Mančaft top, kapitán trop

4. 12. 2022 Honza Pokorný Déčko, 5

aneb druhá neděle adventní a další plnotučný zisk

Čtvrté kolo kápédvojky, pro nás při pauze na úvod teprve třetí, nám postavilo do cesty letohradskou rezervu. Před zápasem v nás mohou probouzet lehký optimismus jednak dosavadní výsledky (5,5 derby, 7,5 demolice Mistrovic), jednak lepšící se bilance v duelech s Letohradem. Pamatuji totiž časy plné hrůzostrašných partií a prohraných utkání.

Soutěž se zatím vyvíjí docela překvapivě: na čele Řetůvka (sic notně posílená) bojovala ještě na jaře o záchranu, na postup myslí i mladé rezervy Polička a Svitav. Naopak nic moc zatím zkušené výběry Moravské či Žamberku a také náš soupeř. Sestavu Letohradských těžko odhadovat – Kamila Mikysku bych čekal spíš za Lanškroun v lize proti Zábřehu, moc nehrává ani českotřebovský host Pavel Borek. Tipoval bych mix zkušeností vepředu a mládí, ale kdo ví…

U nás zatím, po dvou jednoznačných výhrách a skóre 13:3, vládne pohoda. Nějaké omluvenky se mi opět sešly, bohudíky s velkým předstihem. Poprvé do sestavy naskakuje Krummy, na prvních dvou děvčata, na posledních úderné stoprocentní duo Píše ml./Kodytek. V záloze připraven můj kluk, pokud by na někoho vlezl bacil.

Na sobotní večer ještě svoláváním tréninkové pivo do Šnytu, leč bez valného zájmu – ti mladí se dnes už připravují doma u compu, to za nás nebejvalo 🙂 Na druhou adventní neděli před desátou ovšem vzorně nastoupeno – v hlavní místnosti, kterou jsme uloupili céčku po derby utkání. Chytré šachovnice pro jistotu ponechávám v režimu off-line, na áčko a béčko dejme tomu, ale naše skoropralesní výtvory světu utajme.

O desáté obě místnosti žijou, jen by do té naší nemuseli chodit hráči céčka shánět šachy a hodiny ve chvíli, kdy už dávno hrajeme. Hosté bez Kamila a Jirky na prvních dvou, místo mládí spíše zkušenosti, to by mohlo jít. 

Průběh byl od prvního tahu bojovný skoro všude. Odmítli jsme dva remízové ťukance na páté a šesté, naopak se hrnuli dopředu minimálně na polovině šachovnic. Nejvíc Duša, který černými rozehrál střelcové duo a zkoprnělému soupeři uštědřil matový zvedák v 26. tahu! Pak se (pro nás výhodně) půlilo na první, tam Verča výhodu někde vypustila a nabídla remízku akorát včas. Hodinu po poledni se to hostům začalo sypat, nejdříve drtivě zvítězil Michal, pak totálně prohranou pozici obrátil Tomáš a jistotu zápasového vítězství dodala Soňa. Dohrávaly se tak už jen tři partie. Martin  i kapitán/rozhodčí/hráč/fotograf/reportér/uklízečka/stěhovák v jedné osobně (čili já) jsme výhodu trestuhodně promrhali – naštěstí o nic nešlo. Nejdýl se mořil Jirka na třetí, celou dobu stál na hraně výhry, ale v oboustranné časovce přehlédl zvedák a s nabídkou remízy snad už ani nepočítal.

6:2 průběhu utkání asi odpovídá. Oslabení hosté mohli chtít těžko víc, nás zase hrubky na šachovnicích 3-5 neopravňovaly k výsledku á la Mistrovice. Ty s naším céčkem statečně bojovaly, získaly několik cenných skalpů, ale nakonec přeci jen padly nejtěsnějším rozdílem. Velkým dílem se o to přičinila vítězným comebackem Káťa Šmajzrová/Šimáčková.

K našim partiím zase jen dojmy, rozbor uděláme pořádný před posledním předvánočním kolem v Moravské. Už asi to šachpivo vypíšu povinně, abychom se vyvarovali kiksů.

Šmajzrová Veronika– Borek 1/2 Verča měla, skrzeva véeš povinnosti, povoleno případně zapůlit. S Pavlem Borkem ale hrát chtěla a po zahájení (španělka se Sc5) stála určitě o něco líp. Realizace převahy ale nejspíše přesná nebyla a co jsem zaslechl, v konečné pozici lehce po 20. tahu byla za půlku ráda spíše naše hráčka.  

Maceška – Leksová 0:1 Jen tady byli hosté o fous ratingově silnější, ale o naši válečnici strach nemám, pokud tedy přežije zahájení. Tady postavila obligátní skandinávku s rysy karokánku na pohodu, bílý hrál s dvojkou střelců od oka měkce. Pak došlo k nějaké zápletce, ze které rezultoval postouplý bílý pěšec na sedmé řadě, ale taky figura míň a odhalený král. Konec přišel ještě před 40. tahem a moje nominace Soni na přední šachovnice ukazuje se býti správným tahem – 3/3 v suchém triku!

Píše Jiří – Pulkrábek 1/2 Jen 32 tahů, ale časově nejdelší partie dne. Jirka postavil zahájení opět zdravě a aktivně, soupeř zalezlý na třech řadách laboroval s vývinem bělopoláka a bílému jsem po postupu e5 s dalším d5! hodně fandil. Jenže vymýšlení správného plánu stálo oba kluky čas, našeho víc, až se v oboustranné časovce situace totálně otočila. Černý asi nepočítal s tím, že by mohl/měl hrát na výhru, a tak za dávno rozhodnutého stavu nabídl remízu. Nezlobili jsme se.

Sysr Pavel – Pokorný 1/2 Včera jsme se synkem mluvili o nutnosti být pečlivý ve vyhraných koncovkách… a pak tohle 🙂 Soupeř, při vší úctě, neudělal za partii jediný aktivní tah, jen se zakopal a čekal na zázrak. Černými jsem jej hladce přehrál, vyrazil z něj pěšce při stále aktivních figurách a přihlížejícímu Davidu Kameníkovi chtěl říct, jak aktuálně preferuji zdravý poziční šach a žmoulání v koncovkách. Ještě že Dáda zavčasu odešel, asi by mě notně protlemil – ze čtyř typů koncovek (věžová, jezdcová, kombinovaná, pěšcová) jsem si vybral tu poslední, která jediná nevyhrávala. Pěšcová, s flokem víc, k tomu volným krytým c4, jenže prostě nebylo kudy. Počítač pozici nechápe a posledních 20 marných tahů (co kdyby se soupeř spletl) ukazuje pořád plus tři pro černého. 30 kvalitních tahů, pak odfláknutý propočet a zmar. Ještě že o nic nešlo, to bych si hodně nadával!

Čech – Palla 1/2 I tady jsme celkem jistě prošli kolem výhry, jenže Standa má tuhý defenzivní kořínek a Marťa narazil podobně jako já před rokem. Z očekávaného zahájení (bílý Londýn, černý domeček s d5) vznikla živá pozice, černý opakovaně nabízel remízu, ale náš hráč toužil po bodu a mačkal ze všech sil. Někde to na 100% bylo – kouknu kde – ale ve 34. tahu přišel s vyjednáváním bílý.

Lorenc Josef – Krummer 0:1 To byl uragán! V nějakém docela nevinném dámském gambitu hrál bílý hodně krotce, Krummy nachystal protihru, otevřel pozici pro dvojku střelců a bílého strašlivě zrakvil – skončilo to matem! Dušo, fakt jen dvě partie, nebo víc? 🙂

Michal Píše – Lorencová 1:0 Taky drsný výcvik. Michalovo d4 je totiž spíš útočné než poziční a soupeřka si to ke své škodě neuvědomila. Reagovala domečkem, ale nechala krále uprostřed. Junior nemeškal s útokem (velká rošáda, g4/h4, otvírák v centru e5) a černá pozice byla totálně nehratelná už před 20. tahem. Konec o pět tahů později.

Janeček Ondřej – Kodytek 0:1 Trochu štěstí jsme měli na třetí… a kopec na osmé. Tomáš totiž svého karokánka poskládal nějak divně a zkušený Letohraďák úplně přirozenými tahy dostal našeho hráče na okraj propasti, tedy spíš hodně za ni. Tom po partii prohnal partiář computerem a pravil něco jako “plus osm” za bílého. Jenže v Oustí se dá vyšejdit ledasco… takže nakonec zůstal Kóďovi materiál navíc a třetí bod ze třech partií v této sezoně. 

Živě ze Svitav – závěr KPDŽ Dalekáť cesta má, marné volání!