Takový zbytečný zápas

15. 1. 2023 Pavel Holásek Béčko, 1

ŠK Ústí nad Orlicí B – Proplast Česká Třebová 5,5:2,5

Česká Třebová má asi úctyhodnou šachovou tradici, o které toho moc nevím. Mimo jiné je tamodtud Martin Šmajzr. Pamatuju několik skvělých studentských generací, které vytrénoval Pavel Borek, však taky velmi mnozí z nich hrávali i za nás (dneska Zdeněk Šimek).

V nedávných letech ale nastal ve Třebové útlum jak u dospělých, tak v práci s mládeží. O restart se tam pokouší Ivo Prax s částečnou pomocí Lukáše Hurta: jmenujme např. blicáky navštěvované silnými hráči ze širokého okolí, turnaj na Kozlově nebo MČR junorů v rapidu na Lhotce. A pěkné webovky.

Vloni tak Třebová postoupila z KPII. Naše céčko zle proháněla, hrála jim silná němčická enkláva, na první dokonce pomáhal GM Bernášek. A když jsme se pak nepřihlásili do KPI, Třebová soutěž vzala. Ivoš nám díky tomu může pomáhat v lize, naši zase hostují tam (Martin Šmajzr, Verča a Petr Mareš).

Jenže to je tak všechno, v KPI se potýkají s mizernou docházkou (Němčice radši vesele hrají prales) a body moc nesbírají. Kdyby jim tak nastupovalo čelo, konkrétně čtveřice Tázlar, Čižinský, Hurt a Šmajzr, to by najednou bylo družstvo ligových parametrů; ale nejspíš předem počítali s tím, že moc hrát nebudou.

Proti nám se nejspíš ani moc nesnažili nastoupit, bylo jasné, že bez našich hráčů moc šancí na body mít nebudou. Nakonec za ně od nás nastoupila Verča, jinak by hráli dokonce v šesti.

Moje příprava na první čtveřici tak vzala zasvé (ne že by stála za moc). Prý měl hrát Lukáš, ale na poslední chvíli vypadl. Takže sestava hostů s hráči z hloubi soupisky a v sedmi lidech.

My jsme ovšem taky sestavou úplně neoslnili, absencí mraky, nakonec jsme vzali éčku Smolu a Domču (takže do Chocně jel neochotně Tomáš). Podruhé nastoupil Jenda, potřetí Jarda.

Samotný zápas se mi snad ani nechce komentovat. Třebová hrála odevzdaně, my sotva na půl plynu. Ve vzduchu visela představa nějakých výher na zadních deskách, přátelských půlek vepředu a brzkého konce. Takhle nějak se asi leckde hrajou nižší soutěže: tak tam teda dojdem, nějak to budeme chvíli tahat, podepíšem to a konec, přece se nenadřeme. Jenže z toho nelze mít žádnou radost.

Místo regionálního derby nabitého vzrušením jsme tak zažili jakési tupé posunování dřeva s vidinou, že to nebude trvat tak dlouho. Docela mě ten zápas vyšťavil, bez emocí a hry naplno je to smutný.

Domča tedy bodovala na osmičce bez hry. 1:0

Ve vzájemném srozumění zapůlili po nějaké půlhodině na pětce Vláďa s Jirkou Venclem: zablokovali střed, vyměnili těžké figury po áčku a o víc se nesnažili. 1,5:0,5

Další půlku přidal na dvojce Jenda Mareš s Verčou Šmajzrovou, tam to neměl ani jeden důvod hrotit, ani jsem to nesledoval, nějaká klidná španělka. 2:1

Pak se ještě hrálo a nikde to pro nás nevypadalo na rychlý další bod, takže bylo třeba se všude snažit, i když se třeba nechtělo.

Pak ale přišel zvenčí Vojta, který dělal rozhodčího: Jirkův soupeř Bureš si venku v klidu vytáhl mobil a začal telefonovat. Zápas měl sice přátelskou atmosféru, ale to prostě nejde. (Jinak ta partie na šesté desce byla nějaká mírná čtyřjezdcovka, Jirka v blokované pozici připravoval průlom b6-b5 na dámském křídle, aspoň teda myslím.) 3:1

Nějak těsně potom zapůlil i na trojce Jarda, se Švédou měl ve skandinávce víc ze hry, rozhodně prostor a aktivitu, než to teda přestal zkoušet. 3,5:1,5

Pak už jsem neodolal remízovým nabídkám já, na Ivoše jsem na jedničce hrál katalán, ale dvakrát moc jsem toho nevymyslel, jen prostorovou převahu v centru. Musím říct, že je strašně nepříjemné hrát takový půlzápas, kdy nevíte, jestli se do toho ponořit naplno, mentálně počítat s tuhým bojem třeba i v pětihodinové partii s koncovkou na výdrž – nebo jestli se za chvíli dohodnete na půlce. Zjistil jsem, že prostě s vidinou pravděpodobné remízy neumím hrát pořádně, ale neumím ani lehkou rukou dělat bez námahy nezávazné tahy. Když to vypadalo, že i Honza Smola vyhraje, už jsem pokračovat nedokázal. 4:2

Honza ale potom na sedmičce nevyhrál, s Tomášem Nikolinkem sice nevletěl do křehké černé pozice, jak myslím mohl, ale připravil si věžovku, resp. pěšcovku s pěšcem navíc – ale tu nevyhrál, soupeř si udělal vzdáleného volňáka, což byla dostačující kompenzace. 4,5:2,5

Vlastně jediný, kdo vyhrál na šachovnici, byl nakonec Vojta, který s Pelclem na čtyřce stavěl ne úplně slibnou koncovku (po výměně dam na b6), ale soupeř si nechal vzít pěšce, nevyužil šance na protihru a při další hrozící ztrátě pěšce přehlédl koňskou vidli se ztrátou věže. 5,5:2,5

Takže bylo hotovo někdy za dvě a tři čtvrtě hodiny, body jsou naše, ale šachový obsah partií za moc nestojí.

Ostatní výsledky možná okomentuju, až budou.

Příště jedem do Litomyšle, to snad bude jiný kafe.

A zatím je tu Wijk, snad tu radost ze šachů zase najdu.

 

Wijk 2023 1. kolo Prohra a přeci výhra