Hotovo, postup!
ŠO Hlinsko – ŠK Ústí nad Orlicí 2,5:5,5
Sotva jsem začal psát reportáž, už jsou tu výsledky kola – a vzhledem k prohře Zaječic s Polabinami jsme už dvě kola před koncem jistými vítězi a postupujícími (Bohemia A má o zápas víc). V druhé lize – držet se a nespadnout!
Sestava se nerodila úplně lehce. Pro selhání v minulém zápase byli na farmu posláni oba Martinové a Vlasta. Ne, kecám, omluvili se z různých důvodů stejně jako Vašek a Pokyn, Jarda hrál za déčko v Kunvaldu. Naopak poprvé letos Jenda a Honza Smola, podruhé Petr Mareš.
Dlouho byl nedostatek řidičů, ale nakonec se jelo hned čtyřmi auty ze tří různých měst. Já s oběma Marešovými, skoro jak za starých časů.
Hlinsko patří ke kandidátům sestupu, takže jsme nečekali komplikace, a jejich prořídlá sestava to potvrdila. Kdyby jim nastupovali přední hráči, bylo by to jiné, ale s hráči číslo 18, 19 a 20 se slušný výsledek dělá těžko (i když ostudu Hlinsku určitě neudělali!).
Výsledky začaly přicházet odzadu. (Moc jsem z partií neviděl a samozřejmě je nemám.) Jako první vyhrál Honza Smola, bílýma si proti Nimcovičově indické postavil celkem neteoreticky pevný střed, soupeř si pak úplně odkopal postavení krále a Honza si s chutí zaútočil.
Půlku přidal Petr Mareš, ale ne jen tak s někým, remizoval totiž s mistrem světa! Maličký Jiří Bouška (nar. 2011) proti jeho Pircovi nastoupil pěšci a vypadalo to na šavlovačku v centru, pak z toho vznikly opačné rochády. V náročné pozici měl Petr málo času, půlka dobrá.
A na 0,5:2,5 pro nás zvyšoval Jenda Mareš, černý mu hrál Carokann pasívně, střelec zalezlý někde na g8, Jenda získal kvalitu a pika a technicky je uplatnil.
Svou sílu ukázal Marian, s Baudyšem hrál černými Benoni s 3. dxc5, při opačných rochádách a těžkých figurách, co zbyly, byl v útoku důraznější.
Pak přišel lapsus v podání Zdeňka, ten hrál náročnou pozici, sice stísněnou, ale s možností rychlé protihry, spousta taktiky … jen ten čas. Asi dvacet tahů udělal na půlminutě, po zjednodušení pozice mu soupeř nabídl remízu, Zdeněk se rozhodl ještě to zkusit – a se vteřinou na hodinách blicl tah, který znamenal jednotahovou koňskou vidli na krále a na věž. 1,5:3,5
Přesto se zápas nijak dramaticky neotočil. Petr Jániš s Roušarem skončili smírně, i když to byla partie odlišných fází, po zahájení měl Petr rozbitou pozici se soupeřovou dámou otravující někde na b7, později rozehrál, co se dalo a útočil na soupeřova krále, možná mohl někdy i vybírat oslabené dámské křídlo, na to se kouknu.
Kuriózní výhru jsem přidal já. S Novotným jsem hledal ze zahájení výhodu (slovanská se Sf5 bez dxc4 a s rychlou výměnou dam na b6), žádnou jsem nenašel, naopak jsem s hrůzou vzpomínal na vzorovou partii Janowski – Capablanca, kde měl výhodnou koncovku i s b dvojpěšcem černý, nakonec jsem byl smířen s tím, že partie půjde do remízy. Jenže jsem přehlédl hrozící banální ztrátu kvality, takže jsem musel dát pěšce a spoléhat na nestejnopoláky, jenže ten čas! A tu začal soupeř spolupracovat a koncovku V+S x V+S s pěšcem navíc sehrál tak nešťastně, že se ocitl v zugzwangu, v rychlém sledu odevzdal hned tři pěšce (!) a vzdal se. To snad ještě publikuju. 2:5
Většina výpravy pak odjela, neb jaro už je tu a bylo krásně, jen Kuba tahal a tahal svou sušící pozici. V “oboustranném Londýnu” měl po výměně dam víc ze hry a postupně obsadil důležitá pole, vyždímal z Dvořáka dva pěšce a nadále držel aktivitu, ke štěstí mu chybělo jen rozehrát tragického černopoláka. Už ve druhé kisně si šel pro dalšího pěšce, ale soupeř tak získal s otevřením hry protišance, vyměnil další materiál a s vypětím všech sil partii zremizoval. V závěrečné pozici měl Kuba o figuru víc, ale pěšci chyběli. 2,5:5,5
Zápas bez nervů, i když ne úplně hladký, domácí sehráli důstojnou roli. Protože jsme se o postupu dozvěděli až z podvečerních výsledků, nebyl zatím čas na oslavu postupu, třeba příště po Bohemce B a přespříště po Žamberku … Ligo, my ti ukážeme! (Nebo naopak?)
Mladých je dost Bez pěšáka a s různopoláky? Na výhru!
Šachový klub podporují:
