Šachový klub Ústí nad Orlicí

Předposlední krok

Aneb Ústí C – Kunvald i s vykuchanou sestavou 6:2

Dvě kola před koncem kápédvojky jsme na čele stále drželi dvoubodový náskok před pronásledovateli z České Třebové, ovšem s trochu těžším losem: před námi Kunvald a Třebová Moravská. Prvně jmenovaný celek jsme vyfasovali výjimečně doma – v posledních x letech pamatuji převážně jen výlety do hor, dříve do kultovního penzionu U Lípy, ale ani hospůdka na hřišti nebyla k zahození 🙂

Tentokrát kamarádi z rodiště jednoty bratrské jedou k nám a pár bratrů do sestavy (ideálně s prodělaným covidem) by tedy bodlo. Původní optimisticky silná osmička se totiž před víkendem vypařila: pár omluv, pár výpomocí v áčku, pár karantén a už to jede. Osm lidí jsme nakonec uplácali, moji spolehliví náhradníci v pralese (Martinové Čech a Dudla) vypomohli, stejně jako kapitán déčka Jirka Švec. Zuřivý reportér nebezpečně vysoko – na páté, zkušenost na prvních třech, pokud přijedou hosté komplet, asi se na vysněných 4,5 a něco pořádně zapotíme.

V neděli se vracím z Hradu chaty právě včas, abych otevřel klubovnu (venku čekají už domácí i hosté) a otočil knoflíkem topení, paradoxně na druhou stranu, protože bylo vytopeno ažaž a na levnější plyn z Ruska to aktuálně nevypadá. Pískat bude Jarda Volf, kapitánovat Honza Smola. Hosté bez své jedničky, jinak vcelku očekávaná sestava, my z první pětice čtyři absence, takže zápas od oka vyrovnaný.

Což dost dlouho i platí, Kunvaldští nás co chvíli oťukávají remízovými ponukami na různých šachovnicích, většinou bez úspěchu. Hezké pozice máme hlavně bílými na první, páté a sedmé, z ničeho nic vidím dámu víc na osmé. Černými dvě dost ostré skandinávky (2. a 4. šachovnice), Martin Čech by měl stát líp, ale jedním okem vidím komplikace, které neumím v začínající časovce posoudit.

Po úvodní korektní Bohoušově remíze, neb hostující “držák” Roman Hodek se bránil dobře, jsme na chvilku dokonce prohrávali. Smolda totiž v (prý) jasně lepší pozici vlezl do taktiky, zahlédl jsem koňskou vidli, pak figuru míň a protihra na bílé pěšce se nekonala. Klid nám vrátil Martin Dudla, který si spravil chuť po prohře v Lanškrouně a bílými svého zkušeného soupeře postupně umačkal. Bod jsem větřil také u Jardy, ten odmítl remízu, ale z (asi) lepší pozice víc než půlku nevymačkal. Do vedení nás tak poprvé dostal až Jirka Švec, který materiální převahu trpělivě uplatnil. Dohrávaly se tři partie, Soňa a Martin měli vyhranou věžovku, já kolem kisny šílenou pozici, po 40. tahu trable s hodinami a soupeře vytrvale nabízejícího remízu. Prvně jmenované přerušila sérii remíz a Edu Dvořáka nakonec utavila, to samé Martin Čech. A zatímco Bohouš chystal druhý partiář, v poslední kolonce prvého s číslem 60 jsem soupeře dostal do matu, čímž jsme ušetřili papír a kousek neděle. 6:2 působí přesvědčivě, ale úplná jednobrankovka to zasejc nebyla.

K partiím spíše fiktivní směska, hodně času jsem strávil u vlastní šachovnice, tak mě neberte moc vážně:

Volf – Vymetálek 1/2 Na 2.c3 v sicilce lze hrát ledacos, e5!? jsem ještě neviděl, databáze jo, a to i v partiích špičkových velmistrů. Jardova pozice se mi po zahájení líbila, černý nějak zvláštně tancoval dámou. Náš hráč minimálně jednu nabídku remízy odmítl, netuším, jak na tom byl s časem. Půlka nic moc nekazila, v tu chvíli už zápas vypadal dobře.

Verdiyan – Smola 1:0 S těžkým soupeřem, který odehrál teprve druhou partii, anžto většinou šachuje v Praze, stál Honza dlouho nadějně. Ustál zahájení, získal nějaké dřevo a trochu naředil pozici. Jenže když už to vypadalo, že by mohl začít sklízet, přehlédl drobnou taktiku s hrozbou matu, jednu vidli doprovodila druhá a figura víc už okecat nešla.

Glembek – Hodek 1/2 Tady jsem remízu tak nějak očekával, Romana není snadné přetlačit, to už jsem párkrát zjistil sám. Bohouš se nikam nehnal, klasický dámský gambit s černým skokem Je4. Černá pozice se mi docela líbila, po výměnách na e4  to soupeři nehrotili. 

Dvořák – Leksová 0:1 Oustecká skandinávka byla k vidění i tady, brzy dost divoká, bo černá se rozhodla nechat krále v centru a na toho bílého spustila úrok. Bílému se původně hezká pozice začala kazit, s remízovou nabídkou nepochodil, Soňa převedla pozici do věžovka s dvěma plusfloky a tu také dotáhla k bodu. dobrá práce!

Pokorný – Krčmář 1:0 Po vydatném sobotním narozeninovém dýchánku jsem nechtěl nic komplikovat. Postavil jsem normálně figurky, soupeř v nějaké směsce DG a Grünfelda odevzdal centrum a stál strašně pasivně. Po 20. tahu jsem zesílil pozici na max (comp hlásí až plus 7!), černý byl na plné šachovnici málem v zugzwangu, jenže taktické řešení s obětí figury a neposedné věže jsem nebyl schopen dopočítat a stálo to hodně času. V kisně se začaly dít věci, černý přehlédl jednotahově kvalitu, čímž paradoxně rozehrál pasivní figury – v tu chvíli jsem si vzpomněl na poslední Holyho článek o otrávené kvalitě. Na mém praporu našel soupeř hezký šejd Sc3!, pozici jsem považoval za téměř prohranou, ale 40 tahů jsem stihl a v 41. našel hezkou kontra oběť věže, po které se výhoda opět přestěhovala ke mně – i když jsem mi to tak původně nepřišlo. V dámské koncovce se stejnopoláky jsem odmítl remízu, získal floka, soupeř prováhal jedinou šanci na věčňák a druhou už nedostal. Pár nepřesností v realizaci by se našlo, ale po 60 tazích jsem udržel 100% bilanci za céčko.

Veselé PS k pravidlům: 1. “Nabízím remízu” říkáte před zmáčknutím hodin, tedy ve chvíli, kdy jste na tahu. Nikoliv poté. Mám pocit, že by tohle pravidlo mělo viset v každé klubovně velikým písmem. Člověk se pak cítí kapku trapně, když to již v několikáté partii po sobě vysvětluje. 2. Úsměvně jsme bojovali s hodinami, které nebyly nastaveny tak, aby po doběhnutí času přihodily automaticky půlhodinu. K nastavení se z našich nejdřív nikdo neměl, vypomohli hosté… nicméně po pár tazích jsme zjistili, že budík pro změnu nepřidává půlminutovou bonifikaci za tah. Nakonec nás spasil Bohouš, který umně spočítal ztracené minuty a přiměl DGT k poslušnosti. 3. Zaujala mne taktika “zahraju tah a při zapisování ho nahlas říkám”. Během nedělní partie tak došlo na 119 zvukových signálů 🙂 

Matoulek – Čech 0:1 Martin má repertoár na e4, e5 vypilovaný, bílý reagoval na na ruskou divně, záhy ztratil centrálního pěšce a ke korektnímu gambitu mělo jeho pojetí hodně daleko. Mohlo to být úplně v klidu, ale náš hráč si v jednu chvíli na e5 vzal asi nevhodně střelcem a po f4 musel řešit visící figury (hořelo na e5 i e6). Pro koho byly komplikace výhodné, jsem jedním okem neuměl posoudit, nicméně po výměnách měl černý ve věžovce k dobru několik pěšců a nakonec výhodu realizoval. Příště si určitě bude pamatovat typový motiv v pozici Vh1, h2 a bílém králi na c2, kdy po Va1 sice ztratí pěšce, ale vyšáchne věž… nalezeno na druhý pokus 🙂 

Dudla – Tobiška 1:0 Obyčejná italka, která by mne nebavila, ale Márty našel typický motiv s rozbitím černých pěšců, pro f6 si došel a získal věžovku s flokem víc. Ani tady kunvaldský hráč s nabídkou remízy nepochodil, k jednomu pěšci přibyl druhý a realizaci provedl náš borec s přehledem.

Bém – Švec 0:1 Na d4 nasadil Jirka něco jako čigorinku (Jc6, Sg4), chvilku se mi to moc nezdálo… a najednou jsem zahlédl takřka čistou dámu víc. Hostující hráč nechtěl od šachovnice tak brzy, takže se ještě nějaký čas hrálo, partie skončila až jako pátá v pořadí. Jak vidno, zápas jsme zlomili na zadních deskách.

První místo tak sále patří nám, přestože Českotřebováci si proti nám polepšili o další půlbod skóre po výhře 6,5:1,5 v Řetůvce. Řeč čísel je jasná – pokud v Moravské Třebové za dva týdny vyhrajeme jakýmkoliv rozdílem, můžeme bouchat špunty… jakkoliv asi nebudou postupové.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *