Novoroční blundry

9. 1. 2022 Pavel Holásek Béčko, 0

aneb Sundali jsme lídra

aneb Havrani v bahně odčiněni

ŠK Ústí nad Orlicí B – ŠK Bohemia Pardubice 4,5:3,5

Nevím, komu se chtělo se začátkem roku zase hrát, ale já jsem to nebyl. Týden strávený nad seminárkama a klasifikační období za dveřmi znamenají dlouhodobý odliv energie, takže když psal kapitán optimisticky něco o tom, že si po Lanškrounu musíme spravit chuť, moje myšlenky byly spíše hořké. Proti nám lídr tabulky a jeden z kandidátů postupu Bohemia Pardubice, družstvo, které je v KPI vepředu dlouhodobě, ale snad nepamatuju, že by hráli ligu.

Až po zápase jsem se koukal do statistik, že se nám proti nim v posledních letech docela dařilo, minule (předloni) jsme vyhráli 4,5:3,5, pravda, tehdy to bylo naše áčko usilující o postup a na první desce hrál tehdy Marian za nás (dnes za ně).

Naše sestava se rýsovala bez větších problémů, pár omluvenek se sešlo, ale děraví jsme rozhodně nebyli.

Hosté taky dost komplet, ze stálé sestavy jim chyběl Horáček a Třasák, naopak poprvé letos nastoupil Olda Kastner.

Pokud se různé zápasy liší charakterem vznikajících pozic, tenhle byl odlišný dost výrazně, mnohé partie bych označil mírně řečeno za neortodoxní. Různé vedlejší varianty, hodně konkrétních věcí, šance udělat chybu – a to se taky mnohým povedlo. Můžete se zabývat vysokou strategií, jak chcete (no, dnes jí zas tak moc nebylo), stejně rozhoduje elementární taktika. 🙂

Všude se bojovalo, jen na čtyřce jsme šli předčasně od toho. Vláďa záhy postrádal věž, odtahal ještě spoustu zbytečných tahů, ale stejně skončil brzy. 0:1

Jinde se už na výsledky čekalo výrazně déle. Bohužel i druhý dopadl v náš neprospěch, Vlasta to vzdával někdy před kontrolou. 0:2

Málem se dnes povedl v opačném gardu scénář z Pardubic z r. 2018 (zápas jsem tehdy pojmenoval Havrani v bahně). To jsme totiž 3:0 vedli, ale ještě jsme to dokázali prohrát.

Dnes jsme ale 0:3 neprohrávali, protože než jsem se stihl vzdát (a to jsem mohl), vyhrál na osmé Zdeněk. Takže 1:2, ale po mé prohře 1:3.

Pak už to ale vypadalo dobře a po dramatickém průběhu jsme zápas otočili a vyhráli.

Nejdřív spáchal harakiri Kubův soupeř. 2:3

Potom Petr se svým soupeřem konečně dali za půl zcela jasně remízovou koncovku, kde se jen trumfovali, kdo déle vydrží půlku nenabídnout. 2,5:3,5

Předposlední končil výhrou Jenda, kde to byla jen otázka času, většinu partie měl figuru navíc. 3,5:3,5

A hrdinou zápasu se stal Vojta, který nejdřív soupeře vypustil, ale nakonec ho přece jen obelstil. 4,5:3,5

1. Pavel Holásek – Marian Sabol

V boji o to, kdo komu v zahájení uhne, vyhrál Marian, ve výsledku to bylo černými dvojné fianchetto s jezdci na e7 a d7. Maličko jsem ho pustil k protihře po b6-b5, ale pak jsem jeho stísněnou pozici stiskl a strávil jsem spoustu času hledáním přesvědčivého plánu. To se mi (zákonitě) nepovedlo, s nedostatkem času jsem už jen měnil figury a těsně před kontrolou jsem spáchal prohrávající hrubku. 0:1

Černý tu s deseti minutama proti dvěma v klidu obešel desky a pak zahrál riskantně 37. … b4!? a já jsem se chytil: 38. Dxb4?? (38. axb4! =+) Da6+ a po zamýšleném 39. Dc4 vyhraje 39. … Vc8!, nejde ani 39. Vc4 Vc8, ani 39. Ke1 De2 mat, po 39. Kg1 Je2+ ztrácím věž.

2. Aleš Novák – Vlastimil Hrobař

Volžák, kde se černý dostal k typické protihře, kterou si udržoval i po výměně dam. Vlastovi jsem docela věřil, protože vím, jak je to bílýma nepříjemné, pod tlakem prostě přesné tahy donekonečna dělat nebudete. Jenže bílý se z tlaku vymanil, udržel dva spojené volňáky a bylo zle. 1:0

Tohle je klasika, ale po 23. … c4? bílý zahrál 24. b4! a po 24. … Vxb4 25. Vxb4 Vxb4 26. Jb5 by získal kvalitu. Přesto tak měl asi Vlasta hrát, po 24. … Ja6?! 25. Jb5 zůstal bez protihry a volňáci prošlapali.

3. Jan Mareš – Oldřich Kastner

Z francouzské králka v útoku, to už jsem měl s Oldou několikrát. Přišlo mi, že Jenda cestu k výhodě nenašel, ale pak měl najednou figuru a tu trpělivě realizoval, partie trvala dlouho, ale s bodem se dalo počítat. 1:0

Černý stojí aktivně a musí jen vyřešit ústup pro Je4. Snad proto zahrál 18. … Dd8? (18. … Da6! 19. Ve1 Sxe5 a kůň je osvobozen) a po 19. Ve1 ještě 19. … Sxe5??. Přišlo ovšem 20. Sxe4 dxe4 (20. … Sxb2 21. Vc2 +-) 21. Vc5 a to je vidle na oba střelce.

4. Bronislav Houška – Vladimír Kalousek

V anglické s otevřenou pozicí v centru měl bílý pohodlnou výhodu. Pak začal napadat černou dámu, která se trochu zaběhla, za ní zahnal na kraj desky koně a po banální vidli nebylo co řešit, bez figury, resp. bez věže se hrát nedá. Vláďa měl v tu chvíli spotřebovaných jen asi deset minut, ale mohl jít od toho, což učinil až po dalším marném utrpení. 1:0

V nepohodlné pozici se snadno dělají chyby. Kůň tady ještě utíkat nemusí, bylo třeba hrát 15. … Sg4, dobrat na f3 a zajistit jezdci pole d4. Po 15. … Ja5?? 16. Sc7 je zle, po 16. … Sg4? 17. Vxa5 ještě hůř.

5. Jakub Netušil – Pavel Vodička

Londýn, jak jinak. Věřil jsem, že Kuba ví, co hraje, ale pozice mě pak nepřesvědčovala, bílý měl sice pe5, ale černý dvojici pc5+d5, která ovládala spoustu polí. Černý pak asi zvolil špatný plán, spoléhal na matovou hrozbu po diagonále (bělopolák a dáma mířili na g2) a nechal Kubu ovládnout královské křídlo, kde byly slabiny na černých. Kuba pak několikrát nevyužil nahrávku na smeč (sem by se dalo dát několik zajímavých diagramů) a navzdory opticky působivé aktivitě figur blízko černého krále útokem neprorazil, černý vyměnil dámy a hrozil převzít v koncovce iniciativu. Černý ale zahrál zbrklý tah a zjistil, že nepokryje poslední matovou hrozbu. 1:0

Tady bylo dost času najít správné pokračování, což je Kg7, ale po 45. … c3?? 46. Ve7 je černý K.O.

6. Pavel Daněk – Petr Mareš

Bílý hrál dámským pěšcem (Sg5, Jbd2), černý královskou indickou. Bílý si pakl rochnul nadlouho a zkusil útok po h4, ale nic ostrého konkrétního se ani za jednoho nekońalo, spíš se jen měnily figury. Některé koncovky s různopoláky se na výhru hrát dají, ale tahle ne, ani za jednoho. 1/2

7. Vojtěch Holásek – Karel Bartoš

Vojtova bouda s b3 přešla do nějakého neteoretického dámského gambitu, kde to zkusil hrát bez rochády s pseudoútočným h3 a g4 a mohl ve střední hře doplatit na slabost krále v centru. Černý ale cestu k výhodě nenašel a v pozici s těžkými figurami měl Vojta pohodového pěšce navíc. Pak se dokonce přešlo do pozice D+4p x 2V+2p, kde to chtělo jen trpělivost. Vojta taky trpělivě zesiloval, počmáral velkou plochu partiářů svými klikyháky (celkem 87 tahů), ale těsně před koncem chyboval, soupeř se naštěstí už ve druhé kisně revanšoval. Vítězný bod. 1:0

Tady remizovalo nejlépe 81. … V4e6+, kde černý dokonce ve variantě 82. Kd5 Vd8+ 83. Kc5! Vc8+ vyšachuje bílou dámu, ale bílý si postaví novou. Přišlo však “na jistotu” 81. … Vd8+?? 82. Kc7 Vee8 a bílý dostal během několika šachů dámu na g5, odkud dobral Dxd8 a vyhrál.

8. Lukáš Starý – Zdeněk Šimek

Bílý napálil v holandské 2. h4!? a Zdeněk měl problémy, i po výměně dam ho bílé figury tiskly a vytvářely hrozby, moc se mi to nelíbilo. V 16. tahu bílý korektně obětoval kvalitu a motor hlásí až 4,5 pro bílého. I přes nepřesnosti si bílý udržoval výhodu, za kvalitu pobral čtyři pěšce a jeho lehké figury dominovaly. Zdeněk vzal to poslední, co mu zbylo, totiž h pěšce a zoufale s ním šlapal dopředu, i za cenu vrácení kvality. Mohlo to stačit k vyrovnání … ale bílý pak nechal ještě druhou černou věž oběhnout desku a z jediného pěšáčka byla dáma, neskutečný zvrat! 0:1

Tady má ještě bílý velkou převahu, černý nemůže brát na a4 pro Sc6 vidle, bere ale do ruky pěšce a hraje optimisticky 25. … h5.

A tohle už je pro černého veselejší, bílý musí hledat kouzla typu 32. Je2! Sxe2 33. Vh1 Vh7 34. f4 Sf3 35. Vxh2 Vxh2 36. fxe5, pokud to stačí. Jenže zahrál 32. Jb5?? a po 32. … Vg7 bude dáma.

Shrnuto, podtrženo, cenné body, ale těch hrubek bylo opravdu požehnaně. O příčinách lze spekulovat, malá herní praxe, minimální trénink, za mě nedostatek energie, každopádně na boj o čelo tabulky to byl dost crazy zápas.

Svitavy sebraly bodík Letohradu, Lanškroun B Polabinám E, Chotěboř B v záchranářském duelu porazila Litomyšl, do čela jde díky nám Rapid. Pokud bychom snad chtěli nahrazovat naše téměř padající áčko, máme k tomu … ještě dost daleko.

Fotky doplnil Honza Pokorný.