Drama až do konce soutěže – a liga je zpět!

12. 4. 2026 Pavel Holásek Áčko, 1

ŠK Ústí nad Orlicí A – ŠO Chrudim 4,5:3,5

Poslední kolo znamenalo nervy až do konce. Sezónu jsme měli rozehranou skvěle, na postup, ale Zaječice nám celou dobu šlapaly na paty. Jasné bylo jen to, že remíza 4:4 s Chrudimí nám zajišťuje první místo bez ohledu na výsledek Zaječic s Chotěboří.

Jenže šachovnice je kulatá a „výsledek na klíč“ se prostě garantovat nedá. S kdysi prvoligovou Chrudimí už jsme toho poprohrávali dost, naposledy zrovna vloni.

Důležitost zápasu velela postavit základ, ale nebylo to tak snadné. Dlouho dopředu se omlouval Vlasta, nemohl ani Honza, který pomáhal Rychnovu v záchranářských bojích. Osmé místo v sestavě pak bylo nějak zakleté, náhradníci se omlouvali jeden za druhým, nakonec obětavě nastoupil Zdeněk, přestože měl závažné důvody, proč nehrát.

Chrudim pojala poslední kolo zodpovědně, když už obrala o body Zaječice, sportovně chtěla totéž provést i nám. S prvními šesti hrála dosud jen dvakrát.

V hrací místnosti jsme se scházeli různě, někteří naši se ptali na adresu, zjevně tu byli nováčky, hostům zase přijelo jedno auto s menším zpožděním, takže fotoreportér Pokyn taktak stihl zmáčknout pár snímků, než musel zmizet.

Nemusím snad říkat, že dlouho nebylo nic jasného, na což je třeba být připraven, ale nervozitu to nezmenšovalo. Zápasová taktika by radila vzadu rychle získat převahu a pak už to odpůlit z pozice síly, ale vyhrávejte si na povel …

Trochu klidu jsme nabyli, když Martin získal figuru.

Myslím, že prvním výsledkem byla Karlova půlka, černými neměl důvod odmítat. 0,5:0,5

Potom tedy přišel očekávaný bod u Martina. 1,5:0,5

A ještě víc nás cíli přiblížil Vojta. 2,5:0,5

Rozhodně nás nemrzela ani Markova půlka na jedničce. 3:1

To už bylo opravdu blízko, ale zároveň najednou daleko, protože něco přehlédl Vašek i já, Zdeněk měl pěšce, ale bránil s nedostatkem času pasivní pozici, jedině Kuba stál slušně, ale jeho remíza by sama o sobě nestačila, raději ještě hrál.

Velmi důležitou půlku pak dodal Vašek, tam jsme měli štěstí. 3,5:1,5

Bylo třeba přidat ještě půlku, Zdeněk už stál na prohru, já jsem bez figury mlžil, ale spoléhat se na to nedalo. Kuba se proto zachoval jako týmový hráč, a navzdory tomu, že měl figuru navíc, nabídl půlku, jednou před kontrolou a po odmítnutí podruhé po kontrole. Soupeř už druhé nabídce neodolal. 4:2

Decentní oslavy mohly propuknout, ale ještě jsme dohrávali.

Já jsem pak vyvzdoroval remízu, která zápas vyhrála. 4,5:2,5

A Zdeněk pak houževnatě na půlminutě bojoval za sebemenší šanci, nakonec podlehl, ale zápas byl přesto vyhrán, sezóna skončila a únava byla na některých z nás zřejmá. 4,5:3,5

1. Marek Kosek – Jan Česenek

Dva spoluhráči z mýtského ligového týmu. Proti královské indické zvolil Marek výměnnou variantu, podle svého zvyku ztrácel dost času, ale zejména zvolil špatný plán, pustit jezdce na d4 je problém. Potom se dlouho zoufale pokoušel blokovat aktivní černou pozici, soupeř ho pak naštěstí vypustil a dál to ani nezkoušel. Zpětně viděno jsme tu měli štěstí. 0,5:0,5

2. Bohuslav Kokeš – Václav Grundman

Vašek byl ratingovým favoritem a spustil nebojácně Najdorfa. Soupeř zvolil nějakou boční lajnu s De2 a Vašek myslel. Bílý potom obětoval na b5, na první pohled dost kavárensky, ale Vašek pak přehlédl výpad Db5 a výmluvu, která v pozici byla, nenašel. Našel jinou, která neměla vycházet, ale soupeř byl rovněž nepřesný. Vašek z toho vylezl ještě slušně s kvalitou navíc, ovšem bílý měl na dámském tři spojené volňáky. Vašek proto celkem rozumně pozici zbláznil obětí věže a bílý ho definitivně odmítl dorazit, vylezla z toho remízová věžovka. Partie o nervy, zlatá půlka. 0,5:0,5

3. Pavel Holásek – Pavel Němec

Víkend jsem měl nabitý: včera docela dlouhý turnaj dětských družstev v Poličce, hned potom sraz mé první třídy, kterou jsem vedl. Jako přípravu na důležitý zápas nelze doporučit.

Trenérský souboj, zároveň souboj předních hráčů celkových statistik soutěže. Nerovný ovšem, pokud jde o zkušenosti: ze zdi na mě koukala Orlická šachovnice, kde je Pavel uveden jako vítěz v době, kdy jsem ještě nebyl na světě … Výměnná králka, ale v jiné verzi než na první desce. Snažil jsem se pozici řešit s ohledem na figury, takže jsem (dočasně) dal i pěšce. Pavel pak našel zajímavou šanci v centru, já jsem se v zápletkách zorientoval špatně a jeho áčko uteklo do dámy. Naštěstí jsem ještě našel koncovku, kde jsem měl za střelce pěšáka a v některých variantách hrozilo, že na desce zůstane falešný střelec. Jestli tam analyticky výhra byla, to nedovedu v oparu únavy posuzovat. Konec byl docela žertovný. 0,5:0,5

4. Robert Hlaváček - Karel Mitura

Králka pro změnu s g3, Karel černými více než vyrovnal a v případě potřeby mohl zkoušet hrát na nějakou minimální výhodu, půlka nám tady ale rozhodně nevadila. 0,5:0,5

5. Martin Šmajzr - Zbyněk Linhart

Martin spustil nějaké dvojné fianchetto, ale pojal to pasivněji než hráváme já nebo Vojta, v ježkovité struktuře jezdec na d2 patří, převádět ho na a3 působilo dost křivě. Soupeř se ale v propočtu výměn v centru zmýlil a stálo ho to figuru, realizace nebyla těžká. 1:0

6. Jan Zámečník - Jakub Netušil

Ve výměnné slovanské hrál bílý g3, to výhodu nedává. Po výměně dam měl většinu času lepší hru Kuba, ale nic dramatického. Soupeř mu pak - taky dost kavárensky - obětoval figuru za dva pěšce, snad ve snaze jetě zbláznit zápas. Kuba reagoval zodpovědně, do ničeho si nevlezl a půlil z pozice síly, nebýt zájmu družstva, mohl určitě hrát na výhru, díky! 0,5:0,5

7. Vojtěch Holásek - Jan Honek

Jestli jsme někde doufali ve svižný bod, pak tady, Vojta je proti slabším soupeřům rychlý zabiják. Rétiho výstavbu postavil mazácky a soupeřovy visací pěšce pak naboural postupem b4. (Někteří i on sám jeho koncepci s výpadem jezdce kritizovali, ale mně přijde v pohodě, to černé centrum právě nebylo mohutné, ale citlivé.) Soupeř ztrácel čas, dal pěšce a Vojta hraje ty šachy pořád stejně: prostě na dámském projde volňákem. 1:0

8. Tomáš Trunec - Zdeněk Šimek

Zabijákovu sicilskou hrál bílý dost krotce, věnoval soupeři pěšce c2 a značnou výhodu. Zdeněk se ale rozmotával strašlivě pomalu, ztrácel spoustu času. Bílý po třicátém tahu vyrukoval s aktivními figurami na stísněném královském křídle, Zdeněk si s tím neporadil a v krátkém sledu ztratil hned dvě kvality. Při realizaci sice kladl soupeři velmi houževnatý odpor, ale veškeré úsilí už bylo marné, naštěstí byl zápas již rozhodnut. 1:0

Takže zápas, který nestranné diváky musel bavit, my jsme si ty nervy protrpěli, ale dopadlo to.

My jsme na tu ligu téměř zapomněli, ale není to tak dávno, co jsme ji hráli, spadli jsme teprve před třemi lety. Tak teď se můžeme zase chystat.

Zaječicím už nestačilo ani vysoké vítězství proti nekompletní Chotěboři. V záchranářských duelech stačila Železným horám půlka se Svitavami, Rapid se zachránil remízou v Lanškrouně. Naše béčko bohužel nestačilo na silnou Poličku a končí na sestupovém místě. V duelu Litomyšle s Polabinami šlo už jen o pořadí ve středu tabulky, uspěli hosté.

Celkově máme za sebou mimořádnou sezónu. Sice jsme kolikrát uspěli se štěstím, o svých rezervách víme nejlépe sami, přesto absolvovat celou soutěž s jedinou remízou a krásným skóre, to není samozřejmé. V první dvanáctce individuálních výsledků máme hned pět hráčů. A podobně i Zaječice letos hrály skvěle, jenže postoupit může jen jeden. Chotěboř B vysoko prohrála s prvními dvěma, ale jinak ostatním týmům taky odskočila.

Takže slavíme, jsme tam!!!

Fotky od Pokyna: