Šachový klub Ústí nad Orlicí

Lanškrounská nejen turistická věž

Závěr školního roku je doslova nabitý turnaji mládeže. K obligátní sobotě se přidala tentokrát i neděle, anžto v Kyšperku slavili 100 let existence oddílu. O dva kopce dál v se v sobotu hrála tradiční Putovní věž města Lanškrouna, rozdělená do dvou kategorií. V sobotu jsem se ujal vedení výpravy já, zatímco nedělní Letohrad coby rodák zajistil Pavel.

Do Lanškrouna jsme vyslali docela početnou sedmičlennou výpravu (kdo by měl v tropických vedrech chuť na figurky, že…), v hlavní kategorii trio Soňa, Tomáš a půloušťák Matěj Kobr, v mladší kvarteto Vít Růžička, David Hanák, Jan Skubi a Pokorný junior. Dopravu jsme pojali docela kreativně – tam i zpěv auta i ČD a pokaždé v jiném složení vozů i osob 🙂

Z vlastního turnaje jsem viděl spíše fragmenty, netroufám si na nějaké podrobnější vyprávění. Ocenit chci ale precizní organizaci Jirky Krištofa a Tomáše Pokorného – turnaj odsejpal naprosto hladce a jeho zázemí bylo velmi kvalitní. Mezi staršími zvítězil systémem start-cíl Michal Ďuriančík, kterému nevadila ani porážka v posledním kole. Na prvních čtyřech místech dominance domácích a Svitav, naše duo až za nimi. Pátý Matěj Kobr velmi slušných 5/7, prohrál pouze s vítězem a na šachovnicích jsem viděl tradičně trpělivé poziční pojetí, jen by to asi chtělo v rapidech zapracovat na mačkání budíku, časovky Matěje trochu trápily. Soňa Leksová o místo a bod zpět, ale zase vysoké pomocné hodnocení, pozice takové ty její, které vyžadují vynalézavost. Tomáš Holásek odehrál svůj standard, 3/7 a místo nad svým nasazením.

V mladší kategorii to byla velmi zajímavá řežba, ve které hned tři z našeho kvarteta uhráli shodně 4 body. Nejvíce do bojů na čele promlouval Marian Pokorný, dvakrát se dostal na špici, kde dlouho, byť nakonec neúspěšně trápil první dva nasazené (ti si nakonec jen prohodili pořadí). Turnaj měl výborně rozjetý, ale místo boje o medaili vyhodil za pár minut závěrečnou partii a dvě nuly v posledních kolech švýcar neodpouští – 8. místo. Ze zadních šachovnic naopak útočili Jan Skubi a Vít Růžička. Prvně jmenovanému se podařilo “šmiknout” třetího nasazeného hráče a díky finiši 2/2 uzavíral první desítku. Také Vítek si připsal jeden ELO skalp (pátý nasazený), v posledním kole “slízl” vítěze turnaje, ale s výsledkem turnaje je určitě spokojen. Nedobrý den naopak prožil David Hanák, v prvním kole jsem viděl od oka rovný boj s prvním nasazeným, pak už to byla bída s nouzí, v posledních dvou kolech nuly bílými působí dost rezignovaně. V této souvislosti si neodpustím poznámku (ale ta je určena nejen Davidovi): Šachy nejsou doprovodnou hrou her mobilních. Pařit na telefonu ještě pár sekund před zahájením partie je špatně. Civět do displeje prakticky veškerý volný čas mezi partiemi je tuplem špatně. Občas jsem musel kluky korigovat za přílišnou intenzitu fotbalových zápasů o pauzách v tělocvičně dělnického domu (vyčištění hlavy OK, ale energii potřebujete i při partiích), ale v tom problém nespatřuji. V nadměrné závislosti na displeji ovšem ano – tudy cesta ke zlepšení tedy určitě nevede.

V samém závěru jsme rozlouskli drobný logistický rébus, kdo, kdy a s kým pojede. Skupina A (mladší šachisté, pes a zástupkyně vedoucího výpravy) stihla vlak 14.30, starší skupinu B odvezl Roman Leksa autem (díky) a hlavní organizátor prokázal svoji skautskou minulost a znalost města svých předků několika křižnými přechody Lanškrouna s odjezdem OS 15.29 – důkaz viz poslední obrázek 🙂

Výsledky zde: https://chess-results.com/tnr648766.aspx?lan=5&art=0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *