Dvě adeptky na mistryni

22. 9. 2013 Pavel Holásek Mládež, 0

MČR mládeže v rapid šachu, Klatovy, 14.-15.9.2013

Rapid je soutěž specifická: kvalifikací je jediný turnaj (letos proběhl krajský přebor v Chvaleticích) a je snadné na postup nedosáhnout. Proto nás letos v Klatovech nereprezentoval třeba Vašek Grundman, ale dvojice dívek v kategorii D10, které neměly v kraji vážnou konkurenci: Kateřina Dudlová a Veronika Holásková (Veronika Šmajzrová dala přednost adaptačnímu kurzu gymnázia).

Dva půldny je třeba počítat na cestu, tři půldny se hraje normální devítikolový turnaj. Klatovy jsou pěkné město s historickým centrem, do okolní přírody jsem ani nenahlédl, ale při pohledu na mapu začínám silně uvažovat o účasti na tamním tradičním letním openu. Pořadatelé zaslouží velkou pochvalu, všechno šlapalo jako na drátkách, mysleli opravdu na všechno. Dobrým nápadem je upozorňovat na počátek každého kola písničkou, která zněla ve všech koutech kulturního domu, rozproudila bojovnou náladu a přitom se po ní všechno hned ztišilo.

Tři dívky s elem (Laurincová 1675!), ale pak už jen trojky a čtyřky, tak vypadala startovní listina kat. D10, takže odhadovat umístění našich mohlo být ošidné. Protože jsem sám hrál doprovodný open, není můj obraz o úrovni hry zrovna úplný; každopádně jsem slyšel spíš věty jako „bez figur to už nešlo“ nebo „když jsem přehlídla pika a pak ještě kvalitu, už jsem prohrála“ než „po rychlém vývinu jsem zaútočila na krále po centrálním sloupci“ nebo „systematicky jsem jí oblehla toho opožděného pěšce“. Prostě tu jde pořád hlavně o základní taktiku.

Kateřina Dudlová se celý turnaj pohybovala výš. Vyvíjí se zdravě, nastavuje jen občas a svou energickou hrou soupeřky dostává do situací, kdy si občasné možnosti třeba ani nevšimnou. Zahrála si i na první desce přenášené online, odehrála podle Buchholzu vůbec nejsilnější turnaj ze všech a nebyla daleko od medaile; vyjde to za rok? 5/9, 6. místo, výkon 1312 – a to se hodí, protože turnaj se počítá na nově zavedené rapid elo!

Veronika Holásková má hlavně dva režimy hry: buď se dostane k útoku, obětuje figury za útok a stačí to, nebo taky ne – anebo ve vyrovnané pozici neví, co si počít, a ztratí figury jen tak. Na turnaji celkem spolehlivě indikovala sílu soupeřek – se čtyřkami 4/5, se trojkami 0/4. Na špičku je třeba víc. 4/9, 16. místo, 1124.

První tři místa putují díky ratingovaným hráčkám na Moravu, my můžeme říct, že jsme byli u toho.

Zlato v H12 má Matěj Půlpán, bronz v H14 Pepa Havelka, byli vidět i další hráči Polabin, Poličky a Hlinska.

V doprovodném turnaji jsem si zahrál rušné, trochu kavárenské šachy a coby čtvrtý nasazený skončil pátý (6/9), normálka. (Mimochodem, vybral jsem si jako cenu knížku o Karlu Opočenském, na kterou jsem se delší dobu těšil – a zklamala mě: zásadní životopisnou část tvoří hlavně výpisky z Opočenského knih napsaných vlastně Vítězslavem Houškou, k tomu pár historek, které už taky prošly tiskem. Nic moc nového jsem se vlastně nedozvěděl, žádnou pořádnou historickou kritickou práci jsem z toho necítil, základní pochybnost několikrát formulovaná Jiřím Veselým, totiž jestli velká část z Opočenského vzpomínek není jedna velká mystifikace, zůstává.)

Výsledky jsou na chess-results.