Chvaletice – o trojčičku více!
Chvaletická šachová olympiáda 2013 – 2. turnaj
Chvaletice jsou na mapě kraje novým místem. Pod vedením Lubomíra Šilara tu nejen trénují, ale hned i pořádají turnaje, aby si jejich děti mohly zahrát. Ten první jsme vynechali (termínová kolize s KSDŽ), teď zase jsou prázdniny, dali jsme dohromady aspoň střední výpravu sedmi hráčů.
Hrálo se v příjemném prostředí kulturáku (cukrárna přes chodbu), pořadatelsko-rozhodcovský tým v čele s dvojicí Šilar – Navrátil zvládal turnaj plynule, takže se skončilo právě včas, abychom stihli jediný rozumný zpáteční vlak. Trochu neobvyklé bylo vyhlašování, kde se udělovaly diplomy snad v deseti různých kategoriích, takže někteří si šli dvakrát a někteří vůbec, ale nakonec byli odměněni i ti neodměnění. A skutečně, nejen metaforicky, se tu vystupovalo na stupně vítězů.
Hrálo čtyřicet dětí, od začátku bylo jasné, že favoriti jsou pouze dva – náš Vašek Grundman a polabinský Řezníček. Pak tam byla skupina cca 15 hráčů, kteří to tahali tak nějak slušně, a dalších asi dvacet méně a méně pokročilých ;-). Trochu jsem si tu vzpomněl na krajské přebory tak někdy před osmi lety, úroveň mi připadala podobná. Že bychom se v kraji za ty roky celkově tak zlepšili?
Tempo 2 x 15 minut bez bonifikace je sice rychlé, ale děti byly ještě rychlejší … takže to byl takový bezstarostný pouťák.
Maličkou vadou na kráse byla tolerance vůči začátečníkům, pokud jde o pravidla. Někdy ve druhém kole jsme zjistili, že za reklamovaný nemožný tah soupeře se dvě minuty nepřidávají (ani se za tři nemožné tahy soupeře neuznává výhra). Poměrně časté byly i zásahy dospělých do partií, pokud jde o nemožné tahy, jedna sympatická maminka dokonce poradila svému synovi, aby už nešachoval donekonečna věží a pomohl si dalšími figurkami. (Zeptal jsem se jí, jestli můžu Markétce taky radit ;-).) Je to pochopitelné, pokud jde o to, aby si začátečníci postupně zvykli, na druhou stranu to zkušenější hráče mátlo. A přijedou-li místní na jiný turnaj, nejspíš na striktní dodržování pravidel tvrdě narazí. – Opět jsem si vzpomněl na situaci v kraji před těmi více než několika lety, kdy v tom byl poměrně guláš, každý pořadatel toleroval něco jiného a docházelo k ostrým sporům.
Trochu neobvyklé bylo i užití Buchholzu jako prvního pomocného kritéria, střední Buchholz je určitě citlivější.
Bilance našich? Nastupovali jsme jako staří ostřílení borci a s výjimkou Markétky skončili všichni nad půlkou.
Václav Grundman hned na začátku viděl, že bude záležet na jediné partii. Ta nastala v pátém kole, úvahy, jak vyvrátit Řezníčkův Carokann, vedly k 1. d4 a slovanské, bílá pozice však byla děravá a z partie se stala jednobrankovka. Jinak si Vašek příjemně zahrál a jistě si užil příjemného pocitu, jaké je to válcovat zástupy z pozice síly ;-). 8/9, 2. místo.
Jirka Píše na začátku předváděl, jak otáčet prohrané partie, figura míň žádná věda, z prvních pěti prohraných partií získal 4,5 bodu. Dopředu patřil, nestačil jen na oba vítěze a při použití středního Buchholzu by byl třetí (takto byl třetí třebovský Jiroušek, hrající velmi slušně – roč. 2004! – který s Jirkou prohrál a Vaškovi se vyhnul). 6,5/9, 4. místo.
Kateřina Dudlová si to užila, tohle byl přesně turnaj pro ni. Nepárat se s časem, rutinně vykrýt hrozby a soupeře vysbírat. Nebojácně nastupovala vepředu proti hráčům výrazně větším a ti se nestačili divit. Husarský kousek se jí podařil v pátém kole, měla sice dámu, ale jen půl minuty do konce … a ještě se na dvacet vteřin zamyslela … a potom ráz na ráz matila, v konečné pozici jí vteřina zbyla. 6/9, 7. místo, 1. mezi dívkami … a hlavně konečně zisk 3.VT! Blahopřejeme!
Veronika Holásková nebyla stoprocentní. Často vítězila svým aktivním pojetím hry s útokem na krále, občas ale byla nečekaně děravá, v předposledním kole ztratila asi tři figury tím, že soupeř bral a ona nedobírala zpátky?!?! Výsledek ještě jde, jí naopak nekrácený Buchholz pomohl. 5/9, 12. místo, 3. mezi dívkami.
Natálie Hrůšová hrála dlouho vepředu mezi ostatními, v půlce turnaje ji však zastihla „velká rocháda“, totiž tři nuly v řadě, byly tam mezery v taktice, mj. mat na poslední řadě. Jinak ty šachy vypadají hezky, i ona se snaží vidět soupeřova krále a matit už ve střední hře. V závěru se dotáhla nad půlku. 5/9, 15. místo, 4. mezi dívkami, dokonce 1. mezi staršími dívkami! 😉
Michal Píše mohl rázně útočit na přední místa, ve druhém kole vedl nad Němečkem (Poděbrady, 3.VT) už o dvě figury, ale nakonec neuhlídal volňáky a podlehl ve věžovce. Vzápětí prohrál znovu a musel dohánět. To se mu dařilo, takže si v sedmém kole zahrál na třetí desce proti bráchovi. 🙂 Turnaj pak dohrál nad půlkou. 5/9, 18. místo. Málem ho vůbec nevyhlásili, nakonec ale jedna z cen útěchy zbyla i na něj.
Markéta Holásková předvedla svůj obvyklý výkon: aktivní vývin znamená postupné ztráty figur. Myslel jsem, že by se tu mohla chytit, ale nikdo vyloženě slabý tu nehrál. 0/9, 40. místo.
Na zpáteční cestě nás čekala zmatená chvilka s panem průvodčím. Zapomněl jsem si při koupi jízdenek ověřit, jestli má dostatečný počet dětí mezi 10-15 lety průkazku na slevu, a on to začal kontrolovat, ovšem chaoticky. Zahájil podivným výrokem: „Kdo, prosím, na tyhle jízdenky jede?“ Odpovídal jsem udiveně: „No přece my, co tu sedíme!“ (Byli jsme v oddělení sami.) Jízdenku pro dvě děti (pak jsme měli ještě SONE+) přečetl jako jízdenku pro dva dospělé a vyptával se, kteří z nás jsou ti dospělí; měl jsem ho při tom nechat, protože pak začal zkoumat, které děti nejsou děti … Domlouvali jsme se snad dvě minuty; a když už to vypadalo, že dostatečný počet průkazek dohromady nedáme, pokýval nečekaně hlavou, že je konečně všechno v pořádku a odešel. ?! Tak příště radši berte průkazky všichni nad deset let, máte-li.
Výsledky tradičně na chess-results.
Kateřina Dudlová (1100) – Jan Šafránek (1100, Poděbrady), 7. kolo:
1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Jc3 Df6?! O šest let starší a o dvě a půl hlavy vyšší soupeř zkouší naivně nějaký šustrmaty. 4. Se2?! (4. Jd5) 4. … Sc5 5. d3?! (5. Jd5) 5. … Jd4?! Pořád přímočarý útok, kdo bude vyvíjet figurky? 6. Jxd4?! (6. Jd5) 6. … Sxd4 7. O-O Je7 8. Se3 Sxc3 9. bxc3 Jg6 10. d4 d6
Černý zahájení nakonec celkem přežil, bílá má ovšem centrum, dvojici střelců a může postupně zesilovat po nějakém 11. Dd2.
11. h3? Oslabení, tam chce přece útočit soupeř. 11. … Jf4 12. dxe5? Roztrhává pěšce. 12. … dxe5 13. Dd2 Dg6? Příliš přímočaré. Normální byla rocháda, dalo se už i obětovat 13. … Sxh3!?, ale to jde jen do výměn: 14. Sxf4 exf4 15. gxh3 f3 16. Sxf3 Dxf3 17. Dd3. 14. Sf3? (14. Sxf4!) 14. … Sxh3? Vycházelo 14. … Jxh3+ 15. Kh2 Df6! a jezdec vyklouzne. 15. Sxf4 exf4 16. Dxf4 O-O Útok černého skončil, nastává další fáze.17. Vfd1 Vad8? Nenápadná hrubka. BNTV 🙂
18. Vd3? Jinak dobrý nápad, ale vyhrávalo 18. Vxd8! Vxd8 19. Dh4 vidle! 18. … f5? 19. e5 Vycházel tentýž obrat, ale i postup pěšce je správný. Bílá má volňáka, Sh3 dohrál. 19. … Sg4 20. Sxg4?! fxg4? (20. … Dxg4!) 21. Dc4+?! „Kdo šach dá, dobře hrá.“
21. … Vxd3?!?! Nemožňák! A černý musí hrát nesmyslně věží: 21. … Vd5(??) 22. Dxd5+ Kh8 23. Vad1 h6 24. e6 Jednoduše: mám volňáka, tak kupředu. 24. … Vf5? 25. De4 Df6 26. e7 g6 27. e8D+ Kg7 28. Vd7+ Df7 29. Vxf7+ Vxf7 30. D4e5+
A tak David Goliáše dočista zmasakroval. 1:0
O prázdninách do Chvaletic Polabiny C – Ústí nad Orlicí A 4,5:3,5
6 thoughts on “Chvaletice – o trojčičku více!”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Já dětem (i Domče) už loni zařizoval občanku, ta přijde taky na 50,- Kč (tuším na 5 let) a dá se použít i jako cestovní doklad v zemích EU (kvůli tomu jsem jim je primárně vyřizoval, od června loňského roku mohou děti vycestovat jen s vlastním dokladem, už je nestačí mít zapsané v pasu).
OK, ona to byla i moje blbost, obvykle kupuju skupinový, tam to není potřeba; tady jsem využil SONE+ a už jsem nic neověřoval. Formálně měl průvodčí pravdu, spíš šlo o to, že prostou otázku, jestli mají děti nad 10 let průkazku, vůbec nepoložil, takže jsme dlouho netušili, o co mu jde.
Míša si na nepřidávání také stěžoval. Byl z toho zmatený a čas mu prý na konci chyběl.
Dnes jsem Jirkovi zařídila průkazku na slevu, abyste už příště neměl problém.
Stačí k tomu fotka jako na občanku, rodný list a 50,– Kč.
U Míši to právě vzniklo, po partii jsem mu, chudákovi, vyčítal, proč o dvě minuty nežádal, a do toho vstoupil ten cizí rodič/trenér s tím, že to říkám špatně, že se nepřidává … Každopádně všude jinde to pravidlo platí.
V tu chvíli nebylo to nepřidávání nijak hrozné, ale dlouhodobě to vnáší do věci zmatek. Tamní děti se to naučí špatně a ostatní aby se přeučovaly a příště to pravidlo třeba nepoužijou ve chvíli, kdy by mohly. Jeden dospělý už tam se mnou diskutoval, že neznám pravidla, že žádné přidávání se podle pravidel dělat nemá. Jedna výjimka hrozí utrhnout lavinu dalších.
co do atmosféry, to bylo asi něco jako turnaj v pexesu -:)). Že se nepřidávali minuty za nemožňáky, bych neviděl, jako něco hrozného, přece jen ten turnaj vypsali proto, aby si děcka zahráli. Ale kecání rodičů do partie bych taky netoleroval.