„Ale té Lípy se nevzdám! Je našeho šachklubu od nepaměti!“

10. 2. 2013 Honza Pokorný Déčko, Éčko, 9

(epos jiráskovský aneb dvojitá mise kunvaldská)

Sedmé (tedy šťastné) kolo nás mělo 10. února ponoukat k bodovému zisku v místě šachu zaslíbeném, čiliže penzionu U Lípy. Rok co rok se na návštěvu Kunvaldu, půvabného koutu v podhůří Orlických hor, jinak též místa vzniku jednoty bratrské léta páně 1457, těším. V neděli ráno míří do aktuální hospůdky roku Orlickoústecka jak posádka zkušeného déčka, tak elévské éčko pod vedením Mártyho Dudly. Kamarády čeká každopádně těžší soupeř – průběžně vedoucí domácí béčko. My bychom s dalším tamním mančaftem neměli mít podle předpokladů tolik práce… ale víte, jak se říká ve fotbale: „Začíná se 0:0 a je to kulatý.“ Ještě že u nás nejsou podplacení rozhodčí 😀

V kapitánově Mazdě 121 sedí vcelku očekávaná sestava, jen nemocného Jardu Driemera pohotově nahrazuje Pavel Doleček. A ráno ještě netuší, že si jede pro premiérový bod! Na přední sedačce vozu se nachází aktuálně nejlepší hráč pralesní soutěže (skromnost mi neumožňuje vyřknout jeho jméno). Nejzkušenější člen sestavy a řidič v jedné osobě přidává cestou něco veselých příhod (mj. na téma, kdo se mu kdy cestou na mistrák poblil v autě 🙂 , Luboš Minařík zase medituje o čtvrteční vizitě. Jirka Fangl  nezapomíná na bezpodmínečně nutné „poučení o bezpečnosti práce“ (Nejdřív udělejte rošádu a až budete mít pevnou pozici, tak teprve něco zkuste!).

Začínám se děsit, čeho budu svědkem 😀

Na místě samotném zjišťuji, že je v Kunvaldu zima jak v zadku ledního medvěda, domácí se scházejí více méně v totožné sestavě, v jaké dostali o kolo dřív rychtu s naším éčkem. Příjemným zpestřením před výkupem budiž pedagogický rozhovor s kolegou ve zbrani Edou Dvořákem (debata se motá kolem rozličných oblastí, jež se aktuálně v českém školství nachází ve stavu „zoufalství, ještě větší zoufalství, dočista v…“ ).

Zahajujeme lehce po deváté, otvírám první energiťák a pořizuji pár obrázků, soupeř nasazuje, s úsměvem na tváři, a4!?!? – vypadá to na pěknou bramboračku 🙂 Na všech okolních šachovnicích registruji již v zahájení oslí ucha a3, a6, h3, h6… začínám si ale zvykat, krom toho mohu kdykoliv odejít na záchod 😀

O lajnu vedle se pere kunvaldské asi déčko s mančaftem ze Třebechovic (Je to daleko, nebo blíž než Ústí?!), naše éčko nastupuje proti nadupanému Kunvaldu B s otevřeným hledím, děcka staví vesměs aktivní pozice, domácím kuřákům naskakují vrásky a venku se objevují až podezřele často 🙂

A zatímco mlaďáci z Oustí dávají mazákům z Kunvaldu pořádně pohulit, my začínáme s bodovou sklizní, která vede, po dlouho trvajícím půstu, konečně k vítězství. První smečuje Pavel Doleček, jehož zahájení proti mladičkému Janu Řehákovi ve mně moc optimismu nebudilo – ale v KSS jsou nějaké prognózy leda k… Dva dvojpěšce v italské vyvážil útok na krále po f sloupci, bílý přehlédl odtažný šach a vlezl si do matu – 1:0 vedeme.

V tu chvíli má povolenou remízu, byť s papírově slabším soupeřem, Petr John. Černými též v italce nestaví nic extra, soupeř Václav Michalička opticky tlačí (dočasná oběť střelce na f7), ale záhy nabízí plichtu. Petr takticky přijímá… však body se dnes urobí jinde.

Například na jedničce, kde si soupeř Gustav Rusz asi spletl šachy s dámou, za čtyřicet minut dumání vykonal prvních !osm! tahů pěšcem a devátý králem. Nebyl jsem ve stavu vymýšlet něco převratného (zkuste s dvěma naspanými hodinami vyvracet následující sled tahů: a4, g3, b3, e3, d4, ed4, f3, c3 :D), naštěstí domácí kapitán si vlezl do první jednoduché taktiky, ve 13. tahu měl dočasně o figuru víc, ale nekryl dvoutahovou vidličku na krále a dámu. Minimálně bod už máme.

Body tři jistí na mou radu kapitán Jirka Fangl, byť by papírově slabšího Lukáše Šejnohu bílými, s pěšcem víc, asi utýral. Partii hrál náš mazák solidně – centrum podepřel figurkami, černého zmačknul a vyjednával z pozice síly 🙂 3:1 a je to doma.

Též na dvojce nic neriskujeme, protože Luboš Minařík hraje zahájení (méně obvyklý pirc se Sg4) konečně s rozvahou a proti Romanu Ruszovi trpělivě drží drobnou výhodu (pozice bez dam, s jednou věží a lepším ořem proti pasivnímu střelci a slabému dvojpěšci na sloupci e). Zesilovat to za našeho hráče určitě šlo… ale kdo by nechtěl stihnout polední oběd a fedcupový duel Petry Kvitové, i když se na to koukat nedá! 🙂

Vítězíme tedy v rekreačním tempu bez problémů o dva body a na dálku svíráme palečky v zájmu našeho éčka, které statečně zápasí s favorizovanou kunvaldskou rezervou.

V čase odjezdu vítězí (dokonce černými!) na pětce Vojta Holásek (výborná bilance 5/7!), v souboji jedniček odebírá Venca Grundman Edovi Dvořákovi figuru, též Katka Šmajzrová mačká soupeře jako v lisu (kvalita a dva floci k dobru!). Druhý z Holáskových drží pasivní pozici, ovšem s dvěma pěšci víc a kapitán Márty proti papírově silnějšímu Romanu Hodkovi zajímavě obětuje kvalitu a má za ni víc než pouhou kompenzaci.

U všech všudy, z toho by vítězství mělo kápnout!

A jestli skutečně káplo, se dovíte v reportáži, přislíbené kapitánem Mártym 🙂

OP2012/2013 TJ ŠO Chrudim B – ŠK Ústí nad Orlicí B 5.5 – 2.5