Šachový klub Ústí nad Orlicí

Takový prázdninový mač

ŠK Vysoké Mýto B – ŠK Ústí nad Orlicí B 2:6

Poslední kolo KPI, sotva nám to začalo trochu jít, už se zase končí …

Asi nejtěžší na zápasu bylo domluvit odjezd, domluvené časy se měnily, jak jsme si všimli, že v Mýtě se hraje až od 10.30, do toho vstoupil letní čas; mailové instrukce typu „tak si to o půl hodiny posuňte“ k jednoznačnosti nepřispěly. 😉 Kupodivu jsme se ale s několikaminutovým zpožděním navzájem posbírali a za téměř letního počasí v klidu do Mýta dojeli.

Se sestavou nebyly problémy, naopak byl myslím přetlak, kdy se o místo hlásilo minimálně devět hráčů.

Co by za to domácí dali, už poněkolikáté nastoupili nekompletní, členská základna je v Mýtě omezená, mládež chybí a nad existencí jejich béčka se stahují mraky.

Takže 0:1 pro nás hned na startu, Jirka se zasloužil o zápas coby řidič, ale na místě samém si nezahrál.

Jinde se hrálo, dost často nějaké anglické, boudy, spíš zavřenější pozice. Bez nervů, naše ratingová převaha ve druhé půlce dávala tušit, že to časem půjde.

Dva další výsledky se urodily během mého přemýšlení nad jediným tahem. Nejdřív zabodoval Ivo a chvíli poté provedl svůj matový útok Vojta. 0:3

Někdy v té době se už objevil Marian, který hrál (a vyhrál) v dresu Bohemie.

Půlku přidal Vlasta, celý bod Petr Mareš. 0,5:4,5

Hrozbu, že zas budu hrát nejdéle a nedám si pivo, jsem odvrátil přijetím remízy. To bylo ještě hluboko před kontrolou. 1:5

Až po vyčerpání možností v koncovce končil remízou Vláďa. 1,5:5,5

A tím, kdo tentokrát dohrával jasně nejdéle, byl Jenda. Já si mezitím opravil písemky, došel na nákup, teprve potom i jeho snaha skončila jen půlkou. 2:6

Takže paradox: na desce jsme vyhráli „jen“ tři partie, přesto jsme zvítězili o čtyři body.

1. Jiří Kosek – Pavel Holásek

Na anglickou jsem stavěl královskoindickou výstavbu s c5, Jirka nejdřív vytvořil vaničku c4-d3-e4, později postupem d3-d4 přešel do Maróczyho struktury. Myslím, že jsem bez problémů vyrovnal a hledal jsem i víc, měl jsem dvojici střelců a lepší čas, ale za rozhodnutého stavu, s vidinou piva a při vědomí, že prohra v posledním kole by byla hloupá, jsem nabídnutou půlku přijal. V krátké analýze se ukázalo, že přímé otevření hry by za mě k ničemu nevedlo. 1/2

2. Vlastimil Hrobař – Luboš Ptáček

Skotský gambit, černý zahrál při zdi Se7, na d8 se měnily dámy. Vzniklo cosi jako výměnná španělská, ale bílý si bělopoláka (resp. dvojici střelců) uchoval. Zkoušel pak svou majoritu na královském křídle postupně uplatnit, ta partie mi připadala zajímavá, rozhodně nebyly vyčerpány všechny možnosti, ale Vlasta měl horší čas, takže to nepokoušel. 1/2

3. Dušan Lipavský – Ivo Prax

Anglická trochu jako u mě, zase s vaničkou c4-d3-e4, ale Ivo to hrál víc jako zavřenou sicilku – pe6+d6, Jge7 a Jc6-d4. Čekal jsem dlouhou přetlačovanou, ale před dvacátým tahem bílý přehlédl nějakou taktiku, ztratil kvalitu a zanedlouho se znechuceně vzdal, i když krytý volňák na d5 od oka vypadal jako nějaká kompenzace, nevím. Ivo je docela expert na rychlé výhry. 0:1

4. Jan Mareš – Daniel Zeman

Královská indická s g3 a přetažením d4-d5. Jenda pak myslím zkoušel nastoupit, získal prostor a po nějakých zápletkách měl dvě figury za věž a pěšce. První kisnu přestál a v koncovce odmítl remízu, dostal se ale do nepříjemných vazeb a nejspíš mohl prohrát, zachraňovaly ho nějaké matové hrozby, ale kdo ví (teda comp ví). Pak někde pobral centrální pěšce, ale  ve druhé kisně už radši neriskoval a vrátil dvě figury za věž s přechodem do věžovky s pěšcem navíc. Ta byla možná i na hraně výhry (zase kdo ví), ale nakonec skončila smírně. 1/2

5. Peter Marinov – Vladimír Kalousek

To byl asi nějaký Colleho systém, Vláďa reagoval vývinem střelce na g7 a rozvinul aktivitu po f sloupci, jezdce dostal na pěkné pole e4. Dál se ale nedostal, přišly jen výměny do pozice s dámami a nestejnopoláky, obě strany musely dávat pozor na krále. V koncovce měl Vláďa asi i dva pěšce navíc (říkali dole u stolu), ale bílý se ubránil. 1/2

6. Petr Mareš – Miloslav Ptáček

Bílý hrál boudu („Chtěl jsem hrát něco jiného, ale při partii jsem na to zapomněl,“ říkal zpětně), černý výstavbu s d5, c6 a Sf5, to jsem hrál s Petrem opravdu mockrát. Bílý tam má na výběr mezi postupem c4 a e4, Petr zahrál postupně oba tahy, připravil si figury na dámské křídlo a postup c4-c5 byl vidle se ziskem figury. 1:0

7. Oldřich Pavelka – Vojtěch Holásek

Vojta svého ratingově slabšího soupeře nebral vážně, hrál první nápady a udržoval si čas přes 1:30. Na střelcovu hru s d4 reagoval převodem Jb8-c6-e7-g6. Pak banálně přehlédl pěšce (Jf3xe5 při nekrytém černém Jh5). Teprve to ho vzpamatovalo, začal spotřebovávat čas na myšlení, pohrozil útokem a při prvním zaváhání bílého brutálně obětoval:

To všechno proběhlo, zatímco jsem uvažoval nad svým 16. tahem. 😉

Celkově tedy vítězství bez prohry, bez problémů, s pokecem dole u piva, za oknem azur, už jen vyběhnout na pláž ...

Postupové vítězství si proti posledním Zaječicím nenechala vzít polabinská mládež. Rapidu nestačila ani podobně vysoká výhra nad Letohradem. Bohemka udržela bronz po těsném vítězství nad Lanškrounem. Předposlední Svitavy se ještě vzepjaly k výhře v regionálním derby s Litomyšlí. Chotěboř B se blýskla vysokou výhrou nad polabinskou starou gardou, oba sourozenci Pejřimovští porazili soupeře 1900+!

Hodnocení sezóny jistě někdy napíše kapitán.

Fotil Ivo.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *