Maděra Stanislav (1791) – Pokorný Jan (1909) [A48]
Předem se omlouvám, protože Fritz nabodeníčka krátká a dlouhá neuznává 🙂 a funguje zásadně bez nich. (Admin napravil.) Následující partii jsem pojmenoval příznačně „Maděru na maděru“. A na rozdíl od kavárny z prvního kola proti Třebové z ní mám docela dobrý pocit, působí jakž takž uceleným dojmem. Snad mi odpustíte místy trochu peprnější komentáře.
Maděra Stanislav (1791) – Pokorný Jan (1909) [A48]
1.d4 Před partií jsem v autě žertoval, že taktika na bod černými je staršího překombinovat (sicilka) a mlaďáka vysušit (karokánek). Ale soupeř zahájil déčkem, takže smůla 🙂 1…Jf6 2.Jf3 c5 3.e3 Holaskovské benoni nebude, ale tah e3 mně nepříjde tak děsný. 3…g6 4.dxc5?! Zvláště v kombinaci s tímhle divným tahem. Bude souper držet zuby nehty pěšce a kašlat na vývin? 4…Sg7 Mohl jsem pěšce hned vyšachovat přes a5, ale to by pozici otupilo a šanci na remízu zvyšilo. 5.c3?! No jo bude kašlat na vývin. Na řadu přichází taktika z dětskych turnajů – vyvíjet figurky a vytvářet hrozby. Ať se bilý snaží… 5…0–0 6.g3 Další tah, který nechápu. Chce se soupeř vyvíjet, nebo nechce?? 6…Ja6 7.b4?! Nechce, ale Fritz ho za to chválí 🙂 7…Je4 Trochu strašák, na který mohl bílý reagovat zajímavou odbočkou 8.Jd4 [Tou bylo 8.Sxa6 Jxc3 9.Dd3 Jxb1 10.Vxb1 bxa6 11.Sb2 Sxb2 12.Vxb2 Sb7] 8…d6! Fritz nevidí, ale po dvaceminutové dumce mi to přišlo jako nejrozumnější tah. Rezignoval jsem na počítání všech odboček, řídil jsem se čistě následující úvahou: která figura nehraje a jak jí dostat ven? 9.f3? Comp opět chválí, žadné překvapení. [9.Sxa6 bxa6 10.c6 Docela zajimavý nápad, který jsem při propočtu letmo zahledl.] 9…dxc5 10.fxe4 cxd4 11.exd4 Jenže centrum nekryté figury je na houby, což dokumentuje jednoduchý obrat 11…Jxb4, ktery jsem viděl ještě před divnotahem f3. 12.Sb2 Hezký pěšec, ktery dokumentuje, jak moc se soupeři povedlo zahajení. Kůň musí bohužel zpátky, kombinační řešení v pozici není. Na začatku střední hry se ale černá pozice hraje o poznání příjemněji. Uklizený král a aktivní figury proti bílemu centru, králi ve středu šachovnice a nulovemu vývinu. [12.cxb4 Dxd4 13.Dxd4 Sxd4 14.Sh6 Vd8 se samozřejmě hrát nedá] 12…Jc6 13.Sg2 Db6 Aby mohla věž na d8 a zároveň pokus o odklad malé bílé rošády. Začíná dámská volenka jak na plesu důchodkyň, kde nejsou chlapi, protože už všichni umřeli 🙂 14.Db3 Da6 Fouká vítr ze všech stran 🙂 15.Sf1 Da5 s okatou hrozbou braní na d4 16.Db5 Svitavák se snaží a já mám chuť si venku při kuřácké pauze pustit z mobilu ABBU a Dancing Queen. 16…Dc7 17.Sg2 a6 18.Db3 Se6 19.d5? White dancing queen to už nebavilo, tak jsem dostal vidli, která ještě černé figurky vylepší. [19.Dd1 Vad8 20.0–0 Sc4] 19…Ja5 20.Db4 Sg4 Stačilo vyvíjet figurky na přirozená pole a hrozby vznikají v pozici samy. Černá pole jsou moje, bílej černopolak je hodně smutná figurka, král si ještě nerochnul a bílá dáma se naběhala víc než mladý holky po diskotékách. 21.h3??
Tušil jsem, že se soupeř položí. Pan Maděra ale opět nezklamal. Byl jsem venku na cigarko (jsem vostuda, tři za partii a čtvrté jsem vysomroval z Pavla Kylara) a kdyz jsem se vrátil, viděl jsem, jak sahl na háčko, najednou zjistil, že to není to pravé ořechové 🙂 a chtěl tah vrátit. Tak jsem mu důrazně domluvil a vzpomněl si, jak tři roky zpět udělal to same Bohouši Glembekovi a popřel to. Závěr není ve stylu: vyhrát, ale ve stylu vyhrát, v pozici soupeře znemožnit a připomenout mu, co je fair play! [21.0–0 Jc4 Černé figury stojí, kde mají. A i když přímá výhra ještě vidět není, za bílého je to jedna velká bída.; 21.Jd2 asi nejskromnější a nejlepší tah ale po logickém 21…Vac8 22.Vc1 Sh6 není těžké poznat, či strělci jsou lepší.] 21…Dxg3+ Stačí lehký propočet na zjištění, že po 22.Kf1 příjde kopanec 22…Se2+ Šach dámou na d3 samozřejmě vyhrával také, ale je trapné dávat dva a pak třetí šach jednou figurkou, ktera se už naběhala víc než dost, takže… 23.Kg1 a dehonestace bílého krále končí hnusným 23…Sh6 0–1
Harrachovské skoky a pády III Blesková liga 2009/2010 – 2. turnaj





Tomáš: Akorát že Pavel to taky občas podepíše za nulu. Teď už míň, dřív když říkal slovo „obětovat“, tak jsme z toho měli srandu 🙂
Jinak jsi mě rozsekal smíchy tím pohledem na partii. Můj úhel pohledu by vypadal asi takhle (vycházím z děsivé loňské sezony):
1. Zahájení (Tlačím, stojím líp a třeba to konečně bude za bod!).
2. Střední hra (Že bych někde přešel kolem výhry?! Fritz doma ukáže obvykle dva až tři případy :-).
3. Přechod do dobře vypadající koncovky (V nejhorším remíza!).
4. „Kvalitně“ sehraná koncovka (V nejlepším remíza! :-).
5. Ani ta remíza 😀
PS: Následuje obvykle pivo, druhé, třetí atd… 🙂
Na šachovou partii mám taky názor:
1. Zahájení
2. Taktická prestřelka
3. Horší koncovka
4. Zoufalství
Tak se ty šachy maj asi hrát : viz Pavel Holásek
Zapomněl jsi na bod 6)… podepsání partiáře 😀
Šachy jsou lehký, říkám to pořád: 1) vývin, 2) centrum, 3) rošáda, 4) taktické rozetnutí, 5) …. hledání kompenzace 🙂