Zpátky v lize

11. 10. 2026 Pavel Holásek Áčko, 4

aneb Co jsme chtěli, to máme

Je tu sezóna. Kolotoč zabitých víkendů, marných nadějí a ztracených šancí se opět roztáčí s neúprosností Saturnovou a my to ještě znásobíme dalším zrcadlením v našich reportážích.

Jak dlouho jsme tu ligu nehráli? Kupodivu jen tři roky, poslední utkání jsme odehráli v březnu 2023, to bylo ještě v pingpongárně, kde jsou ty časy.

Takže jsme tam zase zpět, v soutěži, kde se chyby neodpouštějí a kde tomu hráči rozumějí, většinou tedy ti druzí. Teď to budou opravdový šachy. 

Hurá.

ŠO Gordic Jihlava – ŠK Ústí nad Orlicí 5:3

Dvě hodiny tam, dvě zpátky (všechna čest řidičům Vlastoví a Ivošovi), to vše s perspektivou, že na body nejspíš nedosáhneme; to přesně chcete. (Jinak ale máme los, co se týká dojezdových vzdáleností, velmi slušný.)

Naposledy před čtyřmi roky jsme tam dostali strašlivě. (Odkazy na další duely jsou v tom historickém článku.)

Sestava se asi rodila v pohodě, neúčast avizoval Kuba, ale mohl Adam, k sedmi zájemcům se z náhradníků nejdřív přihlásil Vítek.

Bohužel se v sobotu odpoledne omluvil Vašek, ztráta první desky je citelná a zamíchalo to barvami, takže kdo se připravoval týden předem, měl smůlu (ale to se asi týkalo jenom Vojty).

Zodpovědně tedy naskočil Ivoš, dokonce jako řidič.

Sjížděli jsme se se porůznu, máme hráče z Prahy, Brna i Olomouce, to víte, jsme vyhledávané šachové centrum.

Nehrálo se jako minule na náměstí, ale v moderním DDM na okraji historického centra.

Domácí bez druhého Pavliše, jinak celkem kompaktní, všude ratingově favorizovaní (nejvíc u Vojty a Vítka), ale my musíme hrát, co to půjde, rating nerating.

Na začátku jsme nechápali, co dělá Vítek (ve čtvrtém tahu dal pěšce, věřili jsme, že jde o gambit, ale spíš ne), jinak nic jasného. V kuloárech jsem asi po hodině žertoval, že v KPII už je mezitím dohráno, minimálně u Jardy.

Půlku jsme připsali díky Adamovi, který se nějak vyvinul a dostal nabídku na prahu střední hry. To, že ji přijal, bylo ale spíš aktem beznaděje, že je to jedno, protože to už stál kromě Vítka špatně i Vojta a Martin, výhodu jsem měl asi jen já. 0,5:0,5

Konstatoval jsem, že černými stojíme jen jako černými, kdežto bílými často i hůř.

Záhy poté jsme už prohrávali, Martin se na začátku sezóny s formou nepotkal, pod tlakem se dopustil dost banálního přehlédnutí. 1,5:0,5 pro soupeře.

Potom to ještě bylo o fous nadějnější, když se Vojta nějak vymotal, jinde jsme drželi, Vítek řekněme mlžil.

Potom ale začaly přicházet nuly. Nejdřív to byl Ivoš, pak Vojta (tam se možná lámal zápas), pak asi nečekaná půlka u Vítka, ale hned zase prohra u Vlasty. 5:1

Když jsem se tedy po kontrole podíval do výsledků, viděl jsem, že je po zápase. Dohrával už jen Jenda a já. Oba jsme měli dvě figury a partie jsme dotáhli, stačilo to ale jenom na zmírnění dojmu. 5:3

Partie tradičně komentuju přesto, že rozhodující fáze jsem většinou neviděl.

1. WFM Lucie Rybáčková – Martin Šmajzr

Ruská s pěšcovou symetrií d4xd5 a hrou na statické faktory. Jak velké bylo to malé plus, které bílá mohla pro utahování šroubů mít, se neodvažuju soudit. Myslel jsem, že Martin byl ke ztrátám donucen, ale prý dvě figury za věž přehlédl a pak se mu hroutil i zbytek. 1:0

2. Pavel Holásek – Štěpán Seidl

Na 1. Jf3 mi dal soupeř 1. … b6, koukám do čtyři roky staré reportáže, kdy mi dal Škoda 1. d4 Jf6 2. c4 b6, já se to pokoušel vyvracet a dopadl jsem špatně. Hrál jsem nějakou sicilku s opačnýma barvama, pak jsem zavřel centrum Botvinnikovou vaničkou c4, d3, e4, soupeř chystal d5, ale nedostal se k tomu, po gambitovém f4 exf4 d4 jsem ovládl centrum, rozehrál figury a útočil. Černý se zkusil vylhat obětí střelce za tři pěšce, ale tahal za kratší konec, byť v nejdelší partii zápasu. Jsem spokojený, že jsem aplikoval to, co děláme na tréninku (pěšcové páky, omezování soupeřových figur). 1:0

3. Vítek Veselý – Vlastimil Hrobař

Královská indická s g3. Vlasta zablokoval centrum (e5, c5), stál stísněně, i když chystal nějaké uvolňování pomocí pěšců po stranách. Dál nevím, pod tlakem prý před kontrolou něco nedopočítal, což by ho stálo figuru. 1:0

4. Vojtěch Holásek – Martin Škoda

Taky královská indická s g3, Vojta se oslabil předčasným b4 a soupeř měl iniciativu i prostor. Potom se z toho Vojta nějak vysmekl a sám převzal aktivitu, jeho jezdci poskakující v centru se mi líbili. Bohužel ale pak „našel“ nějakou taktiku, která měla díru v podobě soupeřova šachu. Tady se asi zápas definitivně rozhodl. 0:1

5. Miroslav Jurek – Ivo Prax

Nějaký dost klasický Carokann, oba rochovali nadlouho a černý se pokoušel vyrovnávat výměnami. Z malého bílého plus se nějak stal bílý pěšec navíc a Ivoš se prý ještě v koncovce zamotal dvojicí V+J, takže by přišly další ztráty. (Bez záruky.) 1:0

6. Adam Lorenc – Lubomír Bukáček

Skandinávská s Dd6, před čtyřmi roky v partii Grundman – Bukáček taky. (Našel jsem 11 let starou reportáž, kde jsem ve Žďáru v partii s Fišarem dostal taky Dd6, načež jsem na nástěnce spatřil, že měl na to téma čerstvě přednášku.) Od oka se mi zdálo, že se Adam vyvíjí zdravě, soupeřovu dámu pak zahnal až na d8. Jaké byly jeho perspektivy ve chvíli, kdy bral časnou půlku, nedovedu posoudit. 0,5:0,5

7. Antonín Seidl – Jan Mareš

Jenda toho vloni moc nenahrál, ale liga je mocné lákadlo. Na skotský gambit reagoval vrácením pěšce d4-d3 a pak měl takovou pozici jak Saša: pevná pozice italského typu bez slabin, ale kde vzít iniciativu? Sám Jenda to přirovnával k heslu Davida Kameníka „za třicet tahů aspoň jednou přelézt půlku“. Bílý si věřil, odmítl remis, ale špatně spočítal zápletku, což ho stálo i figuru, vzápěti přišel o druhou a kvantum pěšců za to nebylo dostatečnou kompenzací (u mě v závěru podobně). 0:1

8. Vít Holásek – FM Pavel Švanda

Vítek proti nejzkušenějšímu hráči domácích zaplaval už v zahájení, po pěti hodinách spánku a bez koncentrace nechal viset pd5 a kompenzace tam prostě být nemohla, bez centra se hrát nedá. Proto přidal k mizerné pozici ještě pořádný časový deficit – a lehkovážnému štěstí přeje, soupeř partii vypustil, pěšce vrátil, po výměnách se končilo ve věžovce. 0,5:0,5

Takže porážka přijatelná, ale bez nevynucených chyb jsme mohli na body dosáhnout, škoda.

Přehled výsledků je na chess.cz i na chess-results.

Dobrá zpráva je, že jsme v tabulce před favorizovanými Polabinami B.

Špatná je, že je to na sestupovém místě, třetí od konce.

Polabiny totiž dostaly v Rychnově, kde úřadovala polská legie na prvních třech deskách.

Lipky nedaly šanci Bohemii. Zbylé zápasy skončily 4:4: Mýto v Jundrově, Lanškroun v Náměšti, Kuřim v Třebíči.

Za tři týdny (protože Harrachov) jedeme do Mýta, to prý není tak daleko. A třeba při nás budou stát všichni svatí.

 

Řetůvka veleúspěšná ve Svitavách Zahájení sezóny, výherně