Řežba

26. 1. 2025 Vašek Grundman Nezařazené, 9

„Podívejte se, vždyť v tomhle zápase to jsou samé zajímavé rezultáty! Výhra – Výhra – Prohra – Prohra – Prohra – Výhra, jenom na posledních dvou deskách, to je snad jediná výjimka, tam to byly dvě rychlé remízy a skončilo to 4:4.“

Polabiny C : Vysoké Mýto 4:4

V sedmém kole jsme zavítali do Pardubic, kde jsme mohli potvrdit setrvání v soutěži i pro příští rok. Polabiny byly dlouhodobě krajskou šachovou velmocí, ale mládež jim teď upadá, 2. ligu dvakrát po sobě vyhrály s déčkem, ale teď se potácí u dna dokonce jejich céčko, body už nutně potřebovaly, takže se dal očekávat náročný zápas o každé deko. Sestavu jsme postavili silnou, pár lidí sice chybělo, ale žádná omluvenková kalamita nenastala. Pardubice jsou hezky blízko, takže vstávání bylo v pohodě, v Pardubicích jsme ještě nabrali „domácího hosta“ Tomáše Veselého a jelo se do Rosignana (kolik nedělí už jsem tam strávil?).

Domácí nás ovšem nepříjemně překvapili, v prvních šesti tuhle sezónu ještě nenastoupili, takže elově byly dvojice plus mínus vyrovnané. I začalo se. Dneska se hrály opravdu zajímavé partie, dynamické pozice, hodně se dalo získat, hodně pokazit.

Na jedničce se hrál přijatý dámský gambit (?), Marian nebojácně drží pěšce, ale figurky Aleš Jedličky se nepříjemně rojí, oba ztrácejí čas, jsem napjatý, kdo z nich se přepočítal. Já o šachovnici vedle končím svoji černou cestu (čtyřikrát po sobě černé, považte!), užívám si bílých figur a toho, že ve španělské mám malé plus. Tomáš Veselý hraje nějakou totální divočinu v královské indické, Martin Stoček na něj vyjel všemi pěšci, které měl po ruce a je jasné, že to Tomáše bude stát figuru. Snaží se tedy vymyslet, jak ji šikovně předat. Tomáš Trhal hraje Jf3, soupeř na něj (podobně jako na trojce) startuje celým královským křídlem, říkám si, že tohle si snad černými nemůže dovolit. Marek Kosek brání teoretický kalatán, dokonce mi to otevírá vzpomínku, jak jsem se stejnou variantu kdysi učil (muselo to být hodně dávno, protože jsem tehdy uměl zahájení). Na šestce stojí Marozcyho struktura, vyměnily se dámy, ale jistou iniciativu má stále Luboš Ptáček. Sedmička a osmička tak jediné plodí nezáživnou podívanou, na sedmičce se postavila typová pozice s izolákem a půl, na osmičce se ve výměnné francouzské vyměnili střelci a půl. 1:1

Zbylé partie ale jsou teprve na svém začátku, hrálo se vytrvale a dlouho. Na jedničce se pěšci srovnaly, ale bílý ve svém tlaku trochu zaostal vývinu, navíc má Marian volného pěšce b4, zda bude slabý či silný se ještě ukáže. Já jsem se soupeřem odtahal necelých deset tahů teorie, v pozici se ale cítím mnohem lépe, stupňuju tlak a soupeř má co dělat s obranou. Oba nás to stojí kupu času, hrajeme tempem 10 minut na tah, druhá polovina tahů do kontroly bude sranda. Tomáš Veselý opravdu figuru obětoval/ztratil, ale jeho kompenzace je skvělá, při opačných rošádách má centrum a aktivní figury, čekám bod. Na čtyřce opticky nepodložený útok černého proráží, získává pěšce, ale stále doufám, že dobré figury bílého tuto ztrátu kompenzují. Marek Kosek vyrovnává hru, jen už má klasicky na budíku čas spíše v řádu sekund než desítek minut. Luboš mezitím stupňuje tlak, vypadá to dobře do chvíle, kdy triviálně nastavuje pěšce. 

Tenhle stav nějakou dobu trval, nikde nic jasného, pomalu (teda většina lidí pomalu, Marek Kosek a já s mým soupeřem sakra rychle) se všichni dostávali do časovek, ve kterých se hned tři partie rozhodly. Na jedničce Marian dává za otevření pozice figuru, na první pohled se mi to moc nezdá a po partii on sám říká, že to korektní nejspíš nebylo, soupeř už ale v časovce pozici nezvládá, bod pro nás. 2:1 Marek Kosek ale zároveň kdesi potratil tři pěšce, to se stalo zcela mimo mé vnímání, protihru nenachází. 2:2 Luboš šejdí o něco lépe, pomocí průlomu se mu dokonce podařilo získat figuru, soupeř se sice ještě chvíli snaží bojovat se svými pěšci, ale ti nemají šanci. 3:2

Dohrávají se partii na deskách 2 – 4, já jsem mat ke svému zklamání nedal, ale stále si držím šance v trochu lepší koncovce (dobrý jezdce proti chcípákovi střelci, obě strany mají věž). Tomáš Veselý bohužel někde svoji iniciativu ztratil, soupeř figuru vrátil, ale nakonec mu zbyl jeden pěšec navíc, koncovka vypadá bledě. Podobně i Tomáš Trhal se snaží ohrozit černého monarchu, protože jinak černé pěšce na královském křídle nezastaví. Soupeř se však ubránil, pěšci prošli. Pozice Tomáše Veselého se taky zhoršuje, v nestejných střelcích už má dva pěšce méně, protihru nemá. Vše je tak na mně, v technicky jasně vyhrané pozici však kazím, co jde, už už jsem připravený být matlal dne, naštěstí se jako poslední zmýlil soupeř, most ve věžovce už postavit zvládnu (i když mi to po pěti hodinách hry chvíli trvalo, než jsem se odhodlal :)). 4:4

Aleš Jedlička – Marian Sabol

Tady už oba hráči od začátku tvořili, respektive pokud mělo zahájení nějaké vzory, tak jim vzpomínání zabralo hodně času. Pěšce navíc Marian neudržel, ale bílý to s ofenzívou přehnal, černé figury sice byly trochu svázané, ale vyvinuté, zatímco bílé dámské křídlo ležící, spící. Nakonec se to dostalo do pozoruhodné pozice, černí střelci b8 a b7 společně s těžkou artilerií na géčku ostřelovali královské křídlo, bez pěšců bylo ale těžké prolomit bílý pěšcový val. Proto tam už ve vrcholné časovce Marian vrazil figuru, správné pokračování proanalyzovali do remízy, bílý se ale nestihl zorientovat a po kontrole už jen mohl sčítat škody. Když byl se sčítáním hotov, vzdal se. 0:1

Václav Grundman – Jaroslav Mojžíš

Soupeř se nejspíš s Berlínem snažil mlaďáka (haha) utahat v koncovce, uhnul jsem ale pokračováním, které mě naučil expolabinský Michal Novotný. V devátém tahu nastala kuriózní situace: odtahali jsme teorii, ale pozice se z mého pohledu zdála výrazně lepší za bílé, byť musela být z logiky věci rovná. Ani jeden z nás ale dobré pokračování za černého nenašel, král zůstal v centru, několikrát už jsem si myslel, že dělám vítězný tah… budík s pěti minutami na dvacet tahů byl ale neúprosný, soupeř se dobře bránil a výsledkem byla pouze trochu lepší koncovka. Pak se ale černý trochu netrpělivě oslabil, myslel jsem, že přecházím do triviálně vyhrané věžovky, kterou jsem však kazil tak dlouho, až byla potřeba opět pomoc od soupeře. Přišla. kterou jsem (minimálně podle lichessového Stockfishe) poměrně bez chyb dovedl do bodu. 1:0

Martin Stoček –  Tomáš Veselý

Královská indická, varianta čtyř (pěti? šesti?) pěšců, bílá falanga byla neúprosně připravena uzmout jednoho z koníků. Tomáš ale vymyslel velmi dobrý způsob předání, jeho střelci mířili na velkou rošádu bílého, pěšáci d5, c5 v centru bez oponentury, čekal jsem nějaké matové vedení, Tomáš po partii taky říkal, že to tam určitě někde bylo. V partii však bílý figuru vrátil za rozvrat černého centra, nejspíš se v tu chvíli dalo ještě zabrzdit a partii zremizovat, ale to (nejspíš, přesné okolností neznám) bylo Tomášovi málo, zkoušel najít ještě šance, ale koncovka byla beznadějná. 1:0

Tomáš Trhal – Lukáš Lihotský

Na tuhle partii jsem koukal taky hodně překvapeně. Černý se na nějakého Rétiho (?) vyřítil všemi pěšci královského křídla, přitom jeho figury ještě nebyly vyvinuté. Čekal jsem, že tyhle húrašachy stihne nějaký silný trest, Tomáš se však někde přepočítal, přišel o pěšce a byl nucen vyměnit dámy. Pořád se dalo doufat, že aktivita figur pěšce z části vykompenzuje, Tomáš se vyhrnul na černého krále, ale černý se ubránil, na mat už nezbyly figurky. 0:1

Josef Vařejčko – Marek Kosek

Hlavní varianta Katalánu se Sd2 a Sa5, Marek se dlouho a trpělivě bránil, měl jsem pocit, že pár figurek vyměnil, opožděného pěšce vyřešil a může s optimismem vyhlížet šachové zítřky, ale pak se něco stalo a po své časovce jsem si mohl prohlédnout jenom černé trosky, pěšáci chyběli. 1:0

Luboš Ptáček – Jáchym Kulhánek

Klasický Maroczy, výměna dam, Luboš stupňoval tlak do té chvíle, kdy přehlédl dvoutahově pěšce. Jal se tedy mlžit („Musel jsem tu pozici zhoršit, abych ji mohl zase vylepšit.“), soupeř podcenil průlom na dámském křídle a stálo ho to figuru. Chvíli se snažil dvěma pěšáky vytvořit kompenzaci, ale po ztrátě jednoho z nich složil zbraně.  

Adéla Třasáková – Jiří Kosek

Nejzajímavější částí partie byl jednoznačně fakt, že osoba s příjmením Třasák/ová nehrála Londýn. 🙂 Byla to nějaká potahovačka po d4, po vzniku černého izoláka vznikla pozice pro trénink pokročilých, možnost ukázat, že rozumím slabinám a silám izoláka lépe než soupeř… Spor byl vyřešen nabídkou remízy. 0,5 :0,5

Dušan Lipavský – Lukáš Starý

Výměnná francouzská, ze šachovnice zmizeli střelci a to bylo vše. 0,5 : 0,5

Prostě pořádný zápas, hodnocení pozic se měnilo na 1., 2. a 6. (tam jsme získali), na 3. a 4. se zase partie otočili v náš neprospěch. Dělbu bodů lze označit za spravedlivou, smutné jsou asi hlavně Polabiny, my sice ještě matematicky zachráněni nejsme, ale pokud se nějaký tým nesplaší a neudělá v posledních 4 kolech 9 bodů jako onehdá Ústí, tak jsme zcela v pohodě. Nechci nic slibovat, ale možná přijde i kouzelník rozbor partií, rozhodně je co analyzovat.

Lípa těsně porazila Náměšť a jde za postupem, v záchranářském souboji Jihlava porazila Náměšť B, Polička dostala na budku od Rychnova. Týmy 12 – 9 mají dohromady 9 bodů, 8. má 10, takže hlavní otázkou je, kdo si ze čtyř posledních týmů vytáhne nejdelší nesestupovou sirku.

Od sousedů: Neviděl bych to čer(m)ně Vít Holásek: Céčko stále suverénní