Šachový klub Ústí nad Orlicí

Nemastně neslaně

aneb Se sluníčkem, leč v suterénu

ŠŠPM Lipky Hradec Králové – ŠK Ústí nad Orlicí 5:3

Po záchranářském utkání proti Zábřehu měl následovat zápas, kde jsme neměli co ztratit. Lipky jsou na tom z hradeckých týmů nejlépe, sestavu mají silnou a my už zase jeli na zápas trochu odevzdaně.

Po cestě tam jsem na to docela žehral: pokud se má hrát o záchranu, je potřeba snažit se naplno v každém zápase, nikde není psáno, že se proti silnějšímu týmu nedá uspět, resp. bylo by divné neudělat proti silným vůbec nic.

To neznamená, že bychom jeli nějak slátaní; chyběl jen Vlasta a hosté Lukáš se Zdeňkem, na poslední jsme nedali nikoho z céčka nebo déčka, ale až Vláďu.

V autě Ivoš pouštěl svůj oblíbený výběr klasických skladeb a u Šavlového tance navrhoval, že by to mohlo vystihovat dění na šachovnici, začali jsme uvažovat, kdo hraje gambity (skoro nikdo) … No, bez napínání, nic takového se nekonalo, ještě tak Largo z Novosvětské, a ještě mírně falešně. Largo desolato, ale to je zas jiná klasika.

Moc jsem Lipkám záviděl jejich hrací místnost; mám čím dál větší pocit, že místnost s atmosférou zařídí aspoň 50% z dlouhodobého úspěchu klubu. Zhruba čtvercová školní třída, po stěnách a skříních poháry, soupisky, rozpisy tréninků včetně individuálních, fotky mistrů světa, dvě nástěnné šachovnice, zjevně užívaný daťák, literatura … prostě “šachovna”, jak má být. Kromě možnosti vařit si čaj byly připraveny i obložené housky, škoda, že dění na deskách tomu parádnímu prostředí tak úplně nestačilo.

Domácí nastoupili stejně jako minule v Poličce velmi nekompletní, kromě Buločkina, který to stejně nejspíš přijel jen zapůlit, hráli až hráči uvedení na soupisce mezi č. 8 a 18. Takže příprava vniveč, ale hrát se rozhodně dalo – jenže se ukázalo, že na nás Lipky stačí i se svým béčkem (chtěl jsem napsat “se svou juniorkou”, jenže ono je to juniorské družstvo vzadu i vepředu, samý nadějný mládežník nebo trenér nebo obojí najednou).

Jen 7 tahů udělal Martin Šmajzr, s Buločkinem černými těžko půlku odmítat. 0,5:0,5

O dva tahy víc provedl Kuba s Roškovou, byť jim to pár desítek minut trvalo. 1:1

A pak se hrálo, otázkou ale bylo, kdo z nás dokáže dodat celý bod. Vašek odmítl půlku, kdo ještě měl šanci? Při zpáteční cestě jsem razil tezi, že družstvo má několik málo hráčů schopných se kousnout a zvrátit zápas, dnes zejména Vašek s Petrem, možná já, a když jim to nevyjde, těžko vyhrávat jinde.

Třetí remízu dodal černými na trojce Ivo, to taky nelze kritizovat. 1,5:1,5

Troje černé jsme udrželi, tak teď zabrat bílýma?

Vláďa úplně nezabral, neremízoval podstatně dřív jen proto, že mu soupeř půlku dlouho nebral. 2:2

To už se blížila kontrola, bohužel pro nás skončila asi jediná partie, která mohla ten Šavlový tanec připomínat, v ostrých zápletkách podlehl Petr Jániš. 3:2

A už bylo pomalu jasné, že nebude kde brát. Druhou naši nulu připsal Martin Poslušný. 4:2

Jistotu výhry jsem soupeři zajistil , jenže na výhru to nešlo ani omylem. 4,5:2,5

A proto se pak už nesnažil ani Vašek, byť to mohl desítky tahů ještě zkoušet. 5:3

Sečteno, byla to bída, na řadě desek nebylo nic než půlka a risk na dalších přinesl jen zklamání. Diváci by tenhle zápas asi moc neocenili.

1. Martin Buločkin – Martin Šmajzr

Náš Martin dal ve čtyřjezdcovce jen 4. … d6, to bych si bílýma s chutí zahrál, ale bílý zřejmě přišel jenom splnit povinnost. 0,5:0,5

2. Pavel Holásek – Filip Šolc

V přípravě jsem osmého hráče fakt neměl, takže bez rizika dvojné fianchetto a snažit se něco ždímat z malého plus, které tu jako bílý musím mít. To jsem mohl, pozice mi celkem sedla, ale špatně jsem spočítal jednu variantu, kde bych po kýženém dobrání centrálního pěšce dostal dlouhý tah Db6-f2, který by úplně zvrátil hodnocení pozice. Takže jsem už jen dohrával dámskou koncovku bez pěšce. 0,5:0,5

3. Tomáš Ptáček – Ivo Prax

Oboustranně smířlivé a zjednodušující pojetí dámského gambitu, kdykoliv mohl někdo z hráčů sahat po výhodě, radši se stáhl nebo vyměnil figurku, končilo se v rovné koncovce se stejnopoláky. Pro Ivoše po sérii neúspěchů cenná půlka se silnějším soupeřem. 0,5:0,5

4. Václav Grundman – Jan Vestfál

Paulsenova sicilka s g3, která záhy opustila hlavní varianty a přešla do pozice s dírou na d5. Vašek navzdory značné ztrátě času odmítl půlku, ale hned si nechal rozbít pěšce (bxc3), což v pozici bez dam slibovalo spíš potíže. Nějak to ale udržel a v časovce si dokonce zobnul pika na h5 (už v koncovce s věžemi a stejnopoláky). Plán realizace jsme ale nenašli, v poslední partii zápasu už to ani nezkoušel. 0,5:0,5

5. Anna Voříšková – Petr Jániš

Benoni je rušné zahájení, Petr to hrál ale na můj vkus až moc rozháraně, jednotlivé agresivní výpady bez větší souhry figur. Soupeřka ho ovšem nepotrestala a vznikla velmi ostrá pozice, kde měl Petr odkopaného krále, ale jeho b pěšec mohl dost nerušeně mazat vpřed, chtělo to ovšem počítat jako stroj nebo šejdit jako Tal. Bohužel však Petr nevykryl všechny hrozby a soupeřka se pak už nezmýlila, učební materiál na téma “hrajte tvrdě!”. 1:0

6. Martin Poslušný – Jan Dedek

Výměnná slovanská, nevím, jestli se tam tah g3 hodí, střelec pak kouše do betonu. Po výměnách vznikla pozice s izolákem na d4, kde bílý kromě pěkného pole c5 pro jezdce žádnou pořádnou aktivitu neměl. Byla to taková matná partie, vlastně jako celý dnešní zápas, černý se ani dvakrát o nic nesnažil, ale Martin figurky spíš zhoršoval, a když ještě vyměnil dámy, bylo zle. Izolák padl a bílé figurky se beznadějně zamotaly. 0:1

7. Kateřina Rošková – Jakub Netušil

Byl jsem zvědav, jak se bude Kuba bránit proti katalánu. Vyřešil to přechodem do stonewallu, kde samozřejmě ještě nevyrovnal, ale bílá se o nic nesnažila. 0,5:0,5

8. Vladimír Kalousek – Roman Miňovský

Vláďa postavil londýnskou šipku s ambicí nikam se bílými nehnat a poměnit, co se dá. Soupeř se tomu nebránil, jako by půlku taky chtěl, ale ve věžovce 4 na 4 (na královském křídle) remízu nepřijal a tahal dál a dál … až zopakovali tahy. 0,5:0,5

Jiné zápasy asi dle očekávání, Mýto dostalo v Polabinách, Zábřeh s Rychnovem, Lanškroun s Hradcem, který tak konečně zabral.

V zápasech “lepšího středu” porazila Chotěboř Jihlavu a Lípa Poličku.

Takže zase boj o udržení do posledního kola, však bychom bez toho ani nemohli být. Proč se mi vtírá z Ivošova alba zrovna ta Osudová?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *