Od sousedů: Klasicky, akorát bílými tragicky

23. 2. 2025 Honza Pokorný Nezařazené, 0

aneb 4,5 a dvě pokorné koule

Tři kola do konce východní sekce kápédvojky a situace jasná jak únorové nebe: na piedestalu Ústí C, jistící v KP už o záchranu bojující Ústí B. S neměnným pětibodovým mankem my – Česká s třemi ousteckými hosty – s čtyřbodovým polštářem na nejbližší pronásledovatele. Takhle by to mohlo vydržet až do konce.

Tentokráte vyjíždíme za tamním céčkem do Lanškrouna. Moje srdeční město, mám odtud oba rodiče, x dalších příbuzných, hromadu známých a vzpomínky na hezké, sic nešachové dětství. Zdejší oddíl je pro mě příkladem, jak dlouhodobě pracovat kvalitně i na malém městě: věkově svěží áčko se stabilně drží v druhé lize, v béčku a céčku sbírá zkušenosti další generace juniorů, kteří spolu s mladšími hrají dorosteneckou ligu. Dílem i proto, že TJ umí stáhnout talentované i z okolí (například Čermné, ale i Moravské, Svitav). Cítím za tím manažerský a trenérský um Jirky Krištofa, Tomáše Pokorného, asi i dalších. Z Lanškrouna vzešla řada předních českých šachistů minulosti (Janové Smejkal a Ambrož, stříbrní z OH v Lucernu 1982!) i současnosti (Jan Bernášek, Josef Havelka), „obyčejné“ kandidáty už ani nepočítám. Zmínku zaslouží také pro královskou hru mimořádně přívětivé prostory Dělnického domu.

No, mohli bychom se v Ústí inspirovat!

Sestava na neděli rodí se celkem v poklidu. Hurťákovi se pořád nechce, ten už se určitě těší na Svitavy 🙂 Takže klasicky spolehlivý a neprůstřelný Ivoš na první, já s Vlastou úderné oustecké duo 2+3. Po delší dovolené se vrací do soupisky Milan Bureš… a plejádu chybějících juniorů kompenzují tři junioři jiní… a skorojunior Saša. Ku dosažení tradičních 4,5 by to chtělo nějak rozumně udržet záď a urvat ideálně +2 vepředu. V KPII ale nemá cenu nic plánovat, veškeré predikce se obvykle zbortí tak do hodiny/10 tahů. A že je sedmibodový soupeř (jako jediný s průměrem základu pod 30 let!) třetí od konce, taky nic neznamená.

Zápas byl po hodině takový neučesaný, těžko se v něm vyznat – radši jsem okukoval druhou ligu. Ivoš s Julkou v roztodivné pozici, já s prostorem i lepším časem, Vlasta klovl pika a v poklidu zesiluje. Milan by rád remízu, soupeř žel ne, Marian dejme tomu rovinu, Saša nakloněná rovina, osmička v poklidu.

Začalo se před polednem Sašovou půlkou na sedmé na návrh domácího hráče, pro nás zlatá, Lanškrounským na konci velmi chyběla. V Tomášův bod jsme vůbec nedoufali, ale o to byl vítanější. Vlastův jo, ten to ani jinak neumí. Pak bohužel v oboustranně bojovné partii praskl Marian, ale klíčový bod padl tam, kde jsme úplně nečekali – u Michala na osmé. Říkal jsem si, že ze dvou snad rovných a jedné lepší pozice ten bod už nějak vydolujeme – Milan bohužel neudržel, ale Ivoš nezklamal, a tak moje křeč naštěstí už o ničem nerozhodovala. Na našich 4,5 se už kurzy asi nevypisujou.

Na šachovnicích se dělo asi tohle:

1. Kalousová Julie-Prax Ivo 0:1 Bitva hodná první šachovnice, kapitán bojovně naladěn. Soupeřka nejdřív spíš opatrně, záhy v sicilce vznikla hodně nevšední, rozházená pozice. Hodně počítání, černý měl tradičně výrazně rychlejší ruku a postupně převzal iniciativu. Z aktivity rezultovala materiální výhoda, pro bílou bylo těžké v permanentní časovce pozici zachránit, i když vzdorovala srdnatě. Lehce přes padesát tahů a předposlední dohraná partie.

2. Pokorný Jan-Horák Vojtěch 0:1 Řachanec po x letech, ale po právu, soupeř hrál druhou část partie výborně. V první tlačil já, s výrazně lepším časem a prostorem. Přešel jsem kolem výhry už v 15. tahu, ovšem v nelidské variantě s obětí figury, kterou jsem viděl jen v náznaku. A pak se začala partie lámat, obracet, kazit. Místo další aktivity došlo k nevhodným výměnám, skončil jsem v nepohodlné koncovce a černý ji hrál jako z partesu. Přehlédl jsem klíčový postup béčka (nešlo brát kvůli matu na jedničce), protrápil se časovkou, sice na rovném materiálu, ale s prakticky chycenou věží, která mohla při nestejňácích jen kyvadlově a2-a4. Nezbylo než počkat, až kapitán pečetí na 4,5, a se ctí vzdát. Útěchou mi budiž, že jsem dopadl podobně jako o pár kol dřív Tomáš Veselý, jenž měl k dobru bílé a +200, já jen 100.

3. Dušánek Filip-Hrobař Vlastimil 0:1 Tohle bylo taky jak z partesu, opět za černé, ale od začátku. Junior nejdřív v karokánku pomýšlel na gambit (f3), ale záhy krotce přetáhl, hrál zavřenou variantu bez pár temp. Pro Vlastíka rutina – flok víc po „kombinaci“ na e5, aktivita kombinovaná s vhodnými výměnami, bílý se vůbec k ničemu nedostal… a pak dostal. 6/6 válec.

4. Bureš Milan-Lána Vincent 0:1 Milan toho po koncertu s Fleretem moc nenaspal, ke všemu musel řídit. Takže vůči remíze bychom nic nenamítali, ve výměnné francouzské také nabídka záhy přišla. Ale junior hrát chtěl a technicky na tom byl dobře – i v redukované pozici při věžích a koni zesiloval aktivitu, až bílá pozice praskla. Kde přesně, netuším.

5. Křivohlávek Josef-Nikolinko Tomáš 0:1 Bod s klikou, ale o to cennější. Na začátku nějaká celkem klidná slovanská, bílý měl při těžkých figurách možná malinké plus, pak ale najednou pěšce míň. Věžovka se tvářila hodně remízově, pěšcovka 2/1 taky… akorát k naší radosti se domácí hráč vydal pro špatného floka a géčko nechytal.

6. Pokorný Marian-Teichmann Radek 0:1 Černý bez viditelné chyby, bílý slušně, ale nepřesnosti se časem nasčítaly. Začalo to v zahájení (nechat si vyměnit Sc4 byla škoda, toho bílý v sicilce s c3 potřebuje), pak v ještě rovné pozici ztráta asi dvou temp, domácí mladík přímočaře nastoupil a bílý král nepřežil – skončilo to matem. Nevadí, jedeme dál, 4/7 a perfo 1779 je pořád slušný výkaz.

7. Boháč Luboš-Nikolinko Alexandr 1/2 Tahle remíza domácí určitě nepotěšila a nám se notně ulevilo. Po vyloženě neteoretickém začátku si černý s králem v centru zalezl do protivné vazby, udeřit mohlo z jedné i druhé strany. Místo toho bílý nabídl smír, aniž by se zeptal kapitánky, ufff…

8. Jasanský Michal-Sadílek Filip 1:0 Jediné úspěšné bílé! A ke všemu na osmé, kde je to obvykle spíš loterie. Na desce nějaká hodně poklidná italka, nic se moc asi nedělo, ale černý najednou pohřešoval kvalitu. A náš junek nic složitého nevymýšlel – prostě poměnil, co šlo, a věžka posbírala, co měla.

Těsná výhra, od nás nic jiného nečekejte. Po dost neučesaném průběhu, opět nic překvapivého. Naštěstí máme dvě jistoty (Vlasta, Ivoš), takže ani první výpadek obou Pokorných nevedl ke ztrátě bodů/postavení v tabulce. Lanškroun zabodoval o dvě patra a jednu místnost vedle, druholigovou příslušnost si pojistil výhrou 5:3 s béčkem Náměšti. Duel to byl ale pracný a s řadou překvapení, největší utrpěl velezkušený Roman Solil, kterého na osmém prkně vycvičil klučík ročník !2015! s ratingem ani ne 1500! Lanškrounský bard odepsal ještě o poznání větší hromadu bodíků než já…

Společenská dohra se žejdlíkem a rozbory na Bábě, kde nás doplnili skórující oustečtí céčkaři Netík s Vojtou Holáskem, dva psi a Natálka. Tedy šachová neděle, jak se sluší a patří.

Druhé místo máme jisté i po dalším domácím kole se Svitavami B, kteréžto nás čeká za tři týdny.