Šachový klub Ústí nad Orlicí

Do kostela i pivováru

aneb Z Oustí do Žamberka čtyřmi vozy tam a zase zpět

Hezky se zatím píší novoroční reportáže. Přesídlili jsme do nové klubovny, oddíl dostal vítaný impulz, čtvrteční večery mají najednou šmrnc… i na výsledky se kouká hezky. Áčko potvrdilo postupové ambice drtičkou 7,5 v Pardubicích, béčko obralo o bod favorizovanou Chrudim, céčko už má po výhře v Horní Čermné první místo a (možná) postup téměř jistý, éčko i přes první porážku stále vede prales, mládež zaválela v posledním trojkole KPDŽ.

Nu a naše déčko zdolání Řetůvky katapultovalo na druhé místo před již zmíněnou Čermnou. A takhle nahoře by se nám líbilo až do konce, nutno ovšem postupovat pokorně od zápasu k zápasu… další krůček nás čekal na půdě Žamberka.

To býval kdysi velmi nebezpečný oddíl, hrávající špičku kraje. V paměti máme ze silných hráčů legendárního doktora Zámečníka nebo předčasně zesnulého Ivana Belobrada. Ze Žamberka vzešel i FM David Výprachtický, hrající extraligu i první desku druholigového Lanškrouna. Jenže jak roky přibývají a mládeže se nedostává, ani budoucnost oddílu (asi) není kdovíjak růžová – zbyli srdcaři a sympatická hrací místnost v sídle místního pivovaru, kam jezdíme tuze rádi. Speciální pojítko se Žamberkem pro mne v posledních letech představuje kamarád, husitský kněz a kolega z oustecké zdravky Aleš Toman – to totiž kdysi býval hodně silný šachista, hrávali jsme spolu v lize dorostu. Jenže víte, jak to mají duchovní o nedělích…

Já se aspoň mohl těšit, že 25. ledna spojím příjemné s příjemným. Horší už bylo splácat osmičku bojechtivých, soupisku kdovíjak širokou nemáme. S předstihem se omlouval lídr Vlasta, stejně tak spolehlivý Tom a úderné bratránkovské duo Pokyn junior+Skubi odjelo na rodinnou oslavu do nedalekých Říček. Oťukáváme tak spodek sestavy, zároveň vymýšlíme možné „zkratky přes Zakletý“, kdyby nejhůř… zkrátka shánění osmého bylo tentokrát veselé. Nakonec nám trn z paty vytáhl Petr Hájek, který po rozcvičce za éčko nepohrdl ani možností o patro výš a ještě vzal starostenským vozem kapitána.

Když už jsme u dopravy, bylo to logisticky docela veselé, skoro jako z Cimrmanů:

skupina A, to jest píšící reportér, s řidičkou a psím maskotem, vyrazila s předstihem načerpat duchovní energii

skupina B, to jest rodina Svobodových, startovala z Potštejna a o Ústí ani nezavadila

skupina C s řidičem Jožkou, posbírala, koho mohla (Saša, Hejdič, Matěj)

skupinu D tvořil řidič Petr Hájek a kapitán-lídr Kuba Netušil.

Dopravně v pohodě, já před desátou z husitského kostelíka duchovně posílen a lehce po desáté jdeme na věc. Domácí o něco slátanější než my (chyběli David Brdíček, Jirka Vencl, Pavel Havrlík) a po první hodině to vypadá snově. Kuba nejmíň vyrovnal, já mohu dobře známou pozici tahat a tempo a brnkat soupeřovi na nervy, Petr postavil francouzskou aktivně, Hejdič gambitově šejdí. Matěj čelí tlaku bílého, tam by se mi půlka líbila, naopak Saša tlačí výrazně. A poslední dvě vypadají taky k světu, Jožka i Petr pěkně pomalinku pozičně.

Ani ne hodina stačila na bod Ondrovi, hodina a půl mně. Vzápětí to zapůlil korektně Petr a stav 2,5 před polednem se nám převelice líbil. Jenže domácí nesložili figurky a srovnali, nejdřív neodolal útoku Petr, pak neudržel koncovku Matěj – 2,5 srovnáno. Na první dobrou jasný zápas se tak začal nepříjemně komplikovat, Saša najednou nestála jasně líp, ale spíš hůř, na první a sedmé se to přetlačovalo. Pomalu hodinu a půl trvalo, než se vyjasnilo, před půl druhou Kuba korektně zapůlil, Saša přešla do vyhrané pěšcovky, Jožka trpělivě realizoval s kvalitou víc.

5:3 je výborný výsledek, proti zkušenému soupeři jsme opět prokázali týmového ducha.

Na jednotlivých šachovnicích událo se přibližně následující:

Wiesinger-Netušil 1/2 Dvojice, která by se s klidem mohla sejít o soutěž i dvě výše. Dle očekávání karokánek, ale bílý ho na můj vkus hrál zvláštně, míchal plány, přišlo mi to hodně na sílu. Kapitán se vyvíjel zcela zdravě, odhadoval jsem lepší černou koncovku, jakou Nety umí. Ale bílý makal ze všech sil a remízu nakonec uhájil – nejdřív ji neúspěšně nabídl, pak přijal.

Pokorný-Kalous 1:0 Vysoce kladné skóre jsem si pokazil loni, kdy jsem s Tomášem totálně vyhranou pozici vyhodil do remízy. Dnes jsem věřil, že mi narozeninový motýlek od Natálky i podpora čtyřnohého oddílového maskota přinese štěstí… a taky že jo. Remízová smůla konečně prolomena! Zahájení pro dětičky jsem blical, Tomáš pracně vymýšlel… a vymyslel blbě. Oř na h5 se ocitl v autu a v konečné pozici místo jeho odchytu došlo na odchyt dámy s králem v centru. 16 tahů do kroužku, před polednem na oběd a pivko.

Mazura-Svoboda 1:0 Junior je pro náš oddíl velkým příslibem, na svůj věk hraje velmi zdravě, technicky jistě. Proti němu velezkušený domácí borec, co míval málem 2000. Francii pojal spíš zdrželivě, Petr se na něj vyřítil na dámském křídle. Pak ale křídlo, kde měl hrát, zablokoval, a bílý na něj přímočaře nastoupil. Nakonec ani nebylo nutné obětovat, černého krále neměl kdo bránit.

Hejda-Martinec 1:0 Zatím má Ondra sezonu jak na houpačce, lepší momenty střídá s blikanci. Tady to byl typickej skoroprales, bílý hodně lehkou rukou obětoval floka, aby v kvapíkovém tempu začal z (asi) horší pozice vymýšlet hrozby. A vymyslel klasický šejd, černý ve snaze bránit se dosáhl výměny dam, ale přehlédl koňskou vidli. Zbytek už netrval dlouho, věž by černé pěšce pozřela, střelec je neměl jak bránit. 33 tahů za ani ne hodinu, prostě vážná nevážně.

Kacálek-Kobr 1:0 Matěj je klidná síla, pomalinku se blíží k hranici 1900, která mu bude v maturitním ročníku slušet. Ale proti němu další z domácích matadorů, držák, kterého jsem nikdy neporazil. Náš mládežník zkusil holandskou s g6, bílý nehrál hlavní lajnu, ale nejdřív obsadil centrum a pak se na juniora vyřítil. Od oka příjemnější pozice s minimem rizika, černému se to nehrálo snadno. Nakonec nepodlehl útoku, ale přistál ve špatné koncovce. Dost dobrý výkon zkušeného Žamberáka.

Dudlová-Kopal 1:0 Saša mě měla v oddíláku na lopatě, neradno podcenit primánku ousteckého gymnázia. Zkušený soupeř dal jakýsi divný mix b6 a francouzské, Saša se s tím nepárala a po obsazení centra obsadila i klíčové pole d6. Partii jsme měli za vyřízenou, ale něco se přihodilo, najednou byl materiál rovný, pak s flokem minus bílá bránila protivnou koncovku těžkých figur. Pak muselo dojít k dalším zápletkám, Saša nápor ubránila, vyměnila těžké figury a skončila ve vyhrané pěšcovce s krytým volným d6.

Bém-Chmelař 0:1 Taky Jožka se ve čtvrtek rozcvičil v rámci oddílového přeboru, hezky mu ELO bodíky naskakují. Černými poskládal přetahovaný karokánek zcela zdravě, pojetí bílého se mi zdálo pramálo. Zahlédl jsem pěšce víc v blokované pozice náš hráč musel makat, remíza by byla málo. Pak už to byla kvalita víc, s postouplými pěšci, černý zesiloval poctivě a dočkal se odměny. Vítězný bod!

Hájek-Držmíšek 1/2 S Petrem jsme na dálku poladili zahájení, přeci jen v Nekoři měl namále. Soupeř 1650+ nebyl ořezko, chlapi se do sebe v Nimcovičce zaklesli. Bílý to poskládal naprosto správně (centrum, dvojka střelců), černý typově napadal. Starosta věděl, že má remízku povolenou, za stavu 2:0 v lepší pozici přišel příhodný moment ponuku v 15. tahu provést. Dobrá práce, k tomu dopravní výpomoc, děkujeme!

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *