Vpředu půlky, vzadu nul… – totiž body

20. 2. 2022 Pavel Holásek Béčko, 0

ŠK při DDM Litomyšl – ŠK Ústí nad Orlicí B 2,5:5,5

Tohle mělo být pohodové utkání družstev klidného středu tabulky – a bylo to pohodové utkání družstev klidného středu tabulky. Žádné vypjaté boje o něco, žádná kalamitní situace, prostě šachy jako za starých časů.

Nám sice dost lidí zepředu chybělo, ale náhradníky máme kvalitní. Domácí byli oslabení asi podobně jako my, chyběl jim Daniel, Martin Zeman, Jirsa.

V Litomyšli je fajn, biologické výukové materiály po stěnách, kuchyňka s kafem, místa dost.

Nejdřív skončil Jarda půlkou se Švábem, to jsem ani nestačil zaregistrovat, prý potom stihnul zajít na řízek a ještě se vrátil, aby sledoval naše časovky. 0,5:0,5

Pak vyhrál vzadu Zdeněk, jeho mladý soupeř v KPI získává zkušenosti, ale výkonností ještě nestačí. 0,5:1,5 pro nás.

Další půlku přidal někdy před dvacátým tahem Ivo a mohl být rád. 1:2

Klid do blížících se časovek nám přidal výhrou Vojta. 1:3

Hrály se čtyři časovky, já jsem stál hůř, Kuba snad líp, Petr Mareš asi vyrovnaně, Verča postupně obracela partii ve svůj prospěch.

Nejdřív jsem ukončil svá muka já, překonal jsem 40. tah a soupeř mi nabídl půlku, nad kterou jsem neváhal. 1,5:3,5

Definitivní pojistku přidala Verča, Ladislav Zeman v divoké koncovce ztratil figuru a v dalších zápletkách se zamyslel a spadl. 1,5:4,5

Ve čtyřicátém tahu přijal remízu Petr. 2:5

Jedno auto odjelo, mohl jsem v klidu u kafe opravovat písemky (nalezl jsem slova “pyjavka” a “apsolutní”) a čekali jsme na Kubu, který se tak dlouho snažil o výhru, až to málem prohrál, remíza asi rozladila oba. 2,5:5,5

Celkově tedy vepředu pět půlek, vzadu tři body. Takové šachy dost mimo běžná schémata, kde se případné prohřešky moc přísně netrestaly.

1. Jakub Nešpor – Pavel Holásek

Přeorientovat se po včerejších děckách na složitější šachy mi nějak nešlo. V anglické jsem zkusil něco ježkovitého, ale mimo běžná schémata a nemůžu říct, že bych nuance pozice nějak zvlášť cítil. Zejména jsem pak podcenil postup f4-f5, po kterém jsem měl pěšcovou strukturu úplně na hadry, takže bych případnou koncovku musel prohrát, to bych se ale do ní musel dostat, protože i král byl slabý. Naštěstí soupeř vyvolal zápletky, ve kterých jsem hrál i s nedostatkem času docela slušně, úplně prohrané to bylo jen dvakrát a vůbec ne triviálně. Pak mi soupeř dočasně obětoval dámu za přechod do koncovky V+J x V+J, která sice ještě byla pasívní, ale už jsem ji udržel. Uf. 1/2

2. Ivo Prax – Jiří Doseděl

To byla nějaká podivná příprava na králku – střelec šel přes g5 na d2, pěšec na h4, jezdec na h2, figurky rozhozené sem tam, ale Ivo hrál rychle, říkal jsem si, že ví, co hraje. Zbytek komentuje sám: “Zahrál jsem tam hrubou chybu a kolem 14. tahu mohl soupeř pohodlně vyhrát. Neviděl to a pak přes ucpanou pozici partie přešla do remízy.” 1/2

3. Jiří Šváb – Jaroslav Volf

Nimcovičova varianta sicilské, 10 tahů, kamarádi. 1/2

4. Jakub Netušil – Peter Petrík

Londýn, co jste čekali? Zase jsem Kubovi věřil, že ví, co hraje, ale soupeř se bránil docela vynalézavě a byla z toho převážně blokovaná pozice s dominantními jezdci. Kuba pak jezdcovku zkoušel vyhrát, ale soupeř ho svým postupem překvapil a pěšcovka byla dost jasně prohraná. Černý ale vyhrávající postup neviděl a body se dělily. Nejdelší partie a asi značné výkyvy v hodnocení. 1/2

5. Lucie Bartošová – Petr Mareš

Nějaká dost neteoretická bouda (černými), za bílého snad Sf4, c3, Sc4 … od začátku to vymýšleli dost neortodoxně a vynalézavě. Původně dost průchozí pozice se postupně víc a víc blokovala, figur přitom ubývalo, nakonec měli oba D+V (a spoustu pěšců). Petr měl na rozhodnutí, zda přijmout remízu, málo času, pak si to možná trochu vyčítal, lákal ho tam nějaký postup f5, po němž by měl ještě iniciativu. 1/2

6. Vojtěch Holásek – Jaromír Odstrčil

Ještě jedna královská indická, dokonce hlavní varianta, ale Vojta vyměnil na e5 a hrál to pak dost neteoreticky, dalo by se říct, že i křivě. Každopádně měl dost možností hledat taktické záludnosti, jedním takovým šejdem si sebral pěšce na g6, pak se figurami trochu stáhl – a soupeř si ve snaze o protihru vlezl do banální koňské vidle. 1:0

7. Ladislav Zeman – Veronika Šmajzrová

To byla nějaká neteoretická zavřená sicilská (s Jf3 při pěšci f2), bílý dal rychle Se3, Dd2 a Sh6 (ale ne s rochádovým útokem, pozice byla zavřenější). Pak se mi to za Verču líbilo, ale v zápletkách se měnily dámy a zbyla dost rozhozená pozice. A pak jsem viděl oboustrannou kisnu, kde soupeř moc nestíhal ani zapisovat tahy, ani se srovnat s taktickými motivy, přišel o figuru, za ni si chtěl vytvořit postouplého h pěšce, ale Verča mu dělala další problémy na druhé straně a to už bílý nezvládl a prohrál na čas. 0:1

8. Zdeněk Šimek – Jozef Petrík

Malý Jozef (roč. 2010) dostává šanci mezi dospělými, pokud ji využije, může se rychle zlepšovat. Zdeňkovi ale dnes stačilo si počkat – ve španělce nejdřív sezobl centrálního pe5 a pak ještě získal kvalitu. 1:0

Mýto B hrálo nekompletní, Zaječice poprvé vyhrály, ale zůstávají se Svitavami v sestupovém pásmu, Rapid porazil Bohemii a těsně vede před polabinským éčkem.

Fotky dodal Ivo.