S odřenou zadelí
Ústí A – Žamberk 4,5:3,5…aneb nešlo to předku, nešlo to zadku a zachránil to středek 🙂
Naposledy v letošní sezoně se vám hlásím se směsicí polopravd, vyprávěnek a novinářských frází 🙂
V zaplněném Šnytu se opět hrála hned tři utkání – naše slátané áčko chtělo urvat tři body se Žamberkem, který o kolo dřív vyšlápl na vysokomýtskou rezervu, béčko zkoušelo přerušit půst proti favorizovaným Zaječicím a éčko mělo proti sobě zkušenou a ratingově výrazně silnější Choceň.
Naše sestava teda kdovíjakou důvěru nebudila, od posledního neúspěchu v Polabinách se stihli omluvit pomalu všichni, pročež jsme nastoupili v sestavě hodně improvizované. -5 lidí ze základu, zuřivý reportér na třetí (no comment). Hosté pouze -2: papírově jsme sice měli navrch, ale čekal jsem hodně vyrovnaný boj.
Vepředu se mi to po zahájení líbilo na prvních dvou šachovnicích (Martin Šmajzr postavil takovou tu svoji extraligovou sicilku, Holymu soupeř v králce vyměnil na e5 a hrál spíš na jistotu). Já no comment 🙂 Na čtvrté Nety v karokánku trpělivě vyčkával a nechal soupeře tvořit a ztrácet čas. Jarda Volf na takticky silného juniora Lorence držel centrum a trpělivě utahoval šrouby na dámském křídle. Pěšce získal už ze zahájení Zdenda (v Najdorfovi se Sg5 přehlédl soupeř obrat na e4), ale realizace nebylo úplně snadná, vývin měl bílý lepší. Bohužel Honza Smola na sedmé vylezl ze slovanské pochybně (bohužel ne poprvé, vzpomínám si na podobnou pozici rok, dva zpátky s Meleshkem, kde mu soupeř taky držel po dobrání c4). No a na osmé debutant v áčku (teda myslím?!) Martin Čech proti Edovi Dvořákovi postavil pevnou pozici s dvojicí střelců, od oka spíš nepatrně lepší.
Na osmé to taky korektní remízou skončilo, jenže zakrátko nám partiář s nulou podepisoval Honza – černý rozjel b+c a bílý balil už v 21. tahu… zahájení, zahájení, zahájení… Takže my tečeme, naopak béčko v tu chvíli vedlo dokonce o dva body a v obou případech skórovalo černými!
Pak se přiostřilo a pořád jsem si říkal, že by to mělo stačit. Martin na první tlačil, Pavel zkoušel něco vykřesat z přibližně rovné koncovky. Zuřivý reportér v lepší pozici odmítl remízu, přežil časovku a přemýšlel, jak uplatnit floka víc ve věžovce. Rutinérsky zahrál Kuba Netušil, soupeř se uvařil ve vlastní časové šťávě a na konci byl oškubán. Takových karokánků už jsem viděl hromadu a pár jich bílými podobně prohrál 🙂 Vedení nám poprvé zajistil Jarda, který zahrál opravdu pěknou partii jak zamlada… a pak už jen od baru komentoval, jak by mou koncovku vyhrál rychleji 🙂 Remízu následně podepsal Zdenda, který o pluspěšce přišel a s posledními sekundami nejprve frajersky odmítl plichtu, ale víc od pozice chtít nemohl. Stále vedeme, ale…
Dohráváme na prvních třech a soupeř ještě zabojoval, 4:4 viselo ve vzduchu. Holy totiž pozorně hrajícího Pavla Havrlíka nepřetlačil a tou dobou už začala pozice hořet našemu kapitánovi – s pěšcem míň se Kamil Mikyska dostal k útoku přes první řadu, rezultovala z toho výhoda materiální a poziční. Tím pádem jsem musel Petra Dungla dřít – klika byla, že se od začátku hrálo na dva výsledky a vznikla asi jediná věžovka, kterou jsem nemohl prohrát ani já… což neznamená, že jsem si nedokázal pokazit 😀
Celkem vynuceně jsme to dotahali do následující pozice, bílý na tahu je vyhraný, akorát že vyhrává jeden jediný tah (který můžete najít a napsat do diskuse 🙂 ).
O kus dál už to vyhrané není, protože černý našel vtipnou obranu
Vc5!, po výměně věží je pěšcovka remis. Díra v propočtu pěti a půl hodinách hry, proto Vg5 a dělat, že jsme to tak chtěli… Zápasových 4:4 garantovala obrana páté řady, nikoliv však kolaps a výměna na g5… tenhle dvojflok nebyl naštěstí patový… ufff.
Hubených 4,5 tak bylo doma a nic na tom nezměnily ani další ztracené figury na první šachovnici, kde získal cenný skalp našeho kapitána Kamil Mikyska. Hosté podali bojovný výkon, který ze šachového nebe jistě kvitoval jejich dlouholetý hráč a ikona žamberského šachu Bohumír Zámečník – poslední rozloučení s ním se konalo pár hodin před začátkem utkání. Čest jeho památce…
Gympl Chess Girls s postupem Kdo hrál jako čtvrtý?
3 thoughts on “S odřenou zadelí”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Tak moje partie byla ještě zajímavější, než vypadala. Zisk pika byl sice korektní, ale mohl jsem stát dokonce i hůř, kdyby v správnou chvíli skočil Jd4. A pak jsme ani jeden neviděli po Da7 tah Vd8, po kterém by se mi pozice zcela rozpadla. Kupodivu nebyla ještě problém harmonika těžkých figur na 1. řadě, kdybych tam nezahrál strašný plundr Se4?? A pak jsem bohužel nevyužil šanci na remízu, kterou jsem ještě dostal. Na motiv s věčňákem jsem sice hrál, ale správný okamžik jsem v kisně promarnil.
Jinak nejpovedenější partii určitě sehrál Jarda.
No z počítačového hlediska možná, ale lidsky vzato byla pozice po průniku těžkých figur nehratelná, spíš jsem obdivoval, jak tam ještě tančíš po minovém poli.
Za sebe nemůžu než souhlasit s nadpisem článku. V zahájení jsem si vzal pěšce na e4 trochu předčasně – při správné odpovědi jsem mohl stát o něco hůře. Realizaci jsem si podstatně ztížil sám. Nejdříve jsem napadl Sc4 lákavým tahem …d5, ale po ústupu Sb3 s následným c4 jsem si vytvořil spíše exponovaného pěšce. Když už jsem mohl vyvinout koně …Jc6 a zároveň napadnout aktivní figuru soupeře Jd4, nepochopitelně jsem jasný tah zavrhnul z důvodu roztržení pěšcové formace, což bylo úplně mimo…
V dalším průběhu hrál soupeř dobře a k ničemu mě nepustil. Odmítnutí remízy v dost podezřelé koncovce S x J nebylo už ani tak frajerské jako hazardní a vycházelo hlavně z toho, že jsem nevěděl, že je na tom Martin na první desce špatně. Zdálo se mi, že mohl v jednu chvíli získat pěšce na c5 (ale dost možná jsem se spletl).
Na jednu stranu to pro mě možná bylo lepší nevědět, protože když už jsem v oboustranné časovce na vteřinách nabízel remízu, už jsem tušil, co jsem v té pěšcovce spáchal a podařilo se mi i tak zachovat klid, možná jako jedinému z domácích, co to sledovali 🙂