobody, zodpovědnou hrou se prokousal na pódium… akorát že v posledním kole s Honzou Bernáškem. To je osud…

Petr Svoboda – 23. místo, 5 bodů, perfo 1952: V mladíkovi ročník 2013 třímá potenciál, kterého jsme si v oddílu dobře vědomi. A on to znovu ukázal.  A jak! Ve druhém kole šmiknul černými ligistu Tomáše Pokorného, následně způlil Ivoše Praxe a sejmul svého trenéra Pavla Holáska! Fantazie! Bohužel pak jej asi dostihla únava, na druhé neudržel Tomáše Míka, přišly další dvě nuly. Finiš 1,5/2 nebyl špatný, ale pořád jen náznak skvělé první půlky turnaje. Ani na chvilku ovšem nepochybuji, že Peťan půjde dál nahoru, meta 2000 FIDE po nadcházející sezoně je za mě úplně reálná.

Vlastimil Hrobař – 24. místo, 5 bodů, perfo 1871: Pro Vlastu zvláštní turnaj. Zahájil nečekanou nulou, aby se čtyřmi výhrami v řadě vyšvihl na pódium, pak v osmém kole ještě jednou. Jenže dvoje bílé vepředu nezužitkoval a v posledním kole přišla třetí koule, která už nešla opravit.

Soňa Leksová – 25. místo, 5 bodů, perfo 1811: Naše válečnice šla poslední rok dva herně citelně nahoru, o tom není pochyb. Tady řízla mimo jiné Oldu Lorence a s obrovskou dávkou vynalézavosti taky mě. Bohužel stejně jako Vlasta „finišovala“ 0/2, i tak ale připsala přes 20 elobodíků a byla suverénně nejlepší dívkou kozlovského klání. Všechna čest, 1900 FIDE po další sezoně dopadne!

Martin Dlouhý – 35. místo, 4,5 bodu, pefo 1725: Hrál jen starší z bráchů, oba jsou již členy našeho oddílu. Ke spokojenosti to chtělo tak půlku, bod navíc, ale výkon rozhodně není špatný, padesátiprocentní.

Marian Pokorný – 50. místo, 4 body, perfo 1692: Pokyn junior obhájil nasazení, k dost podseknutému národnímu rapidelu připsal 17 bodů. Hrál bez nervů, lehkou rukou, bílými trápil ratingově výrazně silnější (Jiroušek, Dušánek, Lorenc). Další dvě nuly byly navíc, v posledním kole se vzepřel osudu – soupeř v prý vyhrané pozici spadl na čas.

Kompletní výsledky najdete tu:

https://s3.chess-results.com/tnr1489146.aspx?lan=1&art=1&rd=9&fed=CZE&SNode=S0

Vkládám ještě závěr partie Vojtěch Holásek – Tomáš Pokorný z 8. kola. Vojta domačkával na vteřině a je řachlý na desatero způsobů.

Přesto se ale dočkal. 1. … b2?? 2. De6+ 1:0 (Komentář Pavel Holásek)


A co říci, cimrmanovsky, závěrem? Za rok určitě znovu!

2 thoughts on “Šťastných osm a statečných devět na Kozlově”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *