Šachový klub Ústí nad Orlicí

Hrajeme pardubická družstva

Letos stavíme dvě družstva.Výsledky na chess-results.

V prvním kole měly oba týmy Turnov. Áčko si opravdu máklo, tři mezinárodní mistři, (Vašek: “Nevíš z hlavy, co hraje Konopka bílýma?” 🙂 ), Petr Mareš st. uhrál cennou půlku s IM Sodomou (2342). Naše (Holáskovo) béčko dokázalo remízovat 2:2 s favorizovaným turnovským céčkem, vyhrál jsem já a Vítek (já se skoro tradičním libereckým soupeřem Ondřejem Sýkorou, Vítek se Zimou – 2067!), ale i Vojta s Verunkou měli značné šance, jen partie nedotáhli.

Druhé kolo přineslo výhru áčka nad trochu slabším soupeřem 3:1, při absenci Petra Jániše a Jendy vyhrál Vašek a koncovku otáčela Katka. My (béčko) jsme dostali 18. nasazené Kolešovice (sami jsme 106. nasazení, je to tu silný). Těšil jsem se na GM Neumana, ale ten nenastoupil. Prohráli jsme 1:3, opět exceloval Vítek, když porazil další dvoutisícovku. Cozl (2002) se sice nad Vítkovou kavárenskou obětí střelce pobaveně usmíval, ale aktivitu jeho figur nakonec nevydržel! Já jsem mu nepomohl, přehlídl jsem několik drobných manévrů a koncovka byla odporná, i Vojta s Verunkou se bránili marně.

Po obědě kolo třetí, áčko nestačilo na Roškovu akademii (1:3), i když Vašek s Lubošem Roškem půlil! Naše béčko pak dokázalo porazit německý tým Bannewitz (2,5:1,5) – všechny děti půlily se silnějšími soupeři v koncovkách (přičemž Vítek vypustil výhru a Vojta soupeře s ratingem 1981 dřel desítky tahů ve věžovce, kterou by mnozí hned zapůlili). Rozhodla moje výhra, soupeř mi asi třikrát nabízel půlku, ale nakonec jsem vyžužlal lepší střelcovku a v ní jsem ho zničil.

Zpětně (21. 7.) už stručněji:

Áčko remízovalo s průměrnou Bechyní, porazilo juniory ze Grygova a německého Hagener SV a nakonec dostalo od silné Valašské kombinace. V neděli už hrál místo Vaška uzdravený Jenda. Zhruba na svém skončili Petr Jániš a Petr Mareš st.

My (béčko) jsme prohráli s Velkým Meziříčím (porazil jsem druholigového známého ze Třebíče Jana Tesaře, Vítek ve slibné pozici přehlédl dámu). Těsně jsme prohráli s Jaroměří, když Verunka dokázala půlit s Kudrem (1905), ale kluci neudrželi.

Pak nastal zásadní problém. Turnaj je fyzicky namáhavý sám o sobě, hrát tři dvoukola za sebou je hodně; jenže navíc jako na potvoru v sobotu večer nejely vlaky, ten náš nabral po cestě z Pardubic 100 minut, šli jsme spát po půlnoci, vstávali před šestou, neděle byla krutá.

Proti Bechyni zabraly děcka, půlila Verunka i Vojta, Vítek dokonce soupeře vytempoval v pěšcovce s pikem méně (!), já jsem ale nadějnou koncovku přepálil a ještě prohrál. A osud jsme nezvrátili ani proti mladému týmu Říčany B, půlil jen Vítek, já jsem strašně dostal s Vystrčilem (odveta za Kouty).

Výsledek nic extra, ale jinak pozitiva: já jsem v plusu a partie jsem měl obsažné, Vojta si zahrál s těžkými soupeři, Vítek připsal spoustu bodů a zjistil, že se dá hrát i s dvoutisícovkama, Verunka dokázala vzít silným hráčům tři půlky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *