Šachový klub Ústí nad Orlicí

Pardubická ohlédnutí I

Hrůzy rapidu

Ne, nemýlíte se. Pardubický festival skončil před dávnými a dávnými týdny. Svou reportáž jsem nejdřív odložil, abych měl trochu odstup, pak kvůli jiné práci a nakonec kvůli vleklé nechuti k šachům, která mě koncem léta přepadla. Nastává však podzim, je doba bilancování a kontemplací za soumraku. Vytahuji tedy místo fotek z dovolené zašlé partiáře … a koukám, co jsem to hrál.

Před hlavním turnajem jsem se rozehrával v rapidu. Zvolil jsem méně prestižní G2 s ideou něco nového se naučit. Pošetile jsem se rozhodl zkoušet zahájení, která vůbec nehraju, ba ani neznám. A kdyby to náhodou neslo body, mohl jsem vždycky ještě začít hrát něco normálního a zkusit se nějak umístit.

Zkušenost to byla opravdu k nezaplacení. Hrát proti relativně silným soupeřům zcela neznámé pozice bylo stejné jako když pravák zkouší psát levou. Netuše, kam která figurka patří a odkud přijde nebezpečí, jsem se dostával do exotických šachových krajin, kde nefungují má obvyklá schémata a samy figurky se zdají tahat podle jiných pravidel. No koukat se na to nedalo, moc ucelených výkonů jsem nepodal. Když jsem pak ještě přihlížel partiím a analýzám naší špičky, zejména pokud šlo o partii Movsesjan – Navara, ztratil jsem poslední zbytky sebevědomí.

Překvapivě jsem ale dělal body, takže jsem se s výkonem 6/9 ještě vešel do cen.

Při probírce partiářů jsem zjistil, že to jediné, co se dá ukázat, je přehlídka lepších či horších taktických okamžiků uprostřed turnaje. Paradoxně jsem v téhle fázi udělal 4/4, není se ovšem čím chlubit. Berte to jako ukázku nápadů, kavárenských obratů, přehlédnutí i úplných zatmění.

4. kolo: M. Kosek – Holásek

Od krajského přeboru už vím, že Marek je v zásadě rovnocenný soupeř a podcenění by se mohlo krutě vymstít. Hrála se atypická sicilská s oboustranně dynamickou pozicí:

Tady jsem se s osmi minutama (bez přidávání) nechal zlákat ke 22. … Jxh4?!, protože po 23. Dxh4 Jxc2 visí Jb3 i Ve1. Bílý ovšem mohl získat velkou výhodu po 24. Jd5. Po 24. Jd2? Jxe1 se hrálo dál až do pozice dalšího diagramu:

Po 31. Sxg7 jsem se třema minutama zahrál Dxg7? a po 32. Jd4 jsem s hrůzou zjistil, že pf5 padá. Na 32. … Sd7 ovšem bílý nezahrál očividné 33. Jxf5 s vyhranou pozicí, ale nepochopitelné 33. Jxe4??. Pak už jsem jen zápolil s praporkem. 0:1

5. kolo: Holásek – Stotyn (2067, GER)

Pozice z jakési slovanské předvádí totální krach bílého na dámském křídle. Provedl jsem aspoň pár tahů na křídle královském s pocity ptačí samičky, která se jakoby poraněna snaží odlákat nepřítele od vlastního hnízda. Moje (dámské) křídlo bylo ovšem poraněno doopravdy. V pozici na diagramu (vznikla po 22. Dg3) jsem se dokonce mohl hořce usmívat, protože jsem vytvořil “skutečnou hrozbu” (Sh6). Soupeř ji samozřejmě viděl a s útrpným pohledem pokryl: 22. … Db6?? (po Kh8 nebo Sf5 s ideou Sg6 by bylo vymalováno). Pohroma však přišla “z druhé strany”: 23. Sf6 g6 24. Dg5. Soupeři se nechtělo vzdávat hned, takže mi dovolil 24 … Dxf6 25. exf6 Kh8 26. Dh6 Vg8

27. Ve8 Sb7 28. Vce2 (??) Tady jsem dokázal NEDAT MAT JEDNÍM TAHEM. Omluvou budiž, že jsem viděl jinou cestu k výhře. 28. … Sc1 29. Dg7 mat.

Tak aspoň teď. 1:0

6. kolo: Hlaváč (2111) – Holásek

V “zabijákově variantě” sicilské jsem se necítil černými zcela pohodlně, zvlášť, když mi tu soupeř zahrál 13. Dh4! a já zjistil, že střelec je tabu. Po 13. … Kh7 však následovala další oběť 14. Sxh6?! a ta už se mi korektní nezdála. Přišlo 14. … Sxh6 15. Jg5+ Kg7 16. Vxf8 Dxf8 17. Vf1 Sxg5 18. Dxg5 Dh8

… a bílý pokračoval v obětních nápadech tahem 19. Jd5!?. To je možné, protože po 19. … exd5 20. exd5 nemůže Jc6 ustoupit (visí Je7), jenže 20. … Vf8 vede k dalším kýženým výměnám. Bílý se ještě zmýlil 21. Ve1? a po 21. … Vf5

… završil svou nekorektní hru obětí dámy 22. dxc6?! Další tahy už nestojí za řeč. Pocitově divná partie: nic jsem nevytvořil, nic nevymyslel, v nepohodlné pozici jsem dělal skoro vynucené obranné tahy, aby mi pak spadl do klína celý bod. 0:1

7. kolo: Holásek – Tarakanov (2153, EST)

Zjistil jsem, že na tu herní bídu mám podezřele mnoho bodů (4,5/6) a proti soupeři ještě o stupínek silnějšímu jsem už radši zahrál něco svého: 1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Sc4 Jf6 4. d4 exd4 5. e5 d5 6. Sb5

To je samozřejmě teprve začátek varianty. Pokud snad, milé děti (a dospělí), hrajete bílýma jen italskou s d3, tak koukejte tuhle variantu pořádně prostudovat (nápověda: po 6. … Je4  7. Jxd4 sebere bílý na c6 střelcem a půjde zejména o strategický problém černých polí d4, c5). Soupeř mi však svým tahem málem vyrazil dech: 6. … Sb4+??. To by se kandidátovi stávat nemělo. Po 7. c3 je černý bez figury a zbytek partie byla jen křeč. 1:0

Poučení? Děláte-li kraviny, nejste sami …

A ještě epilog – v posledních dvou kolech jsem prohrál koncovku téměř remízovou a remízoval koncovku zcela prohranou, což stačilo na nějaké dvanácté místo.

Těm, kdo se snad těší na pozice z hlavního turnaje … snad radši nic neslibuju 🙂

3 thoughts on “Pardubická ohlédnutí I

  • Pavel Holásek napsal:

    Díky vám oběma! Kde bychom v šachu byli bez přátelství/rivality mezi sousedama 🙂

  • Tomáš napsal:

    Pavle u Vašich reportáži se člověk, nejen něco zajímavého dozví, ale hlavně se velmi dobře pobaví – jen tak dál!!! Přeji mnoho šachových úspěchů v nadcházející sezóně, snad se tentokrát povede Ústí postup do ligy.
    Tomáš.

  • David Schaffer napsal:

    Moc pěkné ukázky! Ať se daří i nadále. 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *