Občas to dopadne!

18. 12. 2022 Pavel Holásek Áčko, 3

ŠK Ústí nad Orlicí – ŠK Vysoké Mýto 5:3

Poslední předvánoční kolo 2. ligy nám přineslo záchranářský souboj doma proti Vysokému Mýtu.

Skoro vždycky, co pamatuju, pro nás bylo Mýto takovým vzorem, jak to dělat o stupeň líp. Mnoho let hráli s pevným jádrem hráčů 2000+, doplňovali ho o zkušené hosty z jihu až severozápadu a v porovnání s naší permanentní hrou o záchranu mohli být beze stresu.

Ale poslední dobou to není ono, starší nechtějí hrát, mládež chybí, béčko se jim rozpadlo už vloni, o nižších družstvech ani nemluvě. Poslední místo v ligové tabulce je pro ně dost nelichotivé.

My ovšem nemáme moc co říkat, i naše áčko je žhavým adeptem sestupu a kádr Mýta pořád čítá jména, jejichž úrovně tak úplně nedosahujeme. Bylo třeba nastoupit naplno, zabrat a čekat, zda to bude stačit.

Naštěstí byl los milosrdný aspoň v tom, že jsme nikam nemuseli a hosté taky nějak dojeli – představa, že bychom dnes jeli do té Jihlavy, mi nedělá dobře.

V základu jsme ovšem nenastoupili – omluvil se Vašek a nedorazili ani žolíci Lukáš (je to holka, blahopřejeme!) a Zdeněk Beil.

Jenže ani Mýto nebylo komplet, marně jsme vyhlíželi Luboše Ptáčka, toho jsem čekal dost najisto, neukázal se ani hostující Třasák, ani Marek Kosek. Zato hrál podruhé Tomáš Trhal.

Sedm partií bylo už tradičně možné sledovat na onlinu.

Jak charakterizovat tenhle zápas? Možná na většině desek vznikaly komplikované blokované pozice s možností náhlého otevření hry a prolomení obranných řad. Vzadu to bylo mírumilovnější, rozhodl předek.

Asi neudiví, že remízové jednání uzavřeli jako první Vláďa s Marinovem, svorně měnili, měnili, až vyměnili. 0,5:0,5

Druhou půlku přidal vzápětí Petr Jániš, pevný Carokann mírnou hrou neprolomil. 1:1

A do třetice půlil Kuba, v Tomášovi měl silného soupeře a partie z rovnováhy nevybočila, byť pak vedle analyzovali a analyzovali, až se hory zelenaly. 1,5:1,5

Tradičně jsem se sám sebe neradostně tázal, kdo teda bude dělat ty body.

A nastávaly časové kontroly.

Pak ale končila partie na jedničce – a hele, Martin Šmajzr poráží Mariana a my vedeme! 2,5:1,5

Teda ne dlouho, vzápětí to složil Ivo a hosté vyrovnávají. 2,5:2,5

Tři partie po kontrole ale vypadaly docela rozumně, jen to někde nepodělat …

… a velkou naději nám dává hezkým zvedákem Vlasta, vedeme 3,5:2,5 a já i Martin P. máme lepší pozici!

A tu jsem potom já dotáhl k výhře, 4,5:2,5.

Martinovi Poslušnému se pak v dámské koncovce soupeř vysmekl do věčňáku, ale to už nemohlo naši výhru ohrozit, vítězíme 5:3!

Díky onlinům tentokrát nemusím spoléhat na neurčité dojmy z letmo zahlédnutého, ale mohu posloužit určitějšími dojmy z toho, co jsem si letmo prohlédl ještě podruhé doma.

1. Martin Šmajzr – Marian Sabol

Oba lídři týmů se potkávají v krátkém čase podruhé, poprvé to bylo v zápase KPI Bohemia – Česká Třebová (Martin tam vyhrál díky taktickému zvratu právě v kontrolním tahu). Marianovi to letos úplně nejde, s Mikyskou prohrál díky hrubce. I tak byl ale v partii favoritem. Hrála se nějaká neortodoxní verze zavřené sicilky, Marian se dostal k rychlému d7-d5 a stál dobře. Partii radši neukazujte dětem, figury se dlouho držely na první, max. druhé řadě, zato se tahalo pěšci na všech stranách šachovnice, ti se ale většinou navzájem blokovali. Oběma hráčům takové bizarní pozice vyhovují, bál jsem se ale, že si Martin vytrpí svoje. Jenže Marian mu odvážným průlomem nastoupil na vysunutého krále, otevřel pozici … a hle, nic tam nebylo, Martin útok odrazil a po kontrole Marian uznal, že pěšci nejsou. Základ dnešního úspěchu! 1:0

Tady je pozice po 32. … g4. Vypadá to dost kriticky, ale po 33. hxg4! (ne ovšem 33. fxg4? Vxd3!!) 33. … h3+ 34. Kh2 se bílému králi nic neděje.

2. Jiří Doseděl – Pavel Holásek

Bílý mě zkusil překvapit Grobovým útokem (1. g4!?), což jsem tak trochu čekal a byl jsem připraven až do třetího tahu. Vznikla pak blokovaná pozice, ale s možnostmi hry na obou křídlech, ba občas i v centru (první kámen se vyměnil až ve 32. tahu!). Měl jsem víc ze hry, ale nevyužil jsem některé šance a výhoda mi protekla mezi prsty, pak se i blížila časovka (vymýšleli jsme to od začátku, takže čas pak dochází). Byla to taková komplikovaná pozice, kde je potřeba pořád počítat různé možnosti otevření hry nebo náhlého nástupu, aby někdo nezůstal s figurkama zrovna rozmístěnýma nešikovně. Bylo třeba pořád dělat zodpovědná rozhodnutí a neztratit na ně neadekvátně mnoho času. Naštěstí soupeř forsíroval nějaké výměny (což nemusel) a vydal se dobývat mou slabinu na a4, čímž mi dal možnost otevřít h sloupec a obsadit ho věžemi. To se mu pak bránilo strašně nepříjemně, takže není divu, že spoustu slabin a labilního krále neudržel, v závěru to ještě urychlil blundrem. 0:1

Bílý nemá pořádnou obranu, vůbec ale nejde 53. Db3?? Vb1+!

3. Ivo Prax – Lukáš Jirsa

To se dá napsat stručně: Ivo zahájil neambiciózně výměnnou francouzskou, ambiciózně si sebral dámou na b7, přišel o rochádu a s pasívníma figurama si partii protrpěl, počítač sice hlásí, že to docela jde, ale furt dokola počítat soupeřovy hrozby, to je na palici. Před kontrolou se pozice zhroutila. 0:1

4. Jiří Kosek – Vlastimil Hrobař

Opět taková partie dvou seriózních hráčů, to nepíšu o Vlastovi poprvé. Proti anglické zvolil výstavbu s e5 a f5 a v blokované pozici od oka vyrovnal, i když comp preferuje bílého. Jirka pak zkoušel něco vymyslet po c sloupci, ale nebezpečnější byla Vlastova protihra po h sloupci, trochu jako u mě. Vlasta pak s nedostatkem času nabídl remis už v pozici výhodné pro sebe, Jirka se rozhodl pokračovat, ale to neměl dělat, Vlasta partii rozhodl krásnou taktikou – a to ještě nebyla jediná možná! 0:1

Až comp ukazuje, co všechno pozice skrývá. Tady šlo 45. … Vxd4!! a po 46. exd4 e3! 47. Kf1 Vh1+ 48. Ke2 Dh3! -+. To ale není vůbec lidská varianta. Vlasta zahrál logické 45. … Vh8 a po 46. Vcc2? je tu TEN TAH 46. … Vxg3!!-+ (po 47. Vxg3 Dh1+ přijde rychlý mat). Zároveň šlo ale i 46. … Vh1+ 47. Kf2 Dh2!! a není obrany proti Dxg2+!

No dobře, ale mohl to tedy bílý po 45. … Vh8 bránit? Kupodivu ještě ano, motor nabízí 46. Da3, Db4 nebo Dc3, vždy s ideou Vxc6+!! a věčňák! Černý by pak musel stáhnout dámu do obrany (např. na c7). Neuvěřitelné.

5. Petr Jániš – Dušan Lipavský

Petr se proti Carokannu nepouštěl do žádných divočin, ale v klidné pozici někdy po desátém tahu neudržel výhodu a po výměnách rychle zapůlil. Černý je velmi solidní hráč, poráží se těžko. 0,5:0,5

6. Pavel Daněk – Martin Poslušný

Půlka, ale po jakém průběhu! Zahájení jsem moc nerozuměl, v nějaké hře dámským pěšcem dal Martin fiachetto na obou stranách, ale když se mu bílý pustil do hurá útoku nástupem všech pěšců královského křídla, reagoval zdravě v centru a získal slušnou výhodu. Ani při opačných rochádách bílý z útoku nic moc neměl. Pak to ale Martin na sebe otevřel (f7-f6) a musel zuby nehty bránit hodně nepříjemné hrozby, navíc oba byli v časovce (bílý ovšem víc), comp hlásí +2, v jednu chvíli až +3. Bílý ale nenašel tu pravou taktiku a najednou se všechno poměnilo a na desce byla věžovka jen trochu lepší pro bílého. Navíc bílý opominul možnost projít králem k pěšcům dámského křídla, z věžovky byla najednou remízová, pak lepší pro Martina – a najednou dámská koncovka s černým pd3, která měla být vyhraná. Jenže dámské koncovky jsou zrádné, stačil neopatrný tah králem a z věčňáku nebylo úniku. 0,5:0,5

7. Jakub Netušil – Tomáš Trhal

Byly doby, kdy Tomáš hrával na jedné z předních desek. Pro Kubu těžký úkol. Samozřejmě se hrál Londýn, z toho vznikla karlovarská opačnými barvami. Dobře jsem se bavil, že Kuba vlastně hraje vyvrácení Carokannu. Ty pozice mám bílými rád, černý se ale nesmí dostat k Sc8-d7-b5 s výměnou bělopoláka d3, pak už byla na desce rovina. 0,5:0,5

8. Peter Marinov – Vladimír Kalousek

Bílý zahrál stonewall … a pak už se jen ve vzájemném srozumění měnily figurky. 0,5:0,5

Takže důležité body, bez nich bychom byli už opravdu namydlení. Teď je v zoufalé situaci Mýto, nemají ani bod a přitom obehráli celý spodek tabulky, my se ovšem moc smát nemůžeme, pořád jsme v pásmu sestupu.

Rychnov těsně zvládl Jihlavu (Mík zase vyhrál!). Lípa dostala kotel od vedoucích Polabin a Polička (doma v sedmi a s náhradníky) podobně od druhé Chotěboře. Lanškroun vzal doma bod Lipkám, ale není divu, ty byly v sedmi a nekompletní. A Zábřeh jel do Hradce dokonce v šesti, takže byť se Hradec letos trápí, hosté neměli šanci.

8. ledna jedeme do Chotěboře, doufejme, že už bude jaro.

Analýza U Babyky tentokrát komorní ve třech, v televizi tam na pozadí našich analýz běželo jakési finále.

A bokem připomeňme, že nás v těchto dnech reprezentovali i rozhodčí z rodiny Šmajzrovy, Martin s Domčou pískali MČR v blesku v Praze, Katka s Verčou dokonce ME v blesku a rapidu v Katowicích – a dělaly to dobře, David Navara se stal mistrem Evropy v blesku a v rapidu bral stříbro!

S posledním, bez posledního a bez bodů Tradice obnovena