Šachový klub Ústí nad Orlicí

Namále

aneb Zábřeh už to zabalil, jenže my málem taky

ŠK Ústí nad Orlicí – ŠK 1921 Zábřeh 5,5:2,5

Už dlouho dopředu jsme očekávali to nejzáchranářštější ze všech záchranářských utkání, se Zábřehem tentokrát doma (takže žádný Welzl, jen Kozel/Holba v Babyce). Problémem snad všech ústeckých družstev je (nejen) letos docházka, takže kapitán dlouho předem avizoval, že očekává úplný základ. To se mu taky splnilo, když se mu z prvních osmi hráčů přihlásilo snad deset, takže musel někoho nechat sedět. (Padlo to nakonec na Vaška, který by musel jet zdaleka, a na Ivoše, asi aby si to domácí uhráli skoro sami.)

Jako už mnohokrát jsem si říkal, jak jsou ty soutěže družstev trochu nekorektní, když se adepti sestupu mydlí mezi sebou v základu, kdežto na přední družstva jezdí děraví; výsledkové nůžky jsou pak rozevřené víc, než by třeba odpovídalo reálným rozdílům. Ale to je prostě realita, málokomu hrají všichni všechno, na světě jsou (prý) i jiné věci než šachy.

A tak jsme nastupovali poprvé v sezóně i s Lukášem Hurtem a Zdeňkem Beilem, z naší sestavy šel pomalu strach, málem bych proti nám hrát nechtěl … oh wait, to je to družstvo, co je vlastně papírovým outsiderem soutěže, co potom sestava, se kterou hráváme jindy?

Od hostů se dalo čekat něco podobného, minule nastoupili poprvé v základu, museli to vnímat podobně jako my.

A tak se koncentrujete, připravujete, napnete mentální síly na tu hvězdnou hodinu H a zápas Z … a zjistíte, že se vlamujete do otevřených dveří a už už upadnete na nos: hosté přijeli v šesti a bez čtyř hráčů základu, trochu se rýsoval podobný scénář, jako minule se Třebovou. Zdá se, že Zábřeh nad tím po prohře v minulém kole už zlomil hůl.

Připravené onliny tak nakonec přenášely jen šest partií, Zdeněk Beil si po roce nezahrál, Kuba dělal věrného diváka.

Rozhodně se nedá říct, že bychom oslabeného soupeře podcenili, ale přece jen, atmosféra zápasu je jiná a někde v podvědomí bliká fakt, že není třeba se úplně zničit, že to nějak půjde. To víte, 2:0 na startu není k zahození.

Úplně to ovšem nešlo, ale od oka to byl vyrovnaný zápas, takže to chtělo trpělivě počkat na tradiční rozuzlení někdy kolem kisen.

Zneklidnit jsme museli, když končila na trojce Lukášova partie – a naší prohrou. 2:1

Pak jsem měl před kontrolou nabídnutou půlku, stav zápasu mi nebyl jasný, kapitán myslel, radši jsem odmítl, po kontrole jsem obešel místnost, zjistil jsem, že je to bída, hledal jsem, jestli ještě mám co hrát – a půlku jsem vzal. 2,5:1,5

Někdy vzápětí spadl Vlasta2,5:2,5

Aspoň trochu optimismu nám dodal tradiční bodový přispěvatel Petr Jániš. 3,5:2,5

Jenže pořád to byla bída, protože dohrávali dva Martinové, přičemž ten druhý, Poslušný, měl už nějakou dobu o figuru míň, takže musel vyhrávat Martin Šmajzr, ale tam byli nestejnopoláci a šance na výhru minimální.

No nejsme my lúzři? Takhle spadnout do Csaplárovy pasti, z vedení 2:0 abychom s bídou uklohnili zápasovou plichtu? Naštěstí Martin 1 už má za sebou lecjaké těžké partie a Martin 2 se zase vyzná v ústeckém mlžení, takže ještě neházet flintu do žita …

Na chvíli jsem odběhl – a hle, po návratu už pohoda, Martin Šmajzr vyhrál až nečekaně rychle, 4,5:2,5.

A co víc, Marty je kouzelník a partii bez figury nejen že zachránil, ale ještě zcela otočil! Šachy jsou občas absurdní hra. 5,5:2,5

Uf, ufff.

1. Martin Šmajzr – Aleš Krmela

„Ti dva už pili mnohou číši spolu …“ Aneb tradiční lídři obou týmů opět proti sobě. Martin hrál zavřenou španělku s d3 hezky při zdi, jen opatrně to zkoušel na královském křídle. Černý nastoupil v centru a na dámském křídle a před kontrolou měl víc ze hry, jeho dva střelci byli nepříjemně aktivní. Po kontrole se hra uklidnila, ale kudy, kudy? Různopoláci se dají hrát na výhru jen útokem na krále, ale ten bílý trčel na základní lajně … A tu se černý odvážně vrhl vpřed, nechal královské křídlo bez ochrany, bílý střelec vyjel a rozhodl! 1:0

46. … Db4?? 47. De8+ Kh7 48. Sh5! 1:0 Ještě lze chvilku mlžit po 48. … Vxg3+, ale jen chvilku.

2. Karel Opravil – Pavel Holásek

Připravoval jsem se hlavně na Vítka Valentu a Pavla Strašila, takže když mi Karel zahrál nepříliš očekávané 1. e4, reagoval jsem francouzskou, protože jsem na ni měl zrovna chuť, tomu se říká zodpovědný přístup. 😉 Budu se na to muset podívat, protože jsem zřejmě své šance po většinu partie hodnotil výš, než jaké reálně byly. Svoji domnělou výhodu jsem na prahu koncovky přetavil v pěšáka navíc, ale tím se soupeři rozehrály figury a jeho protihra byla dostatečná. 0,5:0,5

3. Lukáš Hurt – Vladimír Sohr

Je velká otázka, jakou roli mají mít v týmu hráči s velkou kvalitou, ale minimální praxí. U nás se to týká Lukáše a Zdeňka. Hrát proti nim, měl bych obavy, šachy se nezapomínají; ale všichni víme, jak stačí i kratší pauza a hlava nepracuje, natož pak po dlouhodobé šachové abs(tin)enci. Lukáš hrál proti sicilce svoje Je2 a g3 (s jinými plány než v zavřené sicilce) a nestál moc dobře, měl sice koně na d5, ale jinak ani nedokončil vývin. Pokoušel se pak o jakousi protihru při opačných rošádách, ale dostal strašně, to bylo od začátku nepovedené. 0:1

4. Michal Trhal – Vlastimil Hrobař

Vlasta, opět černé, opět Carokann. Michal prý postupně putoval sestavou vzhůru, nejdřív měl být na osmé, pak na šesté, nakonec zakotvil na čtvrté, to je jasný výkonnostní vzestup. Ještě že nedošel na druhou, protože dnes hrál velmi dobře. 😉 Panovův útok s g6 vedl u černého k oslabení černých polí královského křídla (mimochodem, 11. Sf6, co jsme měli v analýze, šlo). Pak se ale hra srovnala, možná měl i trochu navrch Vlasta, ale ztrácel dost času. Michal nějak ustál dámské křídlo, nastoupil na královském (po černých), vytvořil si nepříjemné hrozby a Vlasta spadl už v 31. tahu (!). 1:0

5. Petr Jániš – Oleg Urbášek

Tady to byl pro změnu soupeř, kdo toho poslední dobou moc nenahrál. Zato Petr má praxe dost, v Praze se účastnil openu, sice dopadl bídně, ale zkušenosti se zúročí. Hrála se Tarraschova francouzská s c5, kde Petr tvrdošíjně nechával gambitově viset svého pd4, až si ho soupeř sebral. Petr za to měl vývin a figurovou hru, a když si soupeř rochl na dlouho, kde už byl otevřený sloupec, rozvíjel se jeho útok sám od sebe. Nejsem si jist hodnocením zahájení a v realizaci comp najde chyby, ale divácky pěkná partie z jednoho kusu. 1:0

34. c7 Vc8 35. Dc4 Hrozí Dc6+. 35. … Dd5 36. Vb8+ 1:0

6. Pavel Krahula – Martin Poslušný

Jakýsi velmi neteoretický drak (Jd4-f3 asi nebude cesta k výhodě), oba to hráli divně, ale bílé náznaky útoku na královském křídle byly přece jen nadějnější než převalování figur černého. Pak ale – ani se tomu nechce věřit – dal Martin jednotahově koně, prostě odtáhl pěšcem, který ho kryl. Druhé zlaté pravidlo … 

Věřili byste, že tohle ještě vyhraje černý? V lize?

Ovšem hrálo se dál a Martin hledal aspoň nějakou protihru, po dobrání na f3 měl jistou naději, že jeho pěšci e, f půjdou dopředu, aktivně hrál věžemi, prostě šejdil, co se dalo. Bílý udělal několik nejistých tahů a po 40. tahu už měl Martin za figuru plnou kompenzaci, lidsky se spojení volňáci zastavují strašně těžko. To jsou zvraty! 0:1

Závěrečný obrázek mluví za vše:

Takže máme víc štěstí než rozumu, dokonce jsme se dostali mimo sestupová místa. Mýto a Zábřeh už to mají asi jisté, nejenže nemají body, ale už obehráli většinu zadních týmů a čeká je předek tabulky. My ostatní se ještě můžeme utěšovat klamnými nadějemi. 😉

Lanškroun s mládeží si proti Polabinám ani neťukl, v Hradeckém derby brala Slavia i Lípa po hubeném bodu, výrazně oslabené Lipky to vůbec nezvládly v Poličce, Chotěboř těsně nestačila v Rychnově, Mýto se ctí nestačilo v Jihlavě.

Žijem.

4 thoughts on “Namále

  • Lukáš Hurt napsal:

    Ale loni jsem se vám na FM Kořínka hodil i jako abstinující, ne? Ne, Pavle, máš pravdu, ostatně kdyby to bylo na mě, vůbec bych letos nehrál, mám zcela jiný starosti. Navíc jsem Martinovi říkal, že bych nejradši dal hned půl a jel domů, což se mu nezdálo, když jsem měl bílé. Ta pozice nebyla nic moc, ale měl jsem tam několikrát možnost to vést do remízových vod, což jsem ale nechtěl, začal útočit a sám se dostal do matových sítí…

    Každopádně hrát už nemusím, stejně na šachy nemám čas ani chuť.

    • Pavel Holásek napsal:

      Ne, proboha, to nemá být kritika, spíš úvaha – já opravdu nevím, jakou roli hraje zkušenost a jakou rozehranost, a zajímalo by mě to. (Řekl bych, že ve Tvojí partii hrálo hlavní roli nepovedené zahájení, to s nedostatkem praxe moc nesouvisí.) Navzdory nule díky za pomoc, my sami hráče na udržení nemáme.

      • Lukáš Hurt napsal:

        Mně se ta pozice zase tak špatná nezdála, měl jsem krásnou diagonálu pro toho Sg2, vždycky jsem to mohl ucpat Jd5, c4, J2c3 a zvažovat a3,b4. Případně udělat taky velkou rošádu, ale zamotal jsem se do chytání dámy přes h4 a Sh3, což bylo mimo. Problém vidím spíš v tom, že když půl roku na šachy ani nemyslíš a řešíš úplně jiný věci, tak se pak těžko během půlky jedný partie dostatečně zkoncentruješ. Já jsem popravdě do soboty večer ani nevěděl, že jsem napsanej takhle vysoko. Takže ano, máte ke zvážení, jestli není lepší stavět hráče, kteří normálně stabilně hrajou a připravujou se, než důchodce, kterej maximálně přijede a zase odjede, jako jsem já. Jak říkám, já s tím problém mít nebudu 😉

        • Martin Šmajzr napsal:

          Ahoj,
          máš stále kapitánovu důvěru :-). Důležitý je výsledek týmu, včera to dopadlo, uvidí se, jak to bude na konci sezóny, pak se bude řešit ta příští. Každopádně já jsem rád, že jsi nastoupil a doufám, že ještě nastoupíš :-).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.