Šachový klub Ústí nad Orlicí

… těžce na bojišti

Východočeský pohár, poslední dvoukolo, Rychnov nad Kněžnou, 26. 3. 2022

Východočeský pohár je ta nová soutěž, co navazuje na krajský přebor šestičlenných žákovských družstev. Utkávají se čtyři týmy z našeho kraje a čtyři týmy z Královéhradeckého (počítají se i vzájemné zápasy z KPDŽ). Minule v Pardubicích jsme hráli slátaní v pěti lidech, přesto jsme dosáhli nečekaného vítězství nad Jaroměří. Dnes jsme měli sestavu slušnou, čekala nás družstva Náchoda a Rychnova B, mělo to být přiměřeně náročné, ale hratelné.

Dost času a energie mi zabrala organizace cesty, různí řidiči a hráči se průběžně ukazovali jako nejistí, ještě v pátek hrozilo, že budu shánět náhradníka a oslovovat dva potenciální řidiče, ale nakonec všechno klaplo. Díky panu Kobrovi, který přijel z Chocně a nabral většinu výpravy do velkého auta, nakonec jel i pan Macan a v záloze byl ochotný pan Křížek.

Proti svému domácímu týmu nastoupil jako host Matěj Kobr, dál hráli Tomáš Macan, Tomáš Holásek, Vítek Růžička, Matěj Křížek a Marian Pokorný, tedy téměř to nejsilnější, co letos máme.

Začali jsme proti Náchodu. Po začátku jsem odešel na nákup, a když jsem se asi po padesáti minutách vrátil, byl jsem příjemně překvapen, že se všude ještě hrálo a ani to nevypadalo moc katastroficky. Pak se teda přece jen pár partií nachýlilo v náš neprospěch a až Matěj Kobr s Tomášem H. korigovali aspoň na přijatelnou prohru 2:4.

V pauze jsme mohli třeba sledovat, jak vypadá pořádný individuální trénink, FM Martin Buločkin na chodbě analyzoval se svým pozorným svěřencem – zatímco někteří naši se zabývali tím, jak zahodit kamarádovu láhev s pitím :-(.

Říkal jsem si, že Rychnov B s mladičkými hráči by mohl být přijatelnějším soupeřem, ale záhy se ukázalo, že zápas bude zhruba podobný, jen s tou výjimkou, že Tomáš H. byl už ze zahájení prohraný. Přesto nakonec právě on partii otočil a vyhrál, remízu přidal zase Mates v náročné dámské koncovce, která se dala i zkoušet. Nejdelší partii hrál nakonec překvapivě Marian. Prohráli jsme 1,5:4,5, to není úplně fajn výsledek na závěr.

Matěj Kobr (1,5/2) hrál už opravdové náročné šachy s využíváním většiny dostupného času. V první partii soupeře přehrál na dámském křídle a v centru, ve druhé se spíš bránil, ale koncovka byla v pohodě. Matěj je samozřejmě mnohem lepší hráč než ostatní a měl by v tréninku zabrat naplno, aby svůj potenciál využil, roky běží.

Tomáš Macan (0/2) hrál taky rozumně pomalu a na ty šachy se dá koukat, v první partii se v centru zamotal figurama (věž kryla figuru, ale po napadení musela ustoupit), ve druhé hledal útok, ale neprorazil a přišel o materiál. Škoda, že se pramálo účastní tréninků a turnajů, hraje slušně.

Tomáš Holásek (2/2) sehrál kuriózně první partii, když s časem slezl na 2 minuty, zatímco soupeřka měla pořád na hodinách 40 minut jako na začátku. Vyrovnanou jezdcovku pak ale zahrál dobře, získal pěšce a uplatnil ho v pěšcovce. Ve druhé partii se pustil do Traxlera, ale po zbrklém tahu vyměnil dámy a zůstal bez dvou figur. Pak si ale došel koněm pro Va1, hrál koncovku s dvěma pěšci navíc a soupeř mu vlezl do vidlí, což znamenalo ještě jednu věž zdarma. Klika, ale podložená bojovností.

Vít Růžička Matěj Křížek (oba 0/2) hráli trochu podobně, oba se snaží o útok, ale sem tam jim nějaká figura zůstane nekrytá, takže končí v beznadějných koncovkách. Nadějně vypadala hlavně Matějova první partie, kde měl dlouho kvalitu navíc. Pořád znova: je třeba řešit soustavně diagramy a při partii prověřovat hrozby. Takové partie mohou být cenné pro další růst.

Marian Pokorný (0/2) se jim vlastně trochu podobal, i on se v obou partiích pokoušel o útok a i on zůstal bez materiálu. Ocenit ho ale musím za časovou spotřebu, v obou partiích využil veškerý limit, i v prohraných pozicích hledal do poslední chvíle šance. Posun oproti zbrklosti v mnoha rapidech je vidět, Marian je samozřejmě výrazně mladší a za pár let bude oporou týmu na předních deskách.

Ve druhé partii došlo k zajímavému sporu. Po 1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Jc3 Jf6 4. d4 exd4 chtěl hrát Marian 5. Jxd4, ale soupeř reklamoval, že sáhl na Jc3. Marian protestoval, že řekl “opravuji”, soupeř to popíral. Tvrzení proti tvrzení je pro rozhodčího těžká situace, rozhodnutí, že bílý musí hrát dotknutým jezdcem c3, bylo asi správné. K situaci mám několik poznámek:
1) Nezvykejte si maskovat zbrklé dotknutí figur slovem “opravuji”. Když chcete opravdu opravit figuru, dělejte to zřetelně, tedy řekněte to předem. Jinak si tah důkladně rozmyslete a zahrajte ho “jistou rukou”.
2) Tah 5. Jd5!?, který Marian zahrál nerad, je velmi zajímavý a asi lepší než 5. Jxd4, po 5. … Jxd5? mohl bílý získat výhodu.
3) Mariana rozhodnutí dost vykolejilo, ale pak se sebral a bojoval dál. Správně. Nenechte se nikdy rozhodnutím rozhodčího vyvést z míry, případné pocity křivdy hoďte za hlavu, rozhoduje se na šachovnici.

Celkově jsme se moc nepředvedli, dnes dvě prohry, v součtu poslední místo (osmé), ale to nevadí. To se jen projevuje tréninkový dluh z minulých let. Matěj a Domča u nás hostují, takže nemůžou hrát oba, Adam skončil, hráči ročníku 2009 dlouho nic moc nehráli a ono to samo najednou nepůjde. Důležité je nakročit na cestu zlepšování – a dnešní zápasy nám v tom můžou pomoct.

Výsledky na webu ŠSČR, příp. na chess-results.

 

4 thoughts on “… těžce na bojišti

  • Honza Pokorný napsal:

    Ahoj Pavle,
    samozřejmě neumím/nechci posuzovat, co se u šachovnice skutečně stalo. Spíše přemýšlím, jak bych k tomu přistoupil jako rozhodčí, protože podobná situace může celkem běžně nastat a mít dost závažné důsledky.
    Pokud to chápu dobře, žádní svědkové v dané situaci nebyli, takže je to čistě tvrzení proti tvrzení dvou hráčů (shodně ročník 2013, takže osmi-devítiletí kluci). Bez hmatatelného důkazu a možná bez úmyslu soupeřů – buď přeslechnutí, nebo opravuji polohlasem.
    V dané pozici to nic extra neznamenalo (hrálo se dál mínus rovné pozici), ale pokud by rozhodnutí rozhodčího v situaci tvrzení proti tvrzení znamenalo rozhodující výhodu jedné ze stran, je to dle mého hodně na pováženou. Dovedeno do extrému, pokud by v situaci tvrzení proti tvrzení bez svědků dával rozhodčí automaticky za pravdu reklamující straně, tak je výhra v jakékoliv partii jen otázkou toho, kdo stihne dříve reklamovat 🙂
    Docela by mě zajímal třeba názor Martina Šmajzra, Katky Šimáčkové nebo někoho ze zkušených rozhodčích, jak by v dané situaci postupovali. Já jako bežná trojka prostě nevím a rád bych.
    PS: Když už jsme u těch pravidel, v dobrém mě pobavila hned první fotka v reportáži, na níž Marianova soupeřka, s jistotou již po zahájení partie (d4, d5, c4) zjevně ukládá do batohu mobil 🙂

    • Pavel Holásek napsal:

      Nevím úplné detaily, ale myslím, že svědek byl, kolemjdoucí Buločkin. Já i Čechura jsme váhali, jak rozhodnout, nechali jsme to na Danielovi, ten se kluků v klidu poptal, Marian připustil, že slovo “opravuji” řekl až při doteku figury. Vnímal jsem to nakonec jako správné rozhodnutí, v klidu, po vyslechnutí obou stran.

      Sám bych daleko víc řešil (a opakovaně na kroužku řeším) to osahávání figur. Děcka si musí zvyknout, že dotknutí figury je závazné a maskovat to slovem “opravuji” by se nemělo.

      • Honza Pokorný napsal:

        Díky za objasnění Pavle,
        takhle se to jeví jasněji – je fakt, že ohmatávání figur je častý nešvar a tolerovat ani maskovat by se neměl. Postup pana Daniela nijak nerozporuji…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *