Ať žijí duchové!
aneb Třičtvrtězápas v Rychnově
aneb David a Goliáš II
aneb České dráhy gambit
aneb Před kanárem chrání Vítek
Panda Rychnov nad Kněžnou – ŠK Ústí nad Orlicí 7:1
Po cestě k autu jsem na zamrzlé kaluži zahlédl vznášející se bělavé postavičky, v ranním slunci spíš groteskní než hrůzostrašné. Že by znamení, jak bude zápas probíhat? Bude na deskách strašit?
Co může být horšího než hrát jako poslední tým tabulky na půdě prvního? Ovšem, hrát jako slátaný poslední tým tabulky na půdě prvního, omluvenky se v týdnu hromadily, do poslední chvíle jsem nevěděl, kdo vlastně nastoupí, naše sestava už zase pomalu brakovala céčko, ale to jsem nechtěl slyšet … Ano, hrát tam v šesti a ještě s časovým handicapem, c) je správně!
To jsme totiž za slunečného dne dojeli autem na nádraží, abychom doplnili sestavu o posily z východního směru, na ceduli 10 minut zpoždění, to je normálka, jenže ono tam pak naskočilo 40 a navzdory Vaškově optimistické SMS zprávě, že “už to jede”, cifra postupně stoupla někam na 100 (a dál nevím, to už jsem hrál). Takže první auto se vrací, nakládá většinu výpravy a Martin obětavě čeká na zbytek, aby po dalších zprávách o situaci na železnici dojel aspoň sám s prázdným autem. Tedy z výkopu 2:0 pro domácí (vzadu za nás hráli leda ti duchové), pět lidí s handicapem 20 minut, první deska hned o tři čtvrtě hodiny míň, proti nám zase hráči o jednu dvě třídy silnější, část výpravy má otočené barvy, co naděláte. Před týdnem jsme hráli proti neúplným Polabinám, teď jsme si to vyžrali sami.
Rychnovskou klubovnu ve sportovní hale jsem dosud neznal, výstřižky z tisku po chodbě upozorňovaly, s jak slavným oddílem hrajeme, soupeři sami to potvrzovali, vepředu supersilná trojice, další taky silná trojice. Uhraje někdo něco?
Úplnou ostudu jsme snad neudělali, ale časem šlo opravdu jen o to, jestli se někomu podaří urvat čestnou půlku nebo i bodík.
První v boji padl Vlasta. 3:0
Druhý Martin Poslušný. 4:0
Třetí já. 5:0
Čtvrtý v oboustranné kisně Zdeněk Šimek. 6:0
Dohrával Martin Šmajzr (ten totiž potřeboval odjet, aby se jako rodič ukázal v tanečních, takže podle zákona schválnosti ne a ne dohrát) a Vítek.
Využil jsem toho, že jsem výjimečně nedohrával poslední já, a opravil jsem kus písemek biologie 3. A, zítra to bude, děcka.
Martin pak taky prohrál. 7:0
A naši čest a svoji ligovou neporazitelnost pak zachránil v poslední partii Vítek. 7:1 Úspěch!
O partiích vím méně než jindy, s časovým handicapem jsem nemohl od své partie tak odbíhat. Celkově to byl docela pohledný boj s otevřeným hledím, kde vznikala spousta taktiky, se kterou jsme se většinou nevypořádali – jako ten čarodějův učeň, co vyvolá duchy a už se jich nezbaví.
1. Piotr Sabuk – Martin Šmajzr
Silného polského soupeře Martin dobře zná, vždyť za Rychnov hrával první ligu. Aljechinka, var. čtyř pěšců, Martin to znal a sázel tam tahy tak rychle, že jich měli záhy víc než my na dvojce, i když jsme měli 25 minut fóra. Zřejmě šlo o kvalitně hranou zajímavou partii, kterou z rychlíku nedokážu hodnotit. Navzdory rovnosti materiálu měl bílý velkou prostorovou převahu, dvojici postouplých pěšců d+c a dvojici střelců proti koním. Ale taktiky plno, bílý to nesměl přehnat, měl odkopaného krále a koně můžou být potvory. Několikrát nezvolil nabízející se přímočarý postup, ale promyšlenou profylaxi, a nakonec to zvládl, Martin si ale zaslouží za houževnatý boj uznání. Paradoxně měl nakonec lepší čas než soupeř. 🙂 1:0
2. Pavel Holásek – Pavel Čech
Soupeř hrál včera extraligu, ale duel se mnou byl pro dnešek mocnějším lákadlem. 😉 Proti francouzské jsem dal králku v útoku, ale soupeř mi zahrál Jc6 s pěšcem na c7, což jsem snad na desce nikdy neměl a moc jsem si nevzpomínal, jak se to hraje. Přesto jsem zahájení nějak rozumně postavil a chystal jsem se vylepšovat figurky, jenže jsem se dost z ničeho dostal do hnusných vazeb a odskoků a v zápletkách měl soupeř vždy navrch, partii si musel užít.
Tady jsem ještě zkusil 25. Vxe5, když tu kvalitu nebral na e1, tak na e5 už ji brát musí, jenže přišlo 25. … Jxd3! a po braní černé dámy je pěkný mat na f2. Po 26. De3 Jdxe5 už jsem pomalu došejdil. Za pár tahů 0:1.
3. Petr Kačírek – Vlastimil Hrobař
Kačírek hrával kdysi myslím i za nás, ale to jsem za Ústí sotva začínal někde v pralese. Zahájením 1. b3 přiměl Vlastu tvořit už od prvních tahů. Koukat se na to dalo, ale partie skončila předčasně, po nějakém De7? d6 byla černá dáma přetížená, nepokryla Jf6 a bylo to. I bez toho přehlédnutí by prý ale padal nějaký pěšec. 1:0
4. Martin Poslušný – Jan Horák
S Martinovým mladým soupeřem občas svádím souboje v Harrachově nebo kde se to hraje. Hrál se takový ten katalán s opožděným c4, jak ho hraje Vařejčko, takže černý se dostal střelcem na f5. Vypadalo to hratelně, i když pd4 byl do koncovky nepěkný izolák, ale Martin měl nějakou protihru na dámském křídle. Ale vylezla z toho věžovka zcela nehratelná. 0:1
5. Martina Marečková – Zdeněk Šimek
Pro mě trochu záhadná sicilka, zavřená s e6, kde se Zdeněk rychle dostal k d7-d5. Pak to vypadalo komplikovaně, ale slušně hratelně, pak byli oba v kisně na minutě, ale to už se to Zdeňkovi hroutilo, padal mu pěšec, který držel koně, kůň skočil aktivně dopředu a byl chycen. 1:0
6. Vít Holásek – Slawomir Machlowski
S Machlowskim obvykle hraju já a bývá to strašlivá divočina. Paulsen s předčasným 4. … Db6, to jsem nikdy neviděl. Vítek ale viděl duchy, kteří tam nebyli, a tahem 6. Dd2 (při střelci na c1) dal soupeři dobrý důvod, aby ho podcenil. To se záhy ukázalo, když černý skočil optimisticky koněm do centra
7. … Je4? a po 8. De3 d5 9. f3 Sxd4? (ještě se dalo šejdit po 9. … f6) 10. cxd4! Db4+ 11. Kd1 byl černý bez figury, byť za pěšce a krále v centru.
Pak si Vítek udržoval převahu, byť ne po úplně přesné hře (hrát většinu partie na pár minutách není ono), soupeř mu usadil koně na d3 a Vítek za něj vrátil kvalitu, takže měl S+J za V+p. V kisně však dokázal soupeře zatlačit figurama a po kontrole už zcela dominoval:
41. Ve6! Jen ne 41. Sxh6?? pro dvojí braní na d6. 41. … Vd7 42. Sxh6 e2 Když černý nic neudělá, střelec mu prostě vyžere celý pěšcový řetěz. Teď hrozí obětovat na d6 a postavit dámu. 43. Sf8! Ale d6 je teď kryto střelcem. 43. … Va8 A kam půjde střelec?
44. c6! Nikam! (45. Se7? Ve8) Černé figury budou definitivně zatlačeny. 44. … Vdd8 45. Se7 Vh8 46. Jb5+ Kc8 (46. … Kb6 47. Sc5+ Ka6 48. Jc7 mat) 47. Sf6
Působnost figur! Vítek zřejmě trénuje nejdůležitější cvičení. 😉 Va8 je ježek v kleci, černý král je nahý v trní, Vh8 nesmí opustit osmou řadu pro mat. Naopak bílé figury vládnou. Pěšec e2 nepředstavuje žádné nebezpečí, leda by černý zahrál g4, f3, f2, ale k tomu se nedostane. 47. … Vf8 48. Vxe2 Šlo Ve7 jak v partii, to jde do matu, ale Vítkovi už docházel čas ke druhé kontrole, takže není třeba počítat, černý nemá tahy. 48. … g4 49. Ve7 Vd8+ 50. Jd6+ 1:0 Cenná a přesvědčivá výhra!
Domácí stihli reportáž dřív než my, Jirka Daniel měl volno, takže stíhá dávat na web jeden příspěvek za druhým.
Celkový pohled na tabulku je neutěšený, přesto ztratili i další naši spolutrpitelé (Žďár, Hořice a Chrudim), takže naději na to, že budeme v lize dostávat nářez i napřesrok, ještě úplně nevzdáváme.
Předposlední krok Informace z kroužku DDM 17. 2.
Šachový klub podporují:
