Šachový klub Ústí nad Orlicí

Zápas Polička B – Ústí A v diagramech II

Marek Stodola (1934) – Pavel Holásek (2009)

Benoni je zahájení zajímavé mj. tím, že bílý i černý mohou hrát v různých variantách aktivně na jednom nebo na druhém křídle. O tom, kde to bude vhodnější, mohou rozhodovat maličkosti.

Zde je to ale úplně jasné. 13. … b5, když proti tomu bílý nic neudělal – a máme na dámském křídle pěšcovou majoritu 3:2, stačí šlapat dopředu a vyhrát. 🙂 Možná se vám zdá, že bílý tam má dost figur, kdežto černý ne; jenže bílé figury nebudou mít prostor, jen si budou překážet, zatímco černé budou získávat jedno parádní políčko za druhým: Jc7-b5-d4, Sc8-d7-b5 (nebo Sc8-a6), Dd8-c7 (b6), Jf6-d7-e5 (c5), tím se zároveň uvolní Sg7, věže na áčku, céčku nebo éčku. To se hraje velmi příjemně, protože pořád máte nějaké aktivní tahy. Kdyby chtěl hrát aktivně i bílý, musel by zahrát f2-f4, ale takové tahy často vlastní pozici spíš oslabí (pěšce e4 či diagonálu d4-g1).

Tady už je to s bílým nahnuté, černé figury jsou aktivní, bílé nahloučené jako kuřata kolem kvočny. Hrozí Jxc4 s vytvořením spojených volňáků, takže 25. Je3 se čtvrthodinou do kontroly, jenže ani výměny nepomáhají. 25. … Dxc2 26. Vxc2 Vxc2 27. Jxc2 Jd3 28. Se3 a4

To se prostě dost dobře nedá hrát, zvlášť když hledat dobré tahy je za bílého těžké, kdežto za černého snadné.

V konečné pozici se bílý vzdal, protože ztrácí jezdce (39. Kc1 Sd3). Půvabné je, že stejně jako na první desce byl kamenem úrazu jezdec na c2 a aktivně zasahovala černá věž na c3 a střelec na d3. Sem tedy vyústila dost logicky aktivita na dámském křídle po 13. … b5. 0:1

—————————————————-

Lukáš Hurt (2103) – David Sion (1937)

1. e4 d6 2. d4 Jf6 3. Jc3 e5

To podstatné se stalo již zde: zatímco 4. Jf3 vede do běžných pozic Philidora, 4. dxe5? zcela vypouští jakoukoliv výhodu, naopak může mít bílý při neopatrné hře i problémy. Ztráta rochády se totiž u černého nijak zvlášť neprojeví, kdežto jak výměna centrálního pd4 za pasívního pd6, tak aktivnější bílé dámy za černou zbavuje bílého jakékoliv hry. Remíza v devatenáctém tahu byla podepsána ve zcela rovné pozici.

————————————————————————-

Martin Poslušný (1952) – Ondřej Švanda (1833)

Tady musí černý 13. … c6, což vypadá trochu nešikovně, ale hraje se. Po 13. … Ja6?? 14. Db7 je konec, dáma ohrožena nebude a něco si sebere. 1:0

————————————————————————

Jan Tulis (1847) – Jan Švub (1933)

Dlouho se tahala zhruba takováhle pozice, pro černého nepříjemná v tom, že musí dávat pozor a stejně při nejlepší hře dosáhne za dalších čtyřicet tahů jen na remízu.

Bez dam to pak bylo čím dál horší, černý musí hlídat dva volňáky a má spoustu slabin. Urychlil to tahem 48. … Va6??. Pěšec hrozí nezadržitelně šlapat, ale věž je mimo hru a bílý si s omezeným materiálem zaútočí na krále (to se při nestejnopolácích má). 49. Vc7+ Kh8 50. Vh7+ Kg8 51. Se6+ Vxe6 52. dxe6 Sg7 53. e7 1:0 Poličský žák sehrál partii jako dospělý, náš Honza zodpovědně trpěl za družstvo.

———————————————————————-

Jakub Netušil (1941) – Jakub Nešpor (1765)

Na podrobný rozbor nemám kdy.

Po zahájení náš Kuba držel c pěšce, kterého měl navíc.

Pak se sérií drobných nepřesností dostal do pozice, kde ho soupeř na dámském křídle pěkně masíroval.

Náročnou koncovku ale plně nezvládal ani černý, měl sice pika, ale béčko šlapalo. Tady doufám šlo jednoduše 39. Kc7 a černý by musel odevzdat věž. Kuba vymyslel 39. Kc6?! s ideou přemostění Vc1-c5-b5, ale to po 39. … e5 40. Vc5 e4 41. Vb5 Vxb5 42. Vxb5 e3 43. b7 e2 44. b8D e1D vedlo do remízy. Ta byla ovšem zlatá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *