Sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné
KPDŽ, 4. – 5. kolo, Pardubice, 4. 1. 2020
Jako první vyjelo do nové roku družstvo mládeže, aby se v polabinském Rosignanu utkalo se dvěma družstvy Železných hor.
Byli jsme v základu (Soňa, Michal, poprvé v sezóně Matěj, Adam, Domča a Tomáš Macan), ale soupeři také (resp. odpoledne s jedním náhradníkem, ale o oslabení moc nešlo).
Tým Železné hory B byl papírovým outsiderem, ale zase tak špatně to nehráli. Až po delší době jsem obhlížel situaci, a zatímco na první desce měli sedm tahů, na zadních třech už bylo rozhodnuto pro nás, byť něco se tahalo dlouho. Soňa pak přidala čtvrtou výhru, Matěj si trpělivě k jednomu pěšci navíc počkal na druhého, jen Michal se pral s praporkem a houževnatou obranou, takže si výhru musel opravdu zasloužit. 6:0 pro nás, dobrá práce.
Odpoledne pak o poznání silnější soupeř, Železné hory A, v čele s Michalem Jarešem. Právě ony vedly po třech kolech soutěž (o skóre před námi). Zápas to byl podle očekávání náročný. Je fakt, že v jedné fázi to vypadalo skvěle, na třech deskách jsem viděl o figuru víc (!). Jenže výsledek byl notně hubenější. Jedině Adam výhodu realizoval, Tomáš Macan figuru vrátil a remízoval v koncovce dvou věží proti dámě, Matěj si chyceného střelce vůbec nedobral v obavách před útokem (partie mě budou zajímat!) a zuby nehty držel se starším Rožkem rovinu. Mezitím prohrála Domča.
Matěj se za stavu 1,5:1,5 přišel zodpovědně zeptat, zda brát remízu. Soňa tahala za kratší konec, u Michala jsem věřil zkušenostem a lepšímu času, nechal jsem radši rozhodnutí na Matějovi a ten půlku přijal. Soňa pak prohrála zajímavý, leč nerovný boj dámy proti věži a dvojici figur a Michal bohužel v dramatickém závěru mladému Nešpůrkovi podlehl. 2:4 a soupeř má nakročeno k postupu.
A co teď? Jako vždycky je vhodné si partie uložit, v klidu probrat, okomentovat. Žádné “nechat si to ukázat od počítače”, jak po zápase taky zaznělo!
Na vlastní oči (skoro) Líté myšlenkové boje
Šachový klub podporují:
