Goliáš to uklohnil

25. 1. 2026 Pavel Holásek Céčko, Trénink, 2

ŠK Ústí nad Orlicí C – ŠO K a.s. Kunvald 4,5:3,5

Premiéru v nové klubovně dnes zažilo i céčko. Sparringpartnerem pro slavnostní okamžik mělo být poslední družstvo tabulky Kunvald, které jsme vloni na jejich půdě porazili 7,5:0,5. Chtěl jsem napsat, že Vojta tradičně sčítal omluvenky a musel se spokojit s náhradní sestavou, jenže koukám do tabulky, že my velmi podobně nastupujeme vlastně furt, jen dvě poslední desky se točí podle toho, kdo může. Nastupovali jsme každopádně celkem v klidu s tím, že na Kunvald to stačit bude (to není podcenění, ale realistické hodnocení).

Hosté podle očekávání s Vymetálkem (teprve potřetí), ale jinak taky podobně nekompletní jako my, takže obavy o výsledek stále nenastávaly. Martin nám přišel pustit onliny, kafe a čaj se vařily a my v přátelském duchu hráli. Že se nikde nic ultrasnadného nerýsovalo, to nás nemohlo rozhodit, hrát na výdrž jsme zvyklí. 

První jsem vyhrál já, soupeř mě ve špatné koncovce už nezkoušel. 1:0

Mohl jsem jít vedle vařit čaj za čajem, opravovat písemky a semtam nahlédnout, jak se nám sypou body.

Sypaly se tak napůl: Bohoušovu prohru kompenzovala Jardova výhra a bylo to 2:1.

Optimisté měli stále na čem stavět: Vojta si urval tradičního pěšce na dámském křídle a nějaké aktivní figury soupeře přece nebudeme brát vážně, Petr svým zamotaným pozicím rozumí, z Karlovy partie si vybereme momenty, kdy stál lépe on, a Vojta Eliáš vzadu hrál ucelenou partii jako starý mazák. (Akorát Pavlovu pozici bez figury by ani optimista neokecal.)

Pesimisté, kdyby nějací byli, mohli ovšem vidět zápas opačně: Vojta trpí pod tlakem, Petr tápe, a co dokážou zahodit zadní desky, o tom existují celé legendy.

Trochu nás mohl uklidnit Karel, který nakonec ve věžovce k vítězství nějak dospěl, až zpětně se mi rosilo čelo, když jsem se díval na záznam. 3:1

Někdy v tu chvíli obcházel desky Petr, který měl nabídnutou půlku. Vojta H. ještě vyhraný nebyl, Vojta E. skoro jo, ale spoléhat se na to nedalo. Petr hrál proto radši dál.

Potom někdy uznal beznadějnost svého odporu Pavel. 3:2

Petr pak už soupeře v remízové střelcovce dál netestoval, nebylo kudy. 3,5:2,5

Vojta Eliáš pak získal kvalitu, čímž se jeho pozice začala nebezpečně naklánět směrem k prohře. Zbýval tedy Vojta H., který ale už měl věžovou harmoniku na druhé řadě, proti tomu nemohl soupeř s věžovou harmonikou na sedmé řadě nic dělat, rozhodující bod pro nás. 4,5:2,5

Vojta E. pak už mohl bez nervů předvést, že rutina v koncovce, kde je třeba bránit postupu pěšců, mu přece jen chybí. Nejdelší partie dne, ovšem bez bodu. 4,5:3,5

Co na to říct? Zpětně lze najít momenty, kdy jsme mohli své neúspěchy ještě rozmnožit (Vojta H. a zejména Karel), a pak si můžeme zhluboka oddechnout. Profesorský výkon, totiž hra na to, že „ono to nějak půjde“. Doufám, že se nám jednou nevymstí.

Holt když Kunvald jednou zjistil, že nenarazil na Sašu, vzepjal se k heroickému výkonu a málem mu to vyšlo.

1. Pavel Holásek – Petr Vymetálek

Soupeř hrál proti Rétiho systému lehkomyslně, ztratil tempa, já jsem po výměně dam v pozici katalánského typu nedopustil, aby dokončil vývin (Sc8 byl tragéd tam i onde), a přešel jsem snadno do vyhrané koncovky. 1:0

Pro ilustraci pozice po 8. tahu černého a pozice závěrečná.

2. Roman Hodek – Vojtěch Holásek

Jestli chtěl hrát Vojta proti dámskému gambitu Cambridge Springs, pak si „nevšiml“, že bílý nehrál Sg5. Ze zahájení měl bílý příjemnou výhodu, centrum, vývin, byl to černý, kdo musel řešit, co s bělopolákem. Vojta to nějak odbránil, něco poměnil, bílý potom přehlédl taktickou výmluvu a odevzdal pěšce zbytečně, po výměně dam už byl Vojta na koni a jeho harmonika byla účinnější než soupeřova. 0:1

Tady je situace po chybném 26. d5?, pěšce lze prostě sebrat 26. … exd5 27. exd5 Vxd5 28. Vg4 Vd4!-/+, věž se uhnula a mat na g7 překryla.

Tady Vojta zahrál 42. … Vgd2! s hrozbou matu na 1. řadě, bílý si sice sebral dva pěšce, ale černý král pak prošel až na g3.

3. Petr Mareš – Stanislav Krčmář

Králka v útoku s otevřeným déčkem, kde Petr našlapal pěšcem až na e6 a tvořil hru. Potom černému kuriózně chytil koně na e5 – a ještě kuriózněji si ho nevzal v obavách z nějakých bubáků. Pak mohl pro změnu chytat v centru odvážnou černou věž, ale neučinil ani to. Měl sice nezvykle lepší čas, ale partie po výměnách dospěla do remízové střelcové koncovky. 0,5:0,5

Tady jde 17. fxe5 Vxe5 18. exf7+ Vxf7 19. Je4 +-.

A tady zase 21. c4 Vd7 22. Sh3+-.

4. Radek Štěpánek – Jaroslav Volf

Celkem mladý soupeř s tenisovým jménem měl v Grünfeldovi prostor a domníval se asi, že čas nazrál pro aktivní postup, od unáhleného d4-d5? se však potýkal s nepříjemnou protihrou černého, nepočítaje pěšce míň. Jarda pak pěšce vrátil a zaměřil se na nechráněné královské křídlo, kde Vojtovu věžovou harmoniku ještě zdokonalil o přítomnost dámy, to byl masakr. 0:1

5. Bohumír Glembek - Václav Matoulek

Černý ve slovanské ztrácel tempa i prostor, Bohouš stál krásně ... a potom nastavil jednotahově figuru. Legrace je, že jsem to ještě tak asi hodinu nevěděl, pořád jsem chodil kolem a říkal si, jak stojí hezky, spočítat dřevo mě ani ve snu nenapadlo. Naopak když potom získal nějaký materiál zpátky, myslel jsem, že ztratil kvalitu až právě v té pozdní fázi. Žádná mlha pak nevyšla. 0:1

6. Eduard Dvořák - Karel Taslar

Partie jak na houpačce. Eda nebojácně spustil nějakou gambitovou střelcovu hru, Karel nejdřív nevyrovnal, ale pak zase vyrovnal, Eda spustil útok na královském křídle, ale ten zabrzdil výměnou dam a pak to s nástupem pěšců přehnal, obecně vždycky vymyslel nějakou neopatrnou aktivitu, kterou mohl černý potrestat, ale většinou nepotrestal. Nakonec tedy vznikla věžovka pro nás velmi nadějná, ale neptejte se, jak ji oba hráli. Jak bych to kulantně řekl ... jako mistr světa Gukesh předevčírem. Převádět věž, která stojí vzorově za volným pěšcem, naopak pod toho pěšce, dojít volným pěšcem na druhou řadu a zadarmo ho nastavit, přičemž soupeř ho nedobere ... šachy jsou někdy velká zábava, pokud ovšem nejde o body. Nakonec nám to teda vyšlo. 0:1

7. Pavel Doleček - Roman Rusz

Skandinávská, kunvaldští mají zřejmě obecně ve zvyku ztrácet tempa postupem Dd8xd5-d8. Pavel to hrál při zdi a stál trochu hůř, nic se však nedělo, dokud se nezatoulal jezdcem na g5, odkud nebylo návratu. Další houževnatá snaha k ničemu nevedla. 0:1

8. Jan Budař - Vojtěch Eliáš

Vojta hraje šachy jen doma, ale za družstvo občas nastupuje a dnes to vypadalo velice pěkně. Proti Colleho systému to postavil aktivně, ovládl prostor, bílý si zazdil střelce na b2, Vojta tlačil na králoském křídle a bílého k ničemu nepustil. Paradoxně bylo zle až ve chvíli, kdy bílý trochu zoufale obětoval kvalitu, v koncovce si Vojta s věžemi nevěděl rady a postup spojených volňáků f+g podporovaných střelcem nedokázal zastavit. 1:0

Tady vyhrávalo 35. ... Dg4, bílý je svázán shora zdola a nemá vůbec obranu proti plánu Vh7, Vxh4 a Dh3+.

Déčko si to pohlídalo v Žamberku, o tom psal Honza. Výsledek Svitavy B - Moravská Třebová 7:1 bych netipoval ani v deliriu, příště jedeme do Svitav my, bojím bojím. Horní Čermnou porážka s námi nezničila, veze si vysokou výhru 6:2 z Nekoře. Česká Třebová zvedá hlavu, poradila si 5,5:2,5 s Lanškrounem C, píše o tom v reportáži Ivoš. Řetůvka jen těsně prohrála s Letohradem, to má na starosti zase Martin D.

Někdo by měl dokončovat klasifikaci. A někdo psát o Wijku.

Do kostela i pivováru Wijk VIII: figury, figury, figury!