Šachový klub Ústí nad Orlicí

Demolice 5:0 v podání navrátilců!

Aneb poslední předvánoční pralesní kolo v sestavě, kterou nečekal vůbec nikdo 🙂

Dvanáctý prosincový den k nám podruhé v letošní sezoně přivál na Žižkov mančaft z nedaleké České Třebové. Nikoliv nabušené áčko, se kterým se přetahujeme o postup do krajského přeboru, nýbrž o poznání skromnější (co do počtu hráčů i jejich ratingu) rezervu. S ní si naposledy poradilo naše déčko a potřebovalo na to pouze čtyři hráče, takže my (aktuálně třetí se sedmi body a zápasem k dobru) bychom si měli počínat stejně.

Anžto juniory Michala s Matějem ještě mnohé  bitvy čekají, Vítkovi (našemu nejlepšímu) klepe na dveře zkouškové a osvědčení náhradníci (Martin Čech, Pavel Doleček) se nadřeli s oběma poličskými  konkurenty, povolal jsem sestavu vpravdě nečekanou. A kdybych její složení vyjevil někomu rok zpátky, asi by si zaťukal na čelo 🙂

Pravda, Dušana Krummera, který hrál před lety běžně o soutěž i dvě výše, jsem ukecal už před minulou sezonou – pauzíroval 13 let. Trochu víc práce jsem měl se spolužákem z gymnaziálních škamen Martinem Mačkou, t.č. úspěšným advokátem, společně jsme kdysi dávno váleli v dorostenecké lize i republikovém přeboru dškolních ružstev. V tomto případě, po soutěžní pauze 17 let, zafungoval neprůstřelný argument, že Krummy a Jarda Víglaský budou hrát taky 🙂 Třetí pán do party se taky na hodně let šachově odmlčel (pauza 10 roků), ale už v prvním letošním kole dokázal, že ho figurky pořád poslouchají. Nejvíce diplomatického umění jsem tím pádem musel vynaložit na, chvilka napětí… Petra Hájka. Ten nás v uplynulých letech chodil převážně pozdravit na tradiční vánoční Memoriál Oldy Hájka (táty) a občas prohodil něco v tom smyslu, že třeba jednou… a to neměl říkat. Comeback po cca třicetileté pauze!

Co musím ocenit, je chuť kluků ve chvíli, kdy podlehli mému vábení a zjistili, že náhradníky za ně již nemám, neboť bych musel naklonovat vlastního synka. Máča si vyžádal individuální konzultaci hned z kraje týdne, Petr ve čtvrtek, Dušan o den později, Jarda pilně trénoval doma.

V neděli před devátou vzorně na značkách, hosté bez první šachovnice, to by mělo jít. Kluci, očividně natěšení na figurky i společné šachování, hráli jako z partesu, až mi padala dolní a málem i horní čelist. První skóroval Máča, který nečekaně rychle vygumoval hostujícího juniora, o chvíli později dotáhl hezký poziční výkon Jarda a podobně, s klidem a pečlivostí, si počínal také Petr. Za stavu 3:0 jsme s Dušanem mohli hrát v klidu, já jsem soupeře postupně umačkal, Krummy na dámském křídle ulovil figuru. 5:0 a v poledne vymalováno, odveta za nezdar o soutěž výš vyšla beze zbytku. Vedle ještě gradoval souboj našeho déčka se Svitavami C (za nerozhodného stavu se dohrávaly tři partie). My každopádně držíme pozici na špici a navíc jsme si výrazně vylepšili skóre, takže do Svitav z kraje ledna pojedeme s odhodláním přidat další tři body a udržet se ve hře o postup.

K partiím následující báje a pověsti, které nemohou v nejmenším vynahradit zážitek na místě činu:

Jan Pokorný (1922F) – Alexandr Nikolinko (1138F) 1:0 S přehozením tahů jedna z hlavních variant karokánku, kterou mám za 20 let už docela nakoukanou. Místo běžného h6 šel soupeř o jedno dál, což se také občas hraje, ale ideální to asi není. Pěšec totiž časem padl, přibyla k tomu slabá černá pole a kompenzace nebyla. Skončilo to vidlí na d6, kde tuze chyběl černopolák.

Jiří Hudec (1073F) – Dušan Krummer (1820N) 0:1 Nízké ELO v tomto případě dost zkreslovalo, s Jirkou jsem párkrát hrál na třebovském blicáku a 1500-1600 výkonnost určitě má. Ve Šnytu jsme si s Krummym u půllitru zopákli dráčka, a to bylo dobře, bílý ho nehrál moc přesně, pustil černému centrum a při opačných rošádách se k útoku na krále nedostal. Dušanovi stačilo hrát rozumně, v trochu lepší pozici si počkal, odmítl remízu a nesložitý odchyt figury (Sb5 nemohl pryč pro mat na b2) znamenal poslední pátý bod. Dobrá práce!

Martin Mačka (1395N) – Tomáš Nikolinko (1229F) 1:0 Třebovský junior nám nepěkně osolil první zápas o soutěž výše, kde nečekanou výhrou na osmé zachránil svému týmu remízu 4:4. Máča se ale nezalekl, sicilku zahrál bílými zdravě a pak svého soupeře pěkně vyhmátl tahem Jb5! Koukal z toho minimálně pěšec víc, černý ale už bez dam vypochodoval králem až někam na f5 a po palbou bílých střelců vzdával ještě před 15. tahem. Drtivá výhra.  

Eduard Tapušík (1144F) – Jaroslav Víglaský (1360F) 0:1 Od začátku neteoretická pozice, kterou hrál Jarda zcela přirozeně a zdravě (centrum, aktivní figury, bezpečný král). Hostující sympaťák ztratil kvalitu a pak už to šlo jako po másle – výměna dam, aktivní věž na sloupci, zatlačení zbylých bílých figur a zisk dalšího materiálu.

Petr Hájek (1000) – Petr Drobný (1306F) 1:0 Paradoxně nejvyšší rating měl Třebovák na poslední šachovnici, ale Petr se nezalekl a dlouhá pauza nebyla na jeho výkonu vůbec znát. Pozičně vedenou partii založil na centru, dobře postavených figurách a kontrole c sloupce, černému byla docela těsno a pak přehlédl vcelku nesložitý obrat na d5 (figuru nešlo brát, na c7 visela dáma). Poté už náš starosta realizoval ve stylu Jardy Volfa, který občas nakoukl z vedlejší místnosti – vyměnil dámy, pak i věže (což znamenalo zisk dalšího pěšce) a v jezdcové koncovce šlapal volným áčkem, černý si zkrátil trápení. Tomu říkám stylový návrat za šachovnici!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.