Málem jsme se neuvezli

26. 3. 2023 Jenda Mareš Céčko, 1

K závěrečnému kolu Krajského přeboru II. – východ jsme se s céčkem vydali přes kopec do Řetůvky. Domácí se před zápasem nacházeli na krásném třetím místě v tabulce, o takovém umístění jsme si mohli letos nechat jen zdát.

Snad v očekávání prestižního derby jsme se na naše poměry sešli ve velmi silné sestavě, ze základu chyběli jen Bohouš Glembek a Karel Taslar. Hostům vypadl jeden z němčických hostů – Milan Pěkník, chyběl i Jan Vaníček. Zápas byl z důvodu sobotního plesu přesunut z Hospůdky na konci světa na obecní úřad. Když se domácím podařilo nashromáždit dostatečné množství materiálu, tak jsme mohli začít.

Jako první skončil na sedmé černými Jirka Švec s Františkem Šimkem, pozice byla za našeho hráče sice trošku pasivnější, ale zároveň byla i dostatečně pevná, což vyústilo v remízu. Následně dal na poslední desce domácí Zdeněk Branda mat dámou našemu Vojtěchu Eliášovi, takže se domácí dostali do vedení 1,5:0,5.

Na páté šachovnici zabral bílými kapitán hostí Martin Dudla, když porazil jednu z němčických posil – Josefa Racka. Partie se naopak vůbec nepovedla Honzovi Smolovi, který hrál s Františkem Myškou. Černými ztratil figuru, kterou soupeř myslím později obětoval za stěží pokrytelné hrozby na dámském křídle.

Ačkoliv se domácí vrátili do vedení tentokrát v poměru 2,5:1,5, situace na prvních čtyřech deskách hrála do karet spíše nám. Na první desce hrál černými Jaroslav Volf s Lubomírem Švédou sicilku. Výstavba černého se velmi podobala Benoni, bílý se zatoulal střelcem na h6, načež ho Jarda uzavřel tahem g5. Bílý měl taktické hrozby, obětoval druhého střelce, ale Jarda si všechno pohlídal a vyrovnal stav utkání na 2,5:2,5.

Na třetí měl Petr Mareš černé s třetím němčickým hostem Milanem Pailem. Odmítnul remízu a vznikla zajímavá pozice, když černými nastoupil pěšci na královském křídle před svou rošádou. Bílý měl naopak rošádu dlouhou. Druhou nabídku remízy již po obhlédnutí zbylých dvou partií přijal.

Za vyrovnaného stavu 3:3 se dohrávaly dvě partie. Na čtvrté desce hrál bílými Vojta Holásek s Pavlem Kylarem. Bojovná a zajímavá partie se dostala do čtyřjezdcové koncovky, kde měl domácí hráč volného b pěšce. Po výměně jednoho páru jezdců to byl ale právě Vojta, jenž si postavil dámu, když prosadil svého f pěšce a dostal nás poprvé do vedení.

Za stavu 3:4 se dohrávala partie na druhé desce mezi mnou a Vítkem Kapounem. Výsledkem mého tlaku v centru byl zisk a pěšce, nicméně Vítek mě nepříjemně svázal střelce na c sloupci. Z toho se mi ale podařilo vyklouznout výměnou. Po kontrole jsme hráli pozici, kde proti sobě stály dámy se stejnobarevnými střelci. Nakonec jsme přešli do střelcovky, kterou se mi povedlo vyhrát díky volnému krytému a pěšci a Vítkovu špatnému střelci na královském křídle. Zápas tedy skončil po 4,5 hodinách naším vítězstvím v poměru 3:5. Asi naším nejlepším výkonem v této sezóně jsme alespoň částečně odčinili její nepříliš povedený průběh.

Při zpáteční cestě nás jelo autem pět a málem se nám nepodařilo vystoupat na kopec nad Řetůvkou. Bylo to patrně tím nezvykle vysokým počtem bodů (4,5), který jsme se snažili z Řetůvky odvézt v jednom jediném autě. Remizoval pouze řidič, ten si to mohl dovolit 😀

Nakonec jsme se v tabulce umístili na sedmém místě, do celkového hodnocení sezóny se ale pouštět nebudu, to je spíš úkol pro kapitána Martina Dudlu, pokud se mu tedy bude chtít 😉

Když už o nic nejde Marné záchvěvy naděje