Do jarních bojů

11. 3. 2023 Pavel Holásek Mládež, Trénink, Turnaje, 0

Jak už jsem psal o dva příspěvky dřív, mládež čeká zajímavá jarní sezóna, až do června bude každou chvíli nějaká akce. Další pauzy v kalendáři akcí jsme proto využili k již tradičnímu rapidovému turnaji doplněnému o nějakou tu taktiku a strategii.

Ráno bylo psí počasí (doufám, že někdo nejel z Dobrouče na kole a nezůstal někde po cestě v závějích), ale v klubovně bylo jako vždy téměř bezčasí nezávislé na vnějších podmínkách.

Z různých důvodů se nás sešlo méně, hrálo jen sedm dětí, ale pořád je to 21 partií, které se zase projeví v příštích turnajích. K vidění byla docela kvalitní hra, o nikom z přítomných se nedá říct, že by hrál nějak špatně. (Ale naopak i medailisté dokázali udělat nějaké ty chyby.)

Výsledky najdete na chess-results.

Už v prvním kole na sebe upozornil Vilém Popel, když v dramatické partii přehrával Tomáše, nakonec remis. Saša tradičně padala, zatímco Ondra měl pořád na hodinách kolem 15 minut. 😉

Vypadalo to, že Saša spadne i ve druhém, ale se čtyřmi vteřinami zmatila Radka na první řadě. Ondra v zahájení mohl prohrát s Danielou, viz ukázka.

Hodně se mohlo rozhodnout ve třetím kole. Vilém dokázal přehrát i Ondru, ale vyhranou partii ještě zkazil. Marian nechtěl remízu s Tomášem, ale dámskou koncovku odhadl špatně.

Ve čtvrtém Ondra zničil Tomáše harmonikou na sedmé řadě, Vilém proti Radkovi načal sérii výher a Daniela v sestrovražedném souboji porazila Sašu (matem na h2).

V pátém hrál o první místo Marian s Ondrou, sice mu dal figuru, ale pak hezky zaútočil. Vilém přehrál Sašu nejen na čas, ale i na pozici.

V předposledním Saša zvedla hlavu a nesoustředěného Tomáše zmatila na h7.

A poslední kolo proběhlo bez překvapení, favorité na špici ještě zvýšili svůj náskok.

Marian Pokorný vyhrál právem, jako jediný nebyl ohrožen s Vilémem, jako jediný porazil Ondru, za bojovnost proti Tomášovi ho kárat nelze. Dobrá práce!

Ondra Hejda taky patřil k nejlepším, i když těch výkyvů bylo trochu víc, přece jen je vidět, že je rozehraný z internetu, ale chybí mu šachová kultura. Dohání to ovšem velkou chutí pro hru a slušným taktickým postřehem.

Tomáš Holásek hrál slušně, ale doplatil na pár hluchých pasáží, kdy nechal soupeře hrát a ne vždy to už dohnal. A občasné taktické mezery.

Vilém Popel je pro mě překvapením sezóny, škoda, že pro opakované nemoci hrál málo turnajů. Skoro se nechce věřit, že na podzim začínal, ty partie mají hlavu a patu, zná už ledacos ze zahájení, plánovitě útočí na krále, chybí mu hlavně rutina v technických pozicích, kdy dokáže s nedostatkem času partie zahazovat. Měl velmi těžký start (Tomáš, Marian, Ondřej), přesto chybělo jen málo, aby od začátku bodoval. Čtvrté místo na úrovni Tomáše je pěkné, a kdyby využil všechny své šance, mohl se prát o vítězství!

Alexandra Dudlová pořád zápolí s časem, takže v pomalejších tempech (a pomalejší než 15 + 5 je skoro všechno) jí to půjde dobře. Rozehrává partie logicky, pevně, promyšleně – a pak jde jen o to, co s nimi při nedostatku času udělá.

Daniela Kašparová neskončila poslední, dokáže hrát aktivně, ale rozehrané figurky pak často poztrácí, pořád to chce hlavně základní taktiku (napadání – braní – ústupy figur).

Radek Hornych má dobrou hlavu, jen začal s účastí v turnajích pozdě a ta nevyhranost se projevuje, z několika šancí dokázal využít jen jednu, na prahu koncovky semtam přijde o dřevo.

Jako vzorovou partii jsem předváděl známý útok Forgacs – Tartakower. Připomínám: útok vychází z výhody (zde měl bílý díky pe5 prostor a lepšího bělopolného střelce), připravíme všechny figury a pomocí pěšcového postupu otevřeme hru, pak lze hledat závěrečnou taktiku.

Posbíral jsem i nějaké ukázky, často od Ondry, byť jsem se o to nesnažil – ale hlavními hrdiny tam jsou ti druzí.

To se jí to hraje, když má ve jméně Kasparova!