Jako by ty body nikdo nechtěl
ŠK Ústí nad Orlicí B – ŠK Ústí nad Orlicí C 2,5:5,5
Dalším kolem KPI bylo derby, utkání obou našich týmů. Před rokem takhle hrálo áčko s béčkem, slavnostně v souvislosti s výročím první oficiální ústecké partie (reportáž I, reportáž II).
Hodil by se mi nadpis „Slátaní a slátanější“, ale ten už jsem použil před rokem.
Vojta začal shánět sestavu už z Harrachova, ale dlouho nás bylo potvrzených jen 2,9 (já, on a na 90 % Soňa), zatímco dlouhá řada omluvenek nevzbuzovala žádný optimismus. Naštěstí prosakovaly i zprávy o nekompletnosti béčka, máme totiž společný rezervoár náhradníků v podobě éčka, kapitán éčka musel trochu licitovat, který tým v KPI oslabit nebo zase podpořit. Nakonec jsme se nějakým zázrakem dostali až na osm hráčů, s nadějí, že soupeř bude v sedmi a Honza Smola bude moci záhy odejít.
Jenže nakonec vypadla i Soňa (nejdéle přihlášená) a osmého jsme už neměli kde vzít. Smola šel na sedmou a musel hrát.
Naštěstí (pro nás, ne pro klub) bylo teda i béčko děravé naprosto strašně, byť jich bylo nakonec osm, takže byla slušná šance, že vstupní manko během zápasu otočíme.
Měl jsem sice neradostnou náladu z nezájmu, který v klubu pociťuju (bleskáč ve čtvrtek hrálo pět lidí, do Mistrovic jsme jeli tři – a teď tahle torza sestav), ale atmosféru pozvedl Kuba coby kapitán domácích, který dával celým vzezřením najevo, že trable můžeme hodit za hlavu a hrajeme pořádný šachy, pro radost.
Mnozí tomu utkání opravdu obětovali nemálo. Kuba přijel předčasně z hor, Petr Jániš z Prahy, aby se utkal s Vítkem z Olomouce, i Verča vynechala rodinnou oslavu, no a Honza nás zachraňoval každou odehranou minutou.
Hrál se takový třičtvrtězápas, protože na osmé se nehrálo a na sedmé remízovali ve 14. tahu, Saša si tím ratingově pomohla a Honza mohl jít domů. 1,5:0,5 pro béčko.
Partie byly zajímavé, bojovné, lehce blokované, ale pozice se otevíraly, docela to hrajeme pohledně.
Půlku přidal Vítek, když se s Petrem provyměňovali do rovné koncovky. 2:1
Potom už se ale vývoj zápasu obrátil pro nás. Luboš s Ondrou průběžně nestál dobře, ale v koncovce uplatnil svou zkušenost. 2:2
Hned nato v zápase talentu nedávného a talentu současného slavil úspěch ten nedávný, totiž Matěj nad Marianem. 2:3
A konečně jsem se zpožděním zaregistroval, že v boji dvou Martinů vyhrál ten Poslušný (nad Dudlou). 2:4
To jsem už já podepisoval remízu, Kubu jsem sice vypustil, ale aspoň to byla rozhodující půlka. 2,5:4,5
A kapitán Vojta si došel pro bod jako poslední, rozhodčí Verča kladla odpor nejdéle. 2,5:5,5
Takže jsme to i v sedmi pohodově zvládli, obě družstva ale musí zlepšit docházku velmi výrazně.
1. Jakub Netušil – Pavel Holásek
My jsme spolu snad zatím ve vážné vůbec nehráli. (Chyba, jak jinak se zlepšovat?) Benoni bez c4. Kuba si nechal vyměnit Jg4xSe3, takže jsem bez problémů vyrovnal. Měl jsem pak oslabenou strukturu h6+g5, takže jsem se snažil hrát na královském křídle profylakticky a nedopustit f4, což se mi povedlo tak částečně. Oba jsme pak hodnotili svoje šance jako lepší, občas jsem měl i pravdu. Partie byla náročná na propočet a ne vždy jsme vyvolané duchy zvládali. Ke konci jsem měl rozhodnout, ale podobně jako před týdnem jsem partii vypustil do remízové koncovky. 0,5:0,5
2. Vojtěch Holásek – Veronika Šmajzrová
Taky velmi přiměřená dvojice dvou vrstevníků. Proti královské indické hrál Vojta velmi neortodoxně, časný postup a4 + b4 je někde z videa? Nebo improvizace? Bylo jasné, že volňáka na dámském si nevytvoří, měl totiž navíc déčko, černá zase majoritu a+b x a. S převahou v centru měl Vojta i hru, ale na můj vkus pozici dost exponoval a mohl na to doplatit. Po přechodu do koncovky ale dominoval, centralizovaný král byl trumf. 1:0
3. Petr Jániš – Vít Holásek
Další papírově vyrovnaný duel. Vítek byl ovšem na královský gambit silně nepřipraven, po 2. … d5 3. exd5 se Dxd5 určitě nehraje. V zahájení dost riskoval a v jeden moment mohl být potrestán. Partie šla ale jen do výměn, kde by navzdory méně než dvaceti tahům záhy neměli čím hrát. 0,5:0,5
4. Lubomír Švéda – Ondřej Hejda
Tady jsem čekal, že to Ondra nějak zbrkle zblázní. To se však nedělo, oba hráči pracně vymýšleli teorii ve variantě hry dvou jezdců s d4 a e5, bílý improvizoval asi víc, černý krásně rozehrál figury, získal pěšce a přešel do slibné koncovky. A to mohl být bílý rád, že to vůbec přežil. Nicméně Ondra pěšce zbrkle vrátil a hrála se pěšcovka, kde jsem víc šancí dával černému (bílý měl totiž na královském pěšce roztržené, černý spojené), ale tam už se projevila zkušenost, bílý si postavil, co chtěl, a černého vytempoval. 1:0
5. Marian Pokorný – Matěj Kobr
Tahle partie mě jako trenéra velmi zajímala, konfrontace dvou lídrů dvou generací mládeže. Asi bych už trochu favorizoval Mariana, který šachy dělá, u Matěje víme, že občas hraje až příliš zdrženlivě. Hrálo se naplno, leningradská varianta holandské, bílý se pustil vpřed na dámském křídle, černý na královském. Bohužel pro bílého byl rozdíl v tom, že černý král na dámském nebyl, bílý král na královském ano. Marian nezachytil nástup černých pěšců a útoku podlehl, od Matěje ucelený výkon. Výměna generací se odkládá. 0:1
6. Martin Poslušný – Martin Dudla
Martin P. hraje jen zápasy a dlouhodobě se trápí, Martin D. je v klubu aktivnější a optimismus mu nechybí. Přesto je mezi hráči historicky výkonnostní rozdíl, který se dnes potvrdil. V nějakém krotkém dámském gambitu to hrál černý jako stonewall, ale aktivní hru neměl. Bílý odmítl remízu a postupně pozici zesiloval, na dámském ji bloknul, na královském po přípravě otevřel a přesvědčivě vyhrál. 1:0
7. Alexandra Dudlová – Jan Smola
Souboj generací, který by mohl být zajímavý, kdyby měl černý možnost pořádně hrát. Takhle bylo jeho cílem jenom doplnit sestavu, bílá zase neměla důvod remízu s favoritem odmítat. Skandinávská hraná pevně za obě strany. 0,5:0,5
8. nikdo – Josef Chmelař
Jožka hraje rád, ale dnes si nezahrál. -+
Co jinde? Jediným téměř vyrovnaným utkáním byla těsná výhra Poličky v Litomyšli.
V ostatních zápasech byl ve skóre značný rozdíl, Letohrad neuspěl v Chotěboři, Rapid dostal v Chrudimi (kde se utkal velmistr Polák s korespondenčním velmistrem Sýkorou), Železné hory v dalším regionálním derby podlehly Polabinám, Zaječice letos postupovat nebudou, prohrály s Lanškrounem B, který vede tabulku.
My máme příště doma Zaječice, béčko jede do Poličky.
A ještě tři fotky od Vítka:
Dopadlo to podle očekávání. Bohužel.














Rozdíl ve slátanosti je, že béčko nemá základ, zatímco céčko náhradníky.