Liberecký deník 2023/II

19. 7. 2023 Pavel Holásek Mládež, Turnaje, 0

středa 19. 7., 12.00

Dopoledne jsem věnoval tradiční návštěvě antikvariátu Fryč a náhodou jsem zjistil, že v paralelní ulici je antikvariát taky (jmenuje se Woodbook): maličký, vypadalo to tam jako u mě v pokoji, knihy všude jen s náznaky ladu a skladu, dobrá polovina z nich na první pohled zasutá, bylo třeba podnikat vykopávky, aby se člověk dostal do různých polic, přesouvat schůdky, abych o ně neklopýtal apod. A když už jsem koukal do těch regálů hodně dlouho, uvědomil jsem si, že ten pán, který tak spokojeně celou dobu sedí v křesle jako součást inventáře a jen pomaličku si prohlíží staré grafiky, je Václav Cílek. Koupil jsem si tam mj. Vergilia (Georgica a Bucolica, teda jen česky), protože je potřebuju jako zdroj botanických zkoumání, a Čapkovy Apokryfy, protože kontinuita kultury je potřeba.

Fotky z internetu:

19.40

Další remízové kolo (Tomáš, Vojta, Soňa, já), ale je to tady, konečně vyhrál Sam, a hned nad ratingovaným hráčem! Naopak Matěj bojuje bez figury, má za ni dva pěšce.

20.00

Sam se konečně dočkal, hrál s Machkem (1406), to už je starší pán s jednou rukou bezvládnou, hráli bojovně se zápletkami v centru desky a Sam je ustál, získal figuru a provyměňoval se až do vyhrané koncovky. Na hráče, který vloni v říjnu nastoupil do začátečníků, je to krásný úspěch!

Tomáš je další z našich (už čtvrtý!), kdo hrál s mladším Auspergerem, přijatý dámský gambit hráli dost neteoreticky, trochu měl problém se dovyvinout, ale s trochou taktiky to zvládl, dokonce získal pěšce, ale uplatňovat ho v koncovce netoužil.

Vojta hrál s Václavem Bělaškou (roč. 2010, 1557) a byl favoritem, ale svoji vynalézavost v jakémsi neteoretickém Pircovi trochu dost přehnal, kvalitu dal prý ještě schválně, ale dva pěšce k tomu už dát nechtěl; nezbylo tedy, než mlžit a mlžit, což stačilo aspoň na remízu.

Soňa měla po Müllerovi dalšího silného libereckého juniora Brůnu (1871), musela čelit skandinávskému gambitu a v zahájení docela trpěla, přesto se dostala k rochádě a pěšce udržela, půlka po 19 tazích.

No a já mám za sebou další velmi zajímavou partii. Teda nejdřív si musím postěžovat na los, po remíze s hráčem 2000 dostat IMko, navíc počtvrté ze šesti partií černými, to je osud. Takže čtvrtý nasazený, buclatý chlapík, který se celou dobu andělsky usmíval. Naprosto netuším, jak pojmenovat naše zahájení, cosi dámským pěšcem s výměnami v centru. Myslím, že jsem vyrovnal a zkusil hru i trochu přiostřit, soupeř to přiostřil ještě víc, obětoval kvalitu a vytvořil útok na krále, ale ten se dal bránit a můj volňák na d3 byl docela trumf, takže soupeř radši opakoval tahy.

Je to naprostá kuriozita: už ve třetí partii za sebou (!) jsem reklamoval trojí opakování pozice, navíc vždy tak, že vznikala po mém tahu, který jsem zapsal do partiáře. Přitom předtím se mi to nestalo dlouhá léta …

Podle Soni má Mates pěšce nebezpečné, a tedy šanci na remízu.

20.05

Mates remis.

Teď koukám, že GM Hába s kvalitou navíc prohrál (!) s Jaroslavem Novotným z Jičína (2155), ten tak překvapivě vede turnaj!

A kuriozitou je i prohra Hadraby s outsiderem Liskem, na vině byl mobil po necelých dvou hodinách hry.

22.05

Sam je jediný, kdo dnes vyhrál, takže jeho ukázka je na řadě jako první:

22.35

Vít Ausperger samozřejmě v žádné reportáži nemůže chybět. 🙂 Z Tomášovy partie sem dám atypicky zahájení, protože se tam objevil velmi pěkný obrat:

A ještě závěrečná pozice z partie, kde Tomáš jako černý nabídl remízu:

Kdo to myslí se zlepšováním v šachu vážně, neměl by se s pěšcem víc spokojit s remízou, ale měl by se koncentrovat a pustit se naplno do hry na výhru, i kdyby to měl vysedět dalších několik hodin. I proti silnějšímu soupeři! ("Existuje v tomto dojo strach?" - "Ne, sensei!")

23.05

Sonina partie je právě díky oboustranným chybám poučná.

23.35

Vojtovu tragikomedii okomentuju v crazy stylu. (To neznamená, že máte slepě koukat na hodnocení počítače!)

čtvrtek 0.25

Matěj svého soupeře pozičně předčil, ale spadl do léčky a mohl být rád, že má za figuru kompenzaci:

0.50

A moje remíza s mezinárodním mistrem. Na otázku "bylo to tam za bílého?" je odpověď "bylo, ale vůbec ne nějak banálně":

Od devíti ráno je bleskáč, hraju já, Vojta, Soňa. Sam váhá.

11.15

Hrajeme bleskáč (i Sam): chess-results.

13.25

S Vojtou jsme odehráli bleskový turnaj vepředu a skončili rozumně, Vojta 8,5/13, 6. místo, já 7,5/13, 8. místo. Soňa měla 6/13, cena pro nejlepší ženu, Sam uhrál 2 body a neskončil poslední.

20.45

Mizerné kolo, 1,5/6, aspoň vyhrál Matěj, pouze půlil Vojta.

Sam měl hratelného soupeře, dlouho se držel, ale zůstal bez figury.

Podobně Tomáš mohl soupeře sejmout už ze zahájení, ale i on v zápletkách nechal figuru.

Vojta už poněkolikáté nic nezískal, proti dalšímu ze soupeřů, které měl sejmout, se jen provyměňoval do remízové koncovky.

Soňa se proti silnému Cibulkovi dlouho celkem držela, ale přece jen jí chyběla dvojice střelců a soupeř to mohl hrát bez rizika.

Matěj si bílýma držel prostor a aktivitu, vítězný závěr jsem zatím neviděl.

Já jsem sehrál naprostou hrůzu, po řadě pěkných partií jsem nic neviděl, ničemu nerozuměl, strávil jsem spoustu času, abych se dostal do nepohodlné pozice a tu jsem naprosto nevyřešil. I analýza byla jenom utrpení.

Aspoň je tu tradiční společenský večer.

pátek, 0.25

Matěj se k výhře prodral dost krkolomným způsobem:

0.55

Moje partie je ukázkou toho, jak snadné je vstoupit na šikmou plochu:

1.40

Pořadatelský tým připravil pro ubytované tradiční pohoštění a Honza Fiala z Českého Brodu tradiční kvíz. Bohužel se mi rozpadlo družstvo Květovlasí, takže jsem se spojil s děčínskými (Goč, Purkyt) a skončili jsme po velké souboji druzí za početným týmem kolem IM Bureše a Kopalových. Vojta a Tom soutěžili tradičně s Čendou a Branďákem a byli, myslím, třetí. Takové ty otázky, o kolik bodů předstihl Aljechin Nimcoviče na San Remu, to je pohoda; ale vědět, co provedl Ding Liren při kuchaření s babičkou, to je mimo moje šachové vzdělání. (Queen´s Gambit nemohl chybět, ovšem.)

11.35

Můj druhý pokus o nakupování knih skončil frustrací a zmarem. Mám totiž na kartě z FKSP dva tisíce korun, které můžu utratit mj. za knihy, a v Liberci jsou velká knihkupectví, která takovou kartu berou. Takže jsem se těšil, jak tu řadu knížek, co mám na "čekacím seznamu", trochu zkrátím ... ale ani ťuk, z toho, co bych chtěl, neměli jedinou. Nakladatelský popík, kýčovité obálky, věda v jednom regále se záhadami, ještě tak nejzajímavější věci smíchané v přihrádce "hobby pro muže". Jak se pak má k pořádným knížkám dostat průměrný občasný čtenář? Inflace vzdělanosti, smutné konce kultury založené na písmu.

22.15

Úspěšné kolo, 3,5/6. Vyhráli Sam a Vojta, remízy Soňa, Matěj a já.

23.15

Samovi vyšla zápletka na jedničku:

23.40

Vojta hrál po remízách s patnáctistovkami s Tomášem Blažkem, ten tu vůbec nehraje špatně, jak ve vážných, tak v blesku. Ale tady se porazil sám:

23.50

Tomáš hrál s Edou Doležalem a už po zahájení si vlezl do pěšcové vidle.

Soňa černýma zkoušela nějakou modernu, bohužel dost pasívně, ztratila pěšce, ale soupeř ho nerealizoval, půl.

Naopak Matěj s Vaškem Bělaškou hrál aktivně, pěšce získal a mohl rozhodnout, ale pozici s těžkými figurami zvládl dotahat taky jen do remízy.

Já jsem hrál s osmnáctiletým Vyslyšelem, který tu prohrával s patnáctistovkami, takže jsem čekal, že to půjde. Tarraschovi jsem bílými rozuměl líp než on a hezky jsem si ho dotahal do sušící pozice, bohužel jsem ale dopustil přílišnou redukci materiálu a soupeř koncovku udržel, dokonce mi po mém hazardním risku mohl v závěru chytit koně. Vzpomněl jsem si na poslední kolo v Herlíkovicích, kde jsem tak dlouho lámal koncovku, až jsem nastavil figuru. Tady naštěstí remis, ale po prvních šesti kolech jsem chtěl dopadnout lépe.

Zítra se hraje už od devíti, já mám Matěje Blažka, Vojta Auspergera staršího (dobrý los!), Matěj silného Mullera, Soňa hratelného Liska, Tom a Sam hrajou spolu.

sobota 0.25

Jeden záběr z dnešního tréninku na koupališti:


0.35

A za večera jsme ještě došli obhlédnout vypuštěnou přehradu. Myslím, že betonová suť na čtvrtém obrázku označená šipkou pochází z naší oblíbené skákací konstrukce:

12.35

Zatím 3,5/5 (vyhrál Tomáš, Vojta, já, prohrál Sam - s Tomášem - a Matěj), Soňa hraje zhruba vyrovnanou koncovku.

12.45

Sam to nehrál proti Tomášovi špatně, dlouho jen měnili v symetrické pozici, ale pak ho Tom ošidil o kvalitu a vyhrál 2V x V+J, věže byly aktivní.

Vojta sehrál další ze svých partií, kde tlak po výměnách přejde do symetrické koncovky, ale tady ta koncovka byla vyhraná.

Já jsem si zahrál Kanovu sicilskou s tlakem po bělopolné diagonále, otevřením h sloupce a nakonec právě tyhle dva faktory rozhodly.

Matěj někde po zahájení ztratil pěšce, pak bránil pozici D+J x D+S, pak nějak dokonce získal pěšce zpátky, ale pěšcovku prohrál na soupeřova vzdáleného volňáka; myslím, že ale nemusel, od oka jsem našel záchranu.

Soňa stála ze zahájení hezky, ale potom s izolákem vyměnila dámy a následovala tradiční fáze neučesaných bojů na různých místech desky. Je z toho blokovaná koncovka V+S x V+S se spoustou pěšců, to se dá hrát ještě dlouho.

13.00

Stejnopoláky by měla vyhrát!

13.40

Tragikomický je závěr partie Cakl - Cibulka (viz online) - bílý tak dlouho hrál koncovku na výhru, až dostal jezdcem uprostřed šachovnice mat!

13.55

Soňa vyhrála, 83 tahů, skoro 5 hodin hry.

Čeká se na partii Hába - Kučera ml.

14.50

Je vyhlášeno, na cenu dosáhla Soňa za 1. místo v kat. ELO do 1700 (na fotce ji nemám, šla moc rozmazaně):

18.50

Moje dnešní partie:

20.40

Jsme zdárně doma. Konečně jsou vidět i výsledky.

Reportáž ale ještě zdaleka nekončí.

22.00

Sam držel s Tomášem krok, ale partii často rozhodne jediná chyba a často jde o vidličku.

23.00

Daleko od úspěchu nebyl Matěj, ale nakonec pěšcovku neudržel.

neděle 0.05

Aby Matěj nekončil prohrou, tady mám jeho remízu z předposledního kola:

17.35

Vojtova včerejší koncovka je poučná:

20.15

A poučná a nádherná je i koncovka v poslední partii, kterou hrála Soňa:

pondělí 18.30

Dostávám se k závěrečnému hodnocení. Pozitivem prostě je, že jsme byli u toho, přes týden jsme hráli, těch 6 krát 9 partií se časem určitě projeví.

Samuel Rašovský (2/9, 65. místo) odehrál svůj první "dospělý turnaj". Na člověka, který teprve na podzim začal chodit na kroužek, je už to samo úspěch. Navíc udělal i dva body, neskončil poslední (a před ním je několik lidí jen díky kontumáku), "křest ohněm". Samozřejmě zatím rozhoduje rutina a běžná taktika (zisk/ztráty materiálu), ale to lze všechno dál cvičit, je na čem stavět.

Tomáš Holásek (3/9, 60. místo) předvedl spíš svoje "retro", na rozdíl od loňska v žádné partii nepřekvapil, opakovaně ztrácel nevynuceně materiál a hlavně je to pořád popotahování bez většího strategického záměru. Chtělo by to někdy otevřít šachovou knížku. 😉 Kdy přijde nějaký kvalitativní skok?

Matěj Kobr (4/9, 46. místo) taky předvedl spíš stagnaci, to, co hrál, dovedl už před dvěma lety. Určitě dovede zahrát pevně, bez hrubých chyb, ale je to měkké, málo průrazné, bez invence. Samozřejmě je to úroveň 1500+, ale proč neatakuje třeba 1800?

Soňa Leksová (5/9, 21. místo) neoslnila obsahem partií, ale výsledek je velmi pěkný, 12 míst nad nasazením, výkon o 115 bodů lepší, cena za nejlepšího hráče s elem do 1700. Seznam hráčů, které nechala za sebou, je impozantní: Čermák, Brůna, Wuensch, Fiala, Papoušek, Vyslyšel, Janouš, Matěj Blažek atd. Začala prohrou s IM Burešem, ale pak už prohrála jen jednou (s Cibulkou), remízovala s řadou silnějších hráčů a výhrou v posledním kole se posunula dopředu. Mezery má v repertoáru zahájení a na to navázaných pozicích střední hry, naopak pozitivem je houževnatost, vynalézavost. Škoda několika předčasných remíz.

Pro oba platí, že jsou schopni odehrát mnohahodinové partie v plné koncentraci, klidně až do koncovek; co jim naopak chybí, je šachové vzdělání. Opakovaně jim vyčítám neochotu připravit si a hrát principiální varianty, hlavní typové pozice; nejsou v ústeckém oddíle první, kdo radši šejdí a improvizují. Tak se ovšem šachy kvalitně nenaučíte.

Vojta Holásek (5,5/9, 16. místo) nesehrál úplně optimální turnaj: začátek byl kyvadlo (výhra nad outsiderem - prohra s favoritem), pak třikrát půlil s hráči, které by měl porážet, až finišem 2/2 dosáhl velmi pěkného výsledku nad svým nasazením (ratingově to bylo ovšem slabší). Jeho samorostlý styl (opět bez pořádných ucelených znalostí) byl tentokrát trochu bezzubý, několikrát skončil jen v rovné koncovce. Ale kdyby hrál líp, byl by už přede mnou, tak to ne! 😉

No a já (5,5/9, 12. místo) jsem byl tentokrát spokojen s obsahem partií i se silnými soupeři (často jsem se tu v minulosti plácal v průměru a ztrácel rating proti místní mládeži), hrál jsem dlouhé partie na výdrž, často mezi posledními. Kuriozitou jsou ty tři remízy trojím opakováním pozice uprostřed turnaje. Pak teda přišla ta nepovedená partie 7. kola (katalán bílými proti mladému německému soupeři) a ztrátu už jsem úplně nezahladil, takže jsem zůstal mimo ceny. Moc jsem si neužil zahájení, černýma dvakrát Londýn, jednou podivný dámský pěšec, jednou podivný Réti, to nejsou atraktivní pozice, nezbývalo než se s tím nějak vypořádat.

Pokud jde o nešachový program, my Holásci jsme chodili na lesní koupaliště, v létě je třeba být u vody. Večerních deskovek s lidmi z Českého Brodu bylo letos trochu míň (ale byly), hrál se pingpong, trochu fotbal, dost času děcka strávily prostě na mobilu/notebooku. Koneckonců, základem turnajového režimu je udržet těžiště dne na samotné hře, nenechat si rozptýlit pozornost jinými zajímavými aktivitami. (Opakovaně tu mám pocit, že dny míjejí docela lehce, ale vždy ve čtyři odpoledne se čas zhutní a nastávají hodiny mnohem hutnější, pomalejší, intenzívnější.)

Nakonec by mělo jít hlavně o povzbuzení do dalšího, pokud možno systematického tréninku.

Konec článku, ještě bude jeden s mými ukázkami ze 2. - 4. kola.

Liberecký deník 2023/I Liberecký deník 2023/III