Když to klukům Píše

7. 1. 2024 Honza Pokorný Nezařazené, 5

aneb Tým matikáře Mariana nám to stejně spočítal

Po vánočních a novoročních radovánkách vzhůru opět za šachovnice. A zatímco naše áčko cestuje pro rozhodně ne samozřejmé body do Poličky, my užíváme komfortu domácího prostředí. Dokonce již počtvrté z úvodních pěti kol, anžto los je příznivý.

Výsledky již méně. Místo toho, abychom vydolovali aspoň bodík z vyrovnaného utkání s Litomyšlí a tři z vyhraného proti Polabinám, plácáme se nulou u dna. V posledním derby utkání jsme rozhodně nechtěli nic vypustit, ale z nadějných pozic se urodilo pramálo, kdo mohl, ještě včas zapůlil a vepředu jsme dvoje černé neudrželi. 

A teď navíc po Silvestru lídr tabulky z Vysokého Mýta, dosud stoprocentní, dlouho druholigový. Samí známí, s áčkem by svedli další z mnoha šavlovaček, v níž bychom spíše nebyli favority, naše rezerva může jen překvapit. Skor ve značně redukované sestavě bez prvních dvou, bo Verča již posílá obrázky z NHL v Calgary a Jenda může v Brně aspoň zajít na Kometu, prý i nová hala časem za městské chechtáky vyroste 🙂 Chybí taky Zdenda, jemuž se zatím ze tří nadějných pozic neurodilo, takže nezbývá než angažovat náhradníky. Ty mám zatím spolehlivé, takže Pokorný junior může ve stejný čas válčit o dvě soutěže níž – za déčko proti Dolní Čermné.

A taky na stejném místě – v naší nové hrací místnosti, novostavbě Domu dětí a mládeže. Volnočasové baráky (zušku, DDM) nám mohou široko daleko jen závidět a poté, co jsme byli dosti nešetrně vypakováni stolními tenisty z jejich sklepení, museli jsme se poohlédnout jinde. Naštěstí jsou i lidé, kteří preferují solidnost v jednání, takže s vedením dédéemka šlo rokování hladce.

Těžším rébusem se již jeví vlastní provoz místností. Během čtvrtečních tréninků mládeže je to v plném baráku hračka, ale jakmile přijde „code mode“, končí všechna sranda. Ve čtvrtek absolvovali kapitáni školení vedené předsedou oddílu, z něhož vyplynulo, že některými záludnostmi si příliš jistý není… ani předseda oddílu. Tu klíč, tu kódovací skřínka, tu kódování předních dveří, tu jejich zajištění etc., čtvrteční půlhodinka by ve finále mohla býti Třináctým úkolem pro Asterixe. Ve skrytu duše doufám, že Jirka Švec, kapitán déčka, přijde v neděli o chloupek/kus dříve než já. Po cestě z Hylvát do DDM se synem nadnášíme myšlenku, že bychom včasným zakódováním objektu, po příchodu dostatečného množství hráčů B a D, mohli docílit drtivého vítězství již v 11.00. Za normálních okolností nám již tolik šancí nepredikuji.

Hosty vyhlížím nabušené, neb kápéčko dosud v suchém tričku drtí v devíti lidech… to mně jich spíš devět pokaždé chybí. A taky že jo, prvních sedm, jen na osmé se na nás usmívá spolehlivý náhradník Peter Marinov, ten už proti Oustí taky něco odehrál.

Začátek jsme časově zvládli, jen teda srovnat se v „modré“ v 26 lidech není žádná sranda a příště vymyslíme rozestavění stolů lépěji. Souběžně s námi se hrál duel o čelo KS Ústí D – Dolní Čermná, nakonec nerozhodně 2,5, typický prales, který mohl skončit jakkoliv. Nakonec naši kamarádi zápasovou plichtu spíš zachraňovali: na prvních dvou z lepších pozic jen remizovali, na třetí Martin Dudla naopak půlku zázračně zachránil. Můj kluk lepší pozici ze zahájení v útoku přepálil a zachraňovat musel na čtvrté zodpovědným výkonem v koncovce Karel Taslar.

A my? Proti očekávání bojovně, statečně, ba dokonce na chvíli ve vedení! Na třetí totiž Jirka Píše uvítal pozdě příchozího též Jirku (Doseděla) nátlakovou hrou, která už za hranicí 20. tahu vedla k úplně bezperspektivní pozici. Pak se téměř hodinu hrálo, měl jsem při všech starostech s vlastní pozicí ostatní za vyrovnané, ale Tomáš už dlouho pohřešoval figuru, až po 40. tahu uznal porážku – srovnáno. Po třech hodinách zodpovědné přetahovačky jsem pak já remizoval s Jirkou Koskem, zakrátko byl v koncovce definitivně pozičně umačkán Vojta (13.15). O hodně méně tahů, ale se nakonec se stejným výsledkem vykonal Petr na čtvrté (13.30) a před 14. hodinou v bojovném duelu podlehl Vítek a naopak fantasticky skóroval Michal. Zbývala nejdelší partie dne, kterou si od nadějného začátku až do trpké nuly ve 14.40 odmakal Martin.

Po bezmála pěti hodinách boje jsme lídrovi soutěže podlehli 2,5:5,5, ale nemáme se zač stydět. Důležité záchranářské duely nás ještě čekají.

K partiím směsice vyprávěnek viz níže, jen drobně podepřených rybím pohledem po uložení partií pro soutěžní zpravodaj.

Holásek Vít – Sabol Marian 0:1 To byla důstojná bitva lídrů, kde se Vítek nelekl. Zahájení naopak zahrál odvážně (katalán se Sb4 a a5), po nečekané oběti kobyly na f7 vypotil slušnou výhodu! Vznikla z toho mlha, kde měl velezkušený Marian za kvalitu kvalita dva floky, tedy určitě kompenzaci, ale rozhodně ne výhodu, bílému figury hrály. Nebýt tedy Vítkova „lichess zatmění“ s braním/odevzdáním věže na c5. Mat se nekonal, pole e8 na poslední lajně kryl střelec, zůstala figura méně a zbytek rutina v podání černého.

Trhal Tomáš – Holásek Vojtěch 1:0 Náš hráč konečně přestal blicat a těžkou partii odehrál zodpovědně a vůbec ne špatně… akorát měl proti sobě vysokomýtského Karpova. Nechci kamarádovi tolik nadbíhat, nicméně zahrál španělku jak Tolja v nejlepších letech – pomalinku vpřed, na prostor a slabinu a6. O ni Vojta přišel a pak už to bylo „jen“ srdnaté mlžení, kopání a kousání, pro které bílý neměl pochopení. Metodicky dotáhl výhodu do bodu a 2100 neměl náhodou a mít zase brzo bude.

Píše Jiří – Doseděl Jiří 1:0 Dámy a pánové, my vedli! Já tomu ani nechtěl uvěřit, ale Jirka se dobře připravil/vyspal a  zkušeného soupeře, který měl skrzeva pozdní příchod nepatrný časový deficit, krutopřísně zajel. V nějaké nepříliš teoretické krátce si nechal vytvořit dva pěšce, měl ale i s nimi mohutné centrum a hlavně černý přehlédl nenápadný mezitah Sa6!, po kterém se mu pozice úplně sesypala. Ve finále „jen“ flok míň, ale nebylo vůbec co hrát… vůbec se soupeři nedivím, že radši vzdal a odjel, než aby se další hodinu, dvě, tři trápil. Jirkovi to píše!

Kosek Marek – Mareš Petr st. 1:0 Škoda, protože v zahájení ukázal Petr hluboké porozumění domečkům a výrazně mladšího a ratingově silnějšího soupeře minimálně srovnal, spíš i přehrál. Jenže pak přišel blikanec, zbytečně ztracený centrální flok d4 (bo vazba) a ve zbytku partie Kosek syn prokázal, že 2150 a kandidáta nemá náhodou. Stejně jako na první a šesté škoda…

Pokorný Jan – Kosek Jiří 1/2 Jediná remíza bojovného duelu. S velezkušeným soupeřem jsem nechtěl chodit do ostrých sicilek, takže katalán a posunovačka. I těm ale Jirka rozumí, ze zahájení jsem rozhodně žádné plus nevytěžil, ve dvou  momentech chyběla odvaha k razantnějšímu řešení pozice. Naopak jsem musel hlídat aktivní možnosti soupeře a ve 20. tahu, na prahu oboustranné časovky byla remízová ponuka tak akorát včas.

Ptáček Luboš – Čech Martin 1:0 Tuhle partii jsem před výkopem vůbec neměl za jednobrankovku a průběh mi to potvrdil. Martin se nelekl Lubošovy krotké hry, ze zahájení měl o dost lepší rovinu a pak aspoň rovinu, kterou (by) měl udržet. Ovšem už asi po sté klobouk dolů před Lubem, jak odpudivé pozice (bílými i černými) dokáže umně oživit! Nejde jen o blicky, ale i vážné. Martin postupně zalezl do pasivity, nechal si otevřít královské křídlo a blokádní jezdec byl najednou horší bělopoláka. Zachránit s trvale horším časem nepříjemnou koncovku už byla hodně těžká písemka,  kluci ještě rozepsali druhý partiář, ale nejdelší partii dne nakonec ukončil odchyt věže a opona bojovného duelu definitivně spadla. Oběma bojovníkům náleží uznání!

Píše Michal – Lipavský Dušan 1:0 Mínus 400 a něco rating? No problem, pokud jsi bojovný mlaďák a… netušíš, jak silného a zkušeného soupeře máš proti sobě. Michal až po podepsání partiáře v druhé nejdelší bitvě dne zjistil, jakého borce sundal (dlouholetý ligista s ELO nedaleko 2000). Hrála se nějaká hodně neteoretická holandská, kde bílý přirozeně nastoupil figurami do centra, pak sice ztratil/obětoval floka b4, ale měl nadále aktivní figury a černý po zatmění přišel o figuru – dáma napadla dvě lehké figury. Zbytek byl ve velkém stylu: bílý útočil, černý hledal marně protihru (postouplé a/b duo) nebo věčňák. Skončilo to po časovce roztomilým matem vyhnanému králi, Dušan se stihl vzdát tak akorát. A vidět tu radost v Michalových očích… k nezaplacení! 

Marinov Peter – Kodytek Tomáš 1:0 K lepšímu výsledku bychom si pomohli ziskem na osmé, jenže Tom předvedl proti ratingově rovnocennému soupeři blikanec, který se na téhle úrovni nevidí často. Zahájení neposkládal úplně šťastně, Peter ve „své“ zdi posadil předpisově koně na e5 (toho mu měl náš hráč hned vyměnit). Nic moc by se ještě nedělo, pokud by střelce nenechal Tom na g4 stát i ve chvíli, kdy ho bílý nápadně napadl dámou z g3. Takhle čistá figura míň ve 12. tahu a dalších 30 s ohledem na mančaft a aspoň trochu popsaný partiář, který by jinak patřil do sbírky miniaturek. Každého ale někdy postihne totální zatmění, vzpomeňme na lídra hostí o kolo zpět.

Memoriál Oldy Hájka: hlásíme kontinuitu Remíza v novém