Řetůvka – Kyšperk aktualizováno

28. 1. 2026 Martin Dudla Nezařazené, 1

aneb jak kapitán hostí málem zahodil zápas

  Na konci světa přivítali jsme poprvé v novém roce naše kamarádi z Kyšperku. I když z Kyšperku. Jména, která k nám dorazila, jsou hojně citována na zdejším webu jako hráči ústečtí. Jmenujme namátkou pana Kameníka, pana Mikysku atd. atd.

  Začátek zápasu poznamenal drobný logistický zádrhel. Abych zmátl protivníka, rozhodl jsem se, že tentokrát dopravu do hrací místnosti nesvěřím nikomu z našich, nýbrž soupeři. V prvním voze, který do Řetůvky přijel z Letohradu, cestovali tudíž tři hráči hájící letos barvy Ústí B a E a kupodivu i dva Letohradští. (Zde budeme muset ještě ideově zapůsobit. Nějaké družstvo by se pro ně ještě jistě našlo).

  Kapitán domácích při mém spatření nepojal žádné podezření, že logistika nefunguje tak, jak bylo naplánováno. Když se však ani ne pět minut před začátkem zápasu nikde neobjevoval kolega Řehák, kapitán zpozorněl a pro jistotu se zeptal: „Jel si s Pepou, viď?“ „Proč?“ A nastala mela. Mobilní operátoři začali houfně posilovat pokrytí 3G, 4G i 5G sítí, blízký holubník vyhlásil pohotovost všem letuschopným gripenům. Josef se nakonec našel, přijel ještě včas a mohlo se hrát.

 A než bys v pohádce řekl švec, v šachové terminologii vypito první kafe, byl konec na poslední desce. 1/2.

Káva ještě nebyla dopila a kapitán po 15 (slovy patnácti) tazích vzdává. 0,5 – 1,5.

Na ostatních deskách (kromě mé) asi rovina. Není divu, že o půl přišla dvanácté přichází nabídka remízy hned na třech šachovnicích. Na čtvrté, kde ji hostující David Kameník odmítá, aby ji po pár tazích přijal/nabídl sám. Na páté, kde ji Vojta Sysr po konzultaci s kapitánem přijímá. A konečně na mé šesté, kde jsem po své další minele, totiž 23. ….. Vb6, zkusil její nabídkou, hodit si záchranné lano.

A soupeř, přemýšlel a šel konzultovat s kapitánem. Ten, zhodnotiv situaci, rozhodl: „Hrej, dál“. „Cože, mladýmu ji povolíš a mně ne?!“. A na dlouho se zadíval do šachovnice. Byla ve mě malá dušička. Všichni okolo (i já) viděli kombinaci 24. Vxd5 Vxd5, 25. Sxg7+ Kxg7 26. Vxd5. I když bych možná g7 dobíral dámou a nechal pěšce a3 osudu. Prostě se mi odkrytý král a izolovaní pěšci proti spojeným čtyřem pěšcům soupeřovým pranic nelíbili. Ale Pavel Sysr tento postup nezvolí. Kdo by si teď ale pomyslel, že po 25. tahu sám nabídne remízu, kterou odmítnu a po 28. vzdá? A bylo vyrovnáno 2,5-2,5.

Poslední tři šachovnice. Milan Pail je pod tlakem, to vypadá  blbě. Bylo. 2,5 -3,5.

Na předposlední desce Josef Řehák tlačí. Tlačí. To by mohlo dopadnou a bod cinknout. Necinkl. 3-4.

A všechno je na Vaničovi. Pavle, drž se. Jéžiš, vždyť dostane mat. Viz ukázka od 26. tahu.  Nedostal. Chyba černého v 28, tahu.  Uff. Po složitých výměnách zůstávají Pavlovi dvě věže a pešci proti dámě a dvojpěšci na háčku. Takové koncovky nemám rád. Ani za jednu stranu. Vím, že dvě věže jsou lepší i ty piky by se mohli prosadit, ale J. Ježek nachází věčnák. Škoda. Remíza utekla o kousíček. (diagram končí, tam, kde se mi podařilo z partiáře vyčíst relevantní údaje)

 

Ještě, že máme v řetůvské klubovně útulno, jak dokazuje poslední fotka. Budeme se muset nad úrovní nabídky v té naší  domovské, ústecké, ještě zamyslet 😁.

KPII

Wijk IX: tah na branku Wijk X: pikožroutství