Mdle a naivně

4. 2. 2024 Honza Pokorný Béčko, Nezařazené, 0

aneb Sestup blízko po výsledku 3:5 s Bohemkou

Půl kápéčka za námi a už by to nějaké vzepětí chtělo. Chatrnou útěchou budiž fakt, že jsme šestici porážek utrpěli s prvními šesti mančafty průběžného pořadí. Nicméně na body bylo minimálně v půlce zápasů, těsné porážky 3,5 s Litomyšlí, Polabinami a naposledy rezervou Chotěboře bolí. Mít čtyři, šest či devět oproti kouli je sakra rozdíl…

Nämlich stejně na tom byl ale i náš nedělní soupeř, pardubická Bohemka. Teda v jednom ohledu ještě hůř, protože “o fous prohry” zaznamenala hned čtyři a v nabušené sestavě málem druholigových parametrů, která by měla aspirovat na přední příčky, okupovala se čtyřmi bodíky skromnou devátou pozici. O to víc se dalo očekávat, že k nám přijede s jasným úkolem.

Přijela. Ne teda úplně komplet, bez čísel 1/3/5 (Jedlička, Třasáková, Kuzmin), ale s hodně silnými a zkušenými náhradníky.

Nu a my? Bez prvních dvou, ale s tím se dalo počítat, dvě bratrské dvojice, na posledních dvou stejně jako v novoročním matchi s Mýtem, premiérovým v nových prostorách ousteckého DDM. Kapitáni B a D (Pokyn, Jirka Švec) zodpovědně o hodinu dřív, by přichystali hrací místnost a nedošlo na hečmandu jako posledně. A vskutku nové rozestavění stolů bylo výrazně komfortnější pro všechny, automat na kafe dole též frčel, hosté chválili novostavbu DDM.

A zápas? Tipoval jsem ho od oka vyrovnaný, nějak rozumně udržet před a záď, uprostřed by třeba mohlo zapršet. Naivní prognózy kapitánovy ale rychle vzaly za své, první dvě záhy začaly hořet a poslední dvě odešly zcela ještě v první hodině – na sedmé jsme byli bílými v zadeli již ve 4. tahu, o stůl dál v osmém. Ach ouvej…

Takže nás podobně jako v derby dost rychle opustila chuť bojovat, celý zápas byl vlastně takový odevzdaný. Na trojce stihl včas zapůlit Zdenda a v podezřelé pozici s poledními zvony Petr. Dvoje bílé pryč, ale těžko něco vyčítat. Pak od začátku zdechlou pozici dotahal Michal, to bylo spíš na provětrání partiáře. Můj soupeř nechal běžet hodiny 50 minut, než přijal Pokymu remízovou ponuku, z pozice kapitána zodpovědně dohlížel na spoluhráče. Jediný čestný úspěch zapsal Jirka, vyrovnání nám ale nevydrželo dlouho. Vojta ještě zodpovědným výkonem vyvzdoroval se silným soupeřem černými půlku, ale starší brácha Vítek byl o fous dřív na první učebnicově rozebrán a poslední končil po 13. hodině Tom, který přitom mohl vzdát už mezi prvními.

Dojem z utkání? Matný, nijaký, mimo Jirku nulová pozitiva. Teda ještě Matěj Kobr za déčko, který v pralese na první krásně sundal exoušťáka Pavla Kylara. Za dva týdny jedeme do Lanškrouna, kde nedokázalo vyhrát ani naše áčko. Vzepřeme se konečně osudu?

K partiím při ukládání asi tolik:

Holásek Vít – Horáček Michal 0:1 První partie na téma naivita v KP. Máte bílé se soupeřem o 300 silnějším? Co byste měli? Hrát aktivně, klidně šejdit. A co nechcete hrát? Koncovku. Takže ve staroindické je výměna dam asi nejhorší možné řešení. Podobně Vojta Plát černými usušil už x soupeřů, což v Ústí ale téměř nikdo neví. Bílý už záhy jen kryl slabé floky, pak vykrýval hrozby a černý ho i minimálními prostředky zajel. Ach ouvej…

Kastner Oldřich – Holásek Vojtěch 1/2 Na pohled odpudivá neteoretická pozice, kterou ale Vojta zuby nehty odpovědně bránil a s tradičně výrazně lepším časem ubránil. Olda s blížící se časovkou asi vycítil, že bude záhodno zatáhnout za záchrannou brzdu, remíza v již zcela rovné koncovce za rozhodnutého stavu jeví se spravedlivě.

Šimek Zdeněk – Třasák Ondřej 1/2 Na pardubického “karokanistu” fakt není těžké se připravit, čekal bych tlak… ale Zdenda akorát ztrácel čas, ze zahájení neměl vůbec nic a brzké opakování tahů bylo asi to nejlepší, co mohl udělat. Na rating OK, ale škrtnout takhle brzy bílé pro vývoj duelu nic moc neslibovalo.

Mudruňka Pavel – Píše Jiří 0:1 Aspoň jeden bojovník. Nějaké mezírky v zahájení (přijatý DG) by se asi našly, ale Jirka postupně eliminoval lehkou aktivitu ratingového favorita, pak rozehrál dvojku střelců a na bílého přímočaře nastoupil. Aktivitou v centru získal floka a úplně na konci už ve zdechlé pozici bílý přehlédl jednotahově věž. Dobrá práce!

Mareš Petr st. – Makeš Martin 1/2 Dlouho teoretická bouda, kterou mám raději černými, ale Petr svému domečku věří. Tady ale bílý asi až moc dlouho převaloval figurky, sok na něj nastoupil po sloupcích h/g, přechodně obětoval figuru a ve finální pozici mu ryba šplouchá plus 2. Opět včas nabídnutá remíza, těžko chtít víc.

Daněk Pavel – Pokorný Jan 1/2 Přes nedlouhý průběh (17 tahů) bylo v partii několik zajímavých momentů. Bílý opět spíš nevhodně utekl z hlavních variant a rozhodně nestál líp, spíš fous hůř. Ve dvou momentech jsem ale nenašel odvahu na razantnější řešení pozice a s výrazně horším časem (půlhodina proti 50 minutám) nabídl plichtu. Kapitán hostí dlouho otálel, skoro tři čtvrtě hodiny zkoumal okolní pozice, než přijal. Ve finále by se mohl snažit akorát černý… pachuť ze zpackaného zápasu mi ale veškerou bojovnost vzala.

Píše Michal – Kopecký Tomáš 0:1 Na d4 tolik gambitů neexistuje, ale znát jejich základy by bylo fajn. Pro Michala byla Budapešť španělskou vesnicí, kterou uchopil vůbec nejhůř, jak šlo: přetah d5 a ještě pobídka na “oběť krát f2” nesmyslem Sg5. Zbytek partie je bezpředmětný. Zahozené bílé ve !4. tahu!

Jelínek Václav – Kodytek Tomáš 1:0 A zase další základní vývinové schéma: na domeček se Sf5 patří druhý střelec na e7, nikoliv d6, aby po e4 s napadením bělopoláka nešlo další e5 s vidlí na dvě lehké figury. Což se stalo 🙂 Dalších skoro 50 tahů opět o ničem, jakkoliv Tomášovi nelze upřít bojovnost. Jak sám pravil po partii, bez figurek se hrát nedá.