Řetůvka veleúspěšná ve Svitavách
tak zněl můj poslední příspěvek z loňské sezony. To jsme ovšem hráli s družstvem A. Kdeže loňské sněhy jsou. Dnes jsme v útulně Na konci světa přivítali svitavskou rezervu.
Kapitán již před zápasem avizoval, že béčko Svitav je skoro ze všech soupeřů, kteří nás v novém ročníku KP II čekají, jedním z nejvíce hratelných. A že když bodíky nezacinkají zde, tak už neví, kde jinde bychom je nabrali.
Po takovém nabuzení jsme zasedli k šachovnicím a jali se svádět tvrdé boje. Ani nevím jak a kdy, ale najednou vedeme 1-0 díky kapitánovi Lubošovi, který deklasoval Fr. Bulvu. To bylo rychlé. Pak jsem se ovšem zasekl u své partie a když jsem se po třech hodinách zdvihl, tak vidím podepsané remízy na 3. a 5. desce a co hůře 4. a 8. deska jsou prohrané (2-3). Srdnatě nadále bojuji já, Pail a Vaníček.
Když konečně získám v koncovce pěšce a můžu si vychutnat nejen postavení na šachovnici, 
ale i první nápoj, přichází nepochopitelný kiks. Otázka pro kroužek začátečníků. 53. tah bílý na tahu prohraje.
Ano, ano, přátelé a kamarádi, kdo tipuje Jf5, tipuje správně.
Zápas se tak definitivně zlomil a když potom Julie Antonie ještě porazila v časovce Milana Paila z našeho průmyslového předměstí, byl definitivně šlus. Na závěr utkání sice finišem snižuje skvěle hrající Honza Vaníček. Byť se mu náš kapitán snaží v časovce pomoci návodnými otázkami typu: Mohl by jsi po zápase rozvést lidi domů, dal bych si pivo. Kdo zná Honzu ví, že rád dopřeje ostatním nějaké to pivo a sám raději řídí automobil, tak ho ani takové otázky nemůžou rozhodit. A taky že ne. Po několika minutách vítězí a uzavírá skore na konečných 3-5 .









Jeden by si myslel, že ti hůř než včera před sečtením posledního volebního okrsku být nemůže… nicméně Jf5 je teda žrádlo 🙂
Ber to ale tak, že nic strašnějšího tě už v sezoně nepotká.